Praha - Nejméně ze všech obyvatel Evropské unie věří momentálně Češi tomu, že si jejich ministři poradí s následky ekonomické krize. 

Čechů, kteří důvěřují kompetentnosti členů své vlády, jsou podle nově zveřejněných výsledků průzkumu veřejného mínění Evropanů Eurobarometr čtyři procenta.

I Lotyši, Maďaři, Portugalci a Řekové, které krize postihla nejvíc, věří svým ministrům více.

„Běžné veřejné mínění říká, že vláda je špatná, a říká to z principu téměř o každé vládě. Na druhé straně nelze opomenout, že důvěra v současnou vládu je teď nejnižší od roku 1989," potvrzuje Jan Herzmann, který řídí šetření Eurobarometru v České republice.

Opravdu na dně

Výzkumníci sbírali data v květnu, tedy v období vládního rozkolu po aféře Věcí veřejných. Lidé nekritizovali pouze nízkou ekonomickou kompetenci. Na čtrnáct procent poklesla obecná důvěra v představitele vlády.

Česko se tak dostalo do kategorie několika postkomunistických zemí, které nedůvěřují svým elitám. Do společnosti Lotyšska, Litvy a Rumunska, kde je důvěra tradičně nejnižší, se vedle Česka přiřadili z pochopitelných důvodů také Řekové a vedle nich ještě občané Slovinska, kde menšinová vláda ztrácí kontrolu nad rozpočtovým schodkem.

Rekordní pokles důvěry potvrdila také nově publikovaná zpráva Světového ekonomického fóra o konkurenceschopnosti. V žebříčku, který oceňuje důvěru politikům, se Česko dostalo na 134. příčku. Hůře je hodnoceno šest latinskoamerických zemí (Dominikánská republika, Haiti, Guatemala, Venezuela, Paraguay, Argentina), Madagaskar a Libanon.

Bez produktivity nejsou koláče

Nedůvěru v politiky sdílejí Češi s ostatními východoevropskými národy, v tuzemsku ovšem roste s tím, jak se zvětšují ekonomické obavy z budoucnosti. Jen osmina Čechů předpokládá, že se ekonomická situace v zemi zlepší, a většími pesimisty jsou pouze Řekové a Portugalci, kde vlády zahájily neobvykle drsné úspory.

Herzmann vysvětluje obavy z budoucnosti tvrzením, že vláda nemá jasnou politiku. „Jako veřejnost bychom měli rádi nějakou vizi, jenže vize tady není," upozorňuje.

Češi nejsou podle něho také spokojeni s tím, jak se zlepšila jejich životní úroveň po roce 1989.

„Obávám se, že se dvacet let díváme do Německa a že je pro nás referenční místo Furth im Wald," dodává sociolog s tím, že si Češi neuvědomují zásadní rozdíl. Ten spočívá v tom, že Němci začali s obnovou ekonomiky v roce 1946, Češi o 45 let později. V pracovní produktivitě se s nimi nemůžeme srovnávat.

Růst zajistí úspory

Eurobarometr také zjišťoval, jak by si Češi představovali reformy, které by po krizi znovu nastartovaly hospodářský růst.

V evropském měřítku požadují spolu s Rakušany a Maďary nejčastěji energetickou reformu, která by zajistila efektivnější využití omezených zdrojů. Spolu s Řeckem, Maďarskem, Slovinskem a Finskem požadují nejhlasitěji snížení rozpočtových deficitů.

Na druhé straně málo očekávají od podpory vzdělanosti. Zlepšit vzdělávací systém požadují spolu se Slovinci a Poláky nejméně v Evropě. Nevidí budoucnost ani v přijetí společné evropské měny. Platit eurem by si přála pouze čtvrtina Čechů a méně populární je pouze ve Velké Británii. Ze zemí eurozóny oceňují společnou měnu nejméně v Portugalsku, kde je s ní spokojena pouze polovina obyvatel.