Česko je podle zjištění Esetu v současnosti terčem nových podvodných kampaní, které cílí především na uživatele online tržišť, jako je Sbazar, eBay nebo platforma BlaBlaCar. Se stejnými podvody se ale uživatelé v tuzemsku setkávají i na internetových tržištích a platformách jako Vinted, Facebook Marketplace nebo Bazoš.
"Podle našich nejnovějších zjištění se útočníci shromažďují v kanálech na komunikační síti Telegram, kde je jim k dispozici nástroj od rusky mluvících vývojářů, který jim v několika krocích pomůže vytvořit přesvědčivý phishingový útok na uživatele online bazarů. Podvodníci nazývají své oběti mamuti, v rusky mluvících zemích je to označení pro někoho, kdo se snadno nachytá," uvedl expert z výzkumného týmu pražské pobočky Esetu Radek Jizba.
Přehledný a snadno ovladatelný nástroj, který bezpečnostní specialisté nazvali Telekopí, umožňuje i méně technicky zdatným útočníkům, lovcům, vytvářet phishingové stránky z přednastavených šablon, generovat QR kódy a falešné screenshoty a rozesílat podvodné e‑maily a SMS zprávy. V telegramových kanálech navíc mají lovci k dispozici i bázi znalostí, která se rozvíjí už od roku 2015.
Podle rady odboru hospodářské kriminality policejního prezidia Ondřeje Kapra v posledních letech kriminalita páchaná v kybernetickém prostoru rychle roste, zejména pak podvodné jednání. Jen letos do července se celkový počet nahlášených skutků v kyberprostoru zvýšil o 11 procent.
"V posledních letech si všímáme, že útoky jsou stále více organizované a standardním prvkem bývají call centra či jiná společná pracoviště, kde jednotliví útočníci pracují s předem propracovanými scénáři, které se neustále zdokonalují, a každý útočník si v hierarchii plní svou specializovanou úlohu," dodal Kapr. "V posledních letech stoupají zejména počty útoků, které nazýváme reverzní inzertní podvody, či bazarové podvody," podotkl.
První scénář probíhá tak, že scammer zveřejní na internetovém bazaru inzerát o prodeji zboží a čeká, až se mu někdo ozve. Poté lovec oběti zašle v podvodné SMS zprávě nebo e-mailu odkaz na falešnou webovou stránku, kde má oběť provést platbu za zboží. Po vyplnění údajů útočníci okradou oběť o částku za zboží. Případně se lovec pokusí od oběti zjistit údaj o zůstatku na jejím bankovním účtu a následně se pokusí ukrást právě tuto částku.
V druhém případě útočníci na bazarech svoje oběti sami vyhledávají a předstírají zájem o zboží. Při domluvě o koupi zboží ale požadují od mamuta zaplacení jistiny pro případ, že by mu prodávající nic neodeslal nebo balíček přišel poškozený. Falešnou platební bránu potom vydávají za úschovnu peněz, kterou má ve správě daný online bazar.
Útočníci si své oběti pečlivě vybírají a zpravidla cílí na ty, které nabízejí zboží v hodnotě do pěti tisíc korun nebo mají na kartě k dispozici alespoň sedm tisíc korun. Vedou si o obětech přesnou evidenci. Vědí tedy, kde naposledy konverzace skončila a o čem už s obětí komunikovali. Ve své znalostní bázi mají také k dispozici překlady krátkých frází, aby v konverzaci působili co nejpřirozeněji, protože většina mluví rusky.
Útočníci na zprávy nereagují okamžitě, aby věrohodně napodobili chování běžného člověka, který nemá telefon vždy při sobě nebo neodpovídá na zprávy v pracovní době. Při vyhledávání oběti filtrují a kontaktují jen ty, které splňují několik základních parametrů. V případě, že se během konverzace objeví ze strany oběti jen drobný náznak pochybností, celou konverzaci zahodí a raději se zaměří na jinou osobu.
Útočníci, kteří používají druhý model podvodu, nejčastěji cílí na nováčky, tedy uživatele, kteří mají čerstvě vytvořený účet a málo nabídek, a na běžné uživatele, kteří už v minulosti něco málo prodali a ještě mají pár aktivních inzerátů. Zároveň se ale vyhýbají uživatelům, kteří dokončili obchod v posledních dnech, a tudíž si dobře pamatují, jak daná platforma funguje. Právě souhra těchto faktorů pravděpodobně vede k tomu, že se úspěšnost podvodů těchto skupin napříč všemi regiony pohybuje okolo 20 procent.
Podle expertů se lidé mohou bránit třeba tím, že budou preferovat fyzické setkání při prodeji. To, že jde o podvod, může napovědět i text, který obsahuje chyby. Chyby může obsahovat i webová stránka, na kterou útočníci odkazují. Podezřelá je i nabídka doručení zboží nebo platby prostřednictvím neznámé služby. Pravidlem by mělo být nevyzrazovat citlivé údaje a provádět platby pouze známými metodami.
