Americká a britská vláda budou nově v boji s dezinformacemi využívat systém české společnosti Semantic Vision. Díky analýze značné části mediálního obsahu dokáže v reálném čase identifikovat konkrétní dezinformace a dává vládám čas zareagovat.
"Včas se dozví, že běží nějaká nová dezinformační kampaň. Ve vojenském žargonu se tomu říká situační povědomí. Budou mít přehled o tom, co se v celém informačním prostoru děje. Jsme takový systém včasné výstrahy nebo radar. Zachytíme, když proti nim někdo vypustí nějaké jedovaté balony nebo, chcete-li, dezinformační rakety, a tuto informaci předáme do řídicího střediska, které se rozhodne, co s ní udělá," vysvětluje v rozhovoru pro Aktuálně.cz výkonný ředitel společnosti František Vrabel.
Podle něj je několik možností, jak státy mohou s takovou informací naložit. Jednou z nich je včas a s předstihem veřejnost seznámit, jaká je realita. Účelovou lež tak mohou vyvrátit dříve, než se začne nekontrolovaně šířit mediálním prostorem a lidé jí začnou věřit. "My každopádně nejsme ti, kteří určují, jak se má reagovat. My jsme pouze systém včasné výstrahy, který je to schopen zachytit," říká Vrabel.
Systém je účinný zejména díky svému záběru, zahrnuje totiž 600 tisíc zdrojů, které publikují obsah. "Říkáme, že jsme schopni hodnotit v reálném času 90 procent světového obsahu, který má charakter zpráv," říká Vrabel.
Díky unikátnímu algoritmu dokáže označit články, které obsahují oblíbené dezinformační narativy. Může jít třeba o šíření názorů, že Evropská unie pouze škodí nebo že Američané jsou agresivní mocnost, která si chce všechny státy podrobit.
Grant ve výši 250 tisíc dolarů
Systém české společnosti sklidil úspěch na mezinárodní soutěži Tech Challenge v anglickém Bristolu. Porota složená z odborníků z britské a americké vlády ho označila za nejlepší a Semantic Vision udělila grant ve výši 250 tisíc dolarů (asi 5,7 milionu korun). "Peníze pro nás nejsou až tak významné jako uznání, které se nám dostalo," říká Vrabel.
Z jejich systému lze vypozorovat také řadu trendů, které mají spojitost s dezinformacemi. "V souvislosti s anexí Krymu již dva roky předtím dramaticky rostl negativní sentiment v ruských médiích o Ukrajině, zatímco v ostatních jazycích se nic takového neodehrávalo. Interpretace toho je taková, že ruská vláda se snažila cíleně změnit pozitivní vnímání občanů Ruské federace vůči Ukrajině a vlastně tím s velkým předstihem chystala anexi Krymu," uvádí Vrabel.
Dezinformační servery se před blížícími se květnovými volbami do Evropského parlamentu zaměřují na články, které se snaží zdiskreditovat Evropskou unii. Podle Vrabela však nelze tvrdit, že se jejich kampaň zintenzivnila. Spíše se více soustředí na tuto oblast na úkor snah třeba o podkopání Severoatlantické aliance.
"Drtivá většina práce byla provedena už předtím, nejen v těchto týdnech, ale už v minulých letech. Cílem nepřátelské propagandy a dezinformací je společnost rozklížit, zradikalizovat, aby se politický diskurz posouval do extrémů. Na to nepotřebují volební kampaň, ta je koneckonců velmi krátká. Oni pracují dlouhodobě," vysvětluje Vrabel.
Česku se islamistické dezinformace vyhýbají
Podle něj se dezinformace mířící na české publikum příliš neliší od těch, které směřují na publikum z jiných evropských zemí. "V čem je to jiné, je míra nepřátelského vlivu. U nás je třeba daleko více ruských nepřátelských dezinformací než třeba v Německu. Na druhou stranu se však ale téměř nepotýkáme s islamistickými dezinformaci, kterých je v Německu skutečně velmi mnoho. Takové rozdíly bychom našli mezi různými zeměmi, ale v principu je to všude v západním světě podobné," uvádí Vrabel.
Dezinformace přitom nejsou to hlavní, na co se Vrabelova firma soustředí. Pracuje pro velké nadnárodní společnosti, kterým pomáhá analyzovat jejich dodavatele. Pomocí zpráv z médií například zjišťuje, jestli nezaměstnávají děti či zda neexistuje riziko jejich zbankrotování. Jaké firmy jejich systém využívají, však Vrabel nechce prozradit kvůli smlouvám o mlčenlivosti.
