reklama
 
 

Češi stále častěji sepisují závěti, myslí i na neziskovky. Státu přesto ročně propadnou stamiliony

12. 9. 2017
Čechů, kteří chtějí před smrtí rozhodnout o dalším osudu svého majetku, oproti minulým rokům přibývá. Mohou za to novinky, které v roce 2014 přinesl občanský zákoník, a snaha, aby pozůstalost bez zákonných dědiců nepropadla státu. Současně vzrůstá počet lidí, kteří část svého majetku věnují na dobročinné účely. Dar ze závěti znamená řešení zejména pro ty, kteří už nemají příbuzné nebo se s nimi nestýkají.
Doporučujeme

Praha - Počet sepsaných závětí od roku 2014, kdy v Česku začal platit nový občanský zákoník, stále stoupá. V roce 2013 rozhodovalo o svém majetku u notáře jen 11 a půl tisíce lidí, o rok později jich už bylo 17 tisíc a loni téměř 20 tisíc.

Zároveň stále více Čechů věnuje část majetku na dobročinné účely. Neziskové organizace zapojené v průzkumu české iniciativy Závěť pomáhá zaznamenaly za loňský rok 22 darů ze závěti a obdržely částku přes 23 milionů korun. Z hlediska počtu donátorů je to za posledních 11 let vůbec nejvyšší číslo a dvojnásobek ve srovnání s rokem 2015.

Na dobročinné účely mohou Češi majetek věnovat buď v závěti, nebo už za života prostřednictvím darovací smlouvy. Letošní dotazování mezi 83 českými neziskovkami ukázalo, že lidé nejčastěji věnují hotovost a nemovitosti. Cenné papíry a hmotný majetek darují jen zřídka.

"Od organizací jsme zjistili, že mezi dárci převažují ženy a věřící lidé bez příbuzných nebo se špatně fungujícími příbuzenskými vztahy," sdělil Tomáš Vyhnálek, mluvčí kampaně Závěť pomáhá, která se od roku 2014 snaží šířit osvětu o možnosti darů ze závěti.

Poukazuje i na to, že pokud lidé bez zákonných dědiců závěť nesepíší, jejich majetek po smrti připadne státu.

Podle Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových stát loni nabyl po zemřelých 273 milionů korun a v roce 2013, kdy nový občanský zákoník ještě neplatil, takto propadlo dokonce 360 milionů. "Není to pro nás ale žádný dobrý kšeft. S pozůstalostmi se pojí značné administrativní náklady a většinou jen pokrýváme dluhy," informoval náměstek ministra financí Ondřej Závodský.

K rostoucímu množství závětí podle prezidenta české notářské komory Radima Neubauera přispěly novinky, které přinesl občanský zákoník, jako možnost určit náhradního dědice nebo v závěti stanovit různé podmínky. "Zůstavitel může od roku 2014 uzavřít i dědickou smlouvu, kterou lze odvolat jen se souhlasem všech stran. V takovém případě ale doporučuji se nejprve poradit, protože pak mohou nastat sporné situace," upozornil Neubauer.

Přestože se oproti minulým rokům zvýšil i počet darů ze závěti, průzkum iniciativy Závěť pomáhá ukázal, že pro samotné pracovníky neziskovek může být toto téma stále tabu. "Bojí se o tom s dárci mluvit, aby neztratili jejich důvěru. Naše starší studie přitom dokázaly, že kolem 30 procent Čechů považuje dobročinnost za rozumný způsob, jak předejít pozdějším sporům o dědictví," zdůraznil Vyhnálek.

Cílem jeho projektu je dohnat trend ze západu, kde má darování ze závěti dlouhou tradici. V sousedním Rakousku například loni neziskové organizace získaly ze závětí 55 milionů eur.

Organizace, které se dotazování zúčastnily, většinou přiznávají, že o záměrech svých dárců před jejich smrtí nevěděly, nebo tyto dárce dokonce za života neznaly. "Dárci, kteří se s neziskovkou rozhodnou závěť konzultovat, mají na druhou stranu možnost přesně určit, kam jejich peníze půjdou. Pokud se organizace nepohybuje v oblasti, na kterou chtějí přispět, může je odkázat jinam," vyzdvihla Monika Granja z Výboru dobré vůle - Nadace Olgy Havlové.

Sepsat závěť u notáře není ze zákona povinné, ale má to řadu výhod. "Pokud ji zůstavitel sepíše sám, nemusí se často vůbec najít. Mnohdy ji naopak objeví někdo, kdo podle ní nedědí, a proto závěť zničí. Závěť sepsaná laikem může obsahovat řadu právních chyb, které mohou znamenat její neplatnost. Ve sporech mohou padat námitky, že rukopis není pravý nebo že zůstavitel nebyl při smyslech," vysvětlil Neubauer.

U notáře podobné komplikace nehrozí, protože se sám přesvědčí, že lidé při psaní vědí, co dělají. Navíc notář oficiální závěť zavede do elektronické evidence, takže se neztratí a nikdo kromě autora k ní nedostane přístup. Sepsání závěti u notáře vyjde asi na dva tisíce korun bez ohledu na rozsah majetku.

autor: Tomáš Maca

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    Komerční sdělení
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama