Brno/Praha - Každý rok se to opakuje. Nastane 5. prosinec, předvečer svátku sv. Mikuláše, a do českých ulic a domácností vyrazí Mikulášové, čerti a andělé. A zatímco cizinci nechápavě žasnou a psychologové varují, že šok dítěte z čerta může mít trvalejší následky, černí ďáblové se mnohdy předhánějí v tom, z koho půjde větší hrůza.
Doporučení odborníků hovoří jasně. Mikulášská nadílka ano, ale bez strašení čertem. Mnozí psychologové by ho nejraději "zakázali" úplně, jiní radí: Když už musí být čert s ohledem na české tradice při nadílce přítomen, vždy musí mít Mikuláš a anděl nad ním převahu, aby si tak dítě zažilo na vlastní kůži ten slastný a pro život důležitý pocit, kterak dobro vítězí nad zlem.
Například podle brněnského psychoterapeuta Aleše Aujezkého může být pro děti setkání s čertem stejně stresující záležitostí, jako je pro dospělé přepadení v parku. Trauma si potom mohou nést celý život.
Logopedové čerty nesnáší, mohou za 50 % koktavosti
Že by rodiče neměli při slavení svátku svatého Mikuláše strašit děti čertem, se shodují i logopedové. U těch dětí, které mají vrozené dispozice, může stres z čerta spustit vadu řeči a dítě může začít koktat, varuje například přednostka brněnské Soukromé logopedické kliniky Logo Ilona Kejklíčková.
Klinika v minulosti uspořádala výzkum, který souvislost mezi návštěvou čerta a následným koktáním potvrdil u zhruba 50 procent všech koktavých dětí. Ve zhruba pětině případů koktání samo odeznělo během několika dnů, ostatní děti se musely léčit u odborníků, uvedla.
Výzkum pořádaný klinikou Logo byl celostátní a sbíral data z ordinací foniatrů a logopedů. "Potvrdilo se nám to v mnoha případech. I dospělí pacienti si uvědomovali, že událost s Mikulášem a čertem vyvolala u nich koktavost. Údiv a následná stresová situace u dítěte, kde je například vrozená dispozice, může ovlivnit vadu řeči," uvedla Kejklíčková. Z výzkumu podle ní prokazatelně vyšlo 63 případů, kdy museli rodiče následně docházet s dítětem k odborníkovi.
Podle logopedky je nejlepší prožít Mikuláše bez stresu s dárky, jako je ovoce a malá sladkost. "Ideální je vyvolat pozitivní vjemy, a ne strach," podotkla Kejklíčková.
Čert chodí jen ve střední Evropě či Chorvatsku
Tradice svátku vychází z legendy o biskupu Mikuláši, který žil v první polovině čtvrtého století v turecké Myře a proslul svojí laskavostí a štědrostí k potřebným.
Ve většině západních zemí dodnes chodí lidé převlečení za Mikuláše 5. prosince po domácnostech a dětem rozdávají drobné sladkosti a ovoce. Jenže pouze v některých evropských zemích je doprovázejí anděl a čert. Mezi tyto země patří Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, část Německa či Chorvatsko.
Cizinci z ostatních zemí tento zvyk příliš nechápou, některé tento přístup k dětem i značně šokuje a svým krajanům pak rozrušeně vyprávějí, čeho byli v Česku svědky.
Na specifickou postavu čerta upozorňují například i stránky Expats.cz, web pro anglicky mluvící cizince žijící v České republice.
"Čert provádí typicky čertovské věci - chrastí řetězem, vyplazuje jazyk a říká 'bububu'. To zdejší děti vyděsí do bezvědomí a slyšel jsem dospělé, že to popisovali jako svůj nejranější traumatický zážitek," praví se na stránkách.
Stránky dále cizince varují, že když půjdou s dětmi 5. prosince v Česku po ulici, pravděpodobně narazí na spoustu čertů, dokonce na mnohem více čertů nežli andělů a Mikulášů. "Většina puberťáků, která má převlek, preferuje čerta, protože si tak užijí více legrace."
Web lidem neznalým českých poměrů radí, ať vyzbrojí své děti nějakou písní, kterou umí dobře a hodně nahlas. "I třeba jen nejzákladnější verze 'Jingle Bells' tyto puberťáky tak nadchne ('Cože, vy to zpíváte v cizí řeči?'), že dají dětem dvakrát tolik sladkostí. Rychle přejděte k jiné trojici a opakujte," dodávají stránky radu, jak z tohoto podivného zvyku co nejvíce vytěžit.
