Češi dostali zámek od Tchajwanců. Díky hrdinům z Ležáků

Jan Gazdík Jan Gazdík
18. 1. 2015 14:13
Za památku Tchajwanci původně požadovali milionové částky. Když se při jednání o prodeji vily dozvěděli o povražděných z Ležáků, nabídli ji legionářům zdarma.
Larischova vila, známá jako "pardubický zámeček".
Larischova vila, známá jako "pardubický zámeček". | Foto: Archiv Čs. obce legionářské

Pardubice - Larischova vila, známější pod názvem "pardubický zámeček", začala psát novou kapitolu svých dějin. Ještě před rokem ji vlastnili Tchajwanci a požadovali za ni milionové částky.

Při jednání o prodeji a záchraně vily se ale dozvěděli o pohnuté historii nemovitosti - a nabídli ji legionářům zdarma.

"Všechno nelze poměřovat jen penězi a ziskem," řekli překvapeným legionářům zástupci tchajwanské společnosti Foxconn. Následně Larischovu vilu bezplatně převedli na Československou obec legionářskou.

"Z té nečekané nabídky jsem zůstal úplně vedle. Poprvé jsem se totiž setkal s podnikateli - a Tchajwanci jsou hodně tvrdí byznysmeni -, které zajímalo i něco jiného než maximalizace zisku," vzpomíná místopředseda obce legionářské Jindřich Sitta.

Pocta hrdinům

Když se zástupci firmy Foxconn dozvěděli, že v Larischově vile byli za druhé světové války vězněni a popravováni čeští odbojáři (včetně 33 lidí z vypálené a vyvražděné obce Ležáky kvůli pomoci parašutistům, kteří zlikvidovali třetího muže nacistické říše Reinharda Heydricha), přestala je cena zámečku zajímat.

Hned poté se začali vyptávat, co s ním vlastně legionáři zamýšlejí. Projekt nakonec imponoval byznysmenům natolik, že jednání uzavřeli větou: "Ti lidé si to zaslouží. A my vaší snaze uctít památku českých hrdinů velmi dobře rozumíme. Bavme se tedy už jen o podmínkách převedení zámečku na obec legionářskou."

Podmínky musí legionáři spolu s Občanským sdružením pro záchranu pardubického zámečku stoprocentně splnit, jinak budou Tchajwanci chtít za Larischovu vilu zaplatit nemalou sumu. V chátrající vile tak vznikne postupně muzeum československých parašutistů, včetně muzea takzvané heydrichiády (popraveny během ní byly tisíce českých odbojářů), přednáškové a školicí centrum protinacistického odboje a ve sklepeních zámečku pietní místo v něm vězněných a v parku posléze postřílených Čechů.

Místopředseda obce legionářské Jindřich Sitta
Místopředseda obce legionářské Jindřich Sitta | Foto: Jan Gazdík

Časem se dokonce počítá s letními tábory zaměřenými na vlasteneckou a brannou výchovu. "Jsme samostatná a ekonomicky poměrně silná organizace, takže svůj slib Tchajwancům dodržíme. Nebudeme se nicméně při rekonstrukci zámečku bránit sponzorským darům od lidí či firem, jimž není lhostejná historie naší republiky, a tudíž i osudy těch, kteří za ni obětovali životy," dodává Jindřich Sitta.

"Poprava bez incidentu"

Obdivu k popravovaným odbojářům se bezděky neubránili ani nacisté, když v dodatcích pardubických popravčích protokolů 24. června 1942 zaznamenali po vraždění ležáckých občanů: "Všichni odsouzenci byli odhodlaní, pevní a pokojní. Osoby uvedené pod čísly 1 až 30 během popravy nemluvily. Osoby uvedené pod čísly 31 až 33 volaly v českém jazyce: 'Ať žijí legionáři!' Odsouzenci byli stříleni postupně ve trojicích. Bezprostředně po provedení popravy byly mrtvoly dopraveny pohřebním vozem do krematoria v Pardubicích. Poprava proběhla bez jakéhokoliv incidentu."

Z úmrtních protokolů pardubického Matričního úřadu vyplývá i to, že v Pardubicích-Zámečku (popraviště je od něj vzdálené jen 30 metrů) bylo celkem povražděno 190 mužů, žen a dětí ve věku nad 15 let.

 Členové popravčí čety ze Zámečku v červnu 1942.
Členové popravčí čety ze Zámečku v červnu 1942. | Foto: Občanské sdružení za záchranu Zámečku Pardubice

Nový rok 2015 bude podle Jindřicha Sitty pro Larischovu vilu ve "znamení likvidace havarijního stavu některých místností a projektové přípravy", aby mohla v roce 2016 začít rekonstrukce památky naplno. "Očistnou mši - smíření, které se zúčastnilo přes sto lidí, máme ale už za sebou," říká Sitta.

Krédo legionářů je prosté: Když svým dětem vysvětlíme, proč naši předci bojovali s okupanty, tak budou i ony vědět, co je nutné v této zemi ve zlomových chvílích dělat. A pokud se nám to nepodaří, tak jsme vlastně nedokázali vůbec nic.

"Minulost je důležitá. Ještě důležitější je ale budoucnost," dodává legionář Sitta.

 

Právě se děje

Další zprávy