Černobyl: Co dělat? Ptali se lidé marně

Vendula Křížová
25. 4. 2006 10:43
Praha - Dnes je to dvacet let od výbuchu v Černobylu. Co o tom lidem řekl komunistický režim? Uvnitř: AUDIO, ANKETA, SPECIÁL.

Jak to vypadalo v Černobylu po havárii věděli lidé v komunistickém Československu podrobně. Co mají dělat oni sami se nedozvídali.

Nejdůležitější roli v poskytování informací hrála v době krátce po nehodě v jaderné elektrárně Česká tisková kancelář, která byla kontrolovaná ústředním výborem komunistické strany. Všechny oficiální deníky a podobně i rozhlas a televize většinu zpráv o černobylské katastrofě přebíraly od ní.

Situaci navíc komplikoval fakt, že se blížil 1. máj a mohutné oslavy svátku práce a nehodilo se, aby se do novin dostaly zprávy o zvýšené radioaktivitě. Třiadvacátého května probíhaly volby, ve kterých vyhrála Národní fronta a na konci května přišly povodně. Výbuch v Černobylu a jeho dopady na obyvatele Československa se do zpravodajství nevešel.

Rusko dva dny výbuch tajilo

První zpráva o výbuchu, který se odehrál v sobotu 26. dubna 1986, se objevila ve všech novinách až v úterý 29. dubna a odvolávala se na informace Rady ministrů Sovětského svazu z pondělí. Tehdy Moskva, 48 hodin po katastrofě, poprvé oficiálně přiznala výbuch ve své jaderné elektrárně.

Československá vláda se k Černobylu vyjádřila až v den oslav prvního máje, kdy už radioaktivní mrak opouštěl republiku. "Není třeba přijímat zvláštní opatření," hlásal podtitulek.

Měření "kompetentních orgánů, technických pracovišť ČS komise pro atomovou energii, meteorologického ústavu a technických služeb jaderných elektráren" podle zprávy ukazovala, že není ohroženo zdraví obyvatel. Měření však začala jen o den dříve a zprávu vydal tehdejší premiér Lubomír Štrougal dříve než výsledky znal.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz
Rozhovor s Lídou Rakušanovou: Co všechno zamlčela česká média - ČTĚTE ZDE
"...Lidé se nám smáli," říká jedna z hlavních postav Rádia svobodná Evropa, které v roce 1986 vysílalo zprávy o Černobylské katastrofě do ČSSR, Lída Rakušanová...

Lidé nám musí věřit

Přestože informacemi o probíhajících pracech na "odklizení následků havárie" deníky plnily stránky svých zahraničních rubrik, domácí zpravodajství o katastrofě a jejích dopadech na obyvatele Československa bylo velmi skrovné.

Foto: repro Aktuálně.cz

"Reakce lidí na absolutní nejistotu a nevědění byly časté případy předávkování jodem a vypjaté emocionální reakce," uvedl na semináři Dvacet let po Černobylu historik Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny akademie věd.

Až více jak týden po havárii ve všech denících oficiálně vystoupila hlavní hygienička Dana Zusková. V rozhovoru poprvé přiznala zvýšení radioaktivních látek v zemi, ale dodala, že lidé se nemají čeho obávat, jelikož šlo o zvýšení mírné. "Lidé nám musí věřit," řekla tehdy.

"Hygienička mluvila o západní hysterii s omýváním ovoce a zeleniny a nakonec připomněla, že se lidem nic nestane, pokud budou dodržovat základní hygienické normy a mýt ovoce a zeleninu," uvedl Vaněk.

Pomluvačná psychologická válka

Reakce států západní Evropy a Spojených států se posléze stala hlavním tématem všech deníků.

Nečestné politické cíle. Protisovětská kampaň. Západ rozpoutal nebezpečnou psychózu. Pomlouvačné výmysly. Jak je rozpoutávána psychologická válka proti SSSR.

To jsou jen některé z mnoha titulků, které spolu s připomínáním nehod v západních jaderných elektrárnách a informacemi o jaderných pokusech měly odrážet zprávy o pomalém a nedůsledném informování o nehodě v Černobylu ze strany Sovětského svazu.

Foto: repro Aktuálně.cz

Avšak i média v západním světě se nechala strhnout a v prvních dnech po havárii informovala o dvou tisících mrtvých kvůli ozáření, nebezpečné radioaktivitě, která se plíží Evropou a kontaminuje potravu i přírodu, a o hromadné panice v Sovětském svazu.

"Politováníhodné šíření paniky mají na svědomí především ti, komu je cizí sám duch důvěry a uvolňování a pro koho je rozdmýchávání nepřátelství mezi národy běžnou věcí," odpovědělo na tyto zprávy 5. května Rudé právo.

Radiace, která nebyla, rychle klesá

Přestože oficiální orgány z počátku tvrdily, že se radiace v Československu po výbuchu v Černobylu nezvýšila, 9. května přiznal tehdejší ministerský odborník pro hygienu Emil Kunz, že "dávkové příkony ve vzduchu se zvýšily dvakrát až třikrát", což však podle něj nebylo nebezpečné. O týden později dokonce tehdejší předseda Československé komise pro atomovou energii Stanislav Havel uvedl, že původně neexistující radiace "rychle klesá".

"Informování o možných zdravotních potížích bylo nedostatečné, informace o tom, co se děje byly zpožděné. Lidé neměli možnost naplňovat své základní právo chránit své zdraví. I kdyby se později ukázalo, že bylo jen hypotetické," říká historik Miroslav Vaněk.

Režim selhal a podkopal zbytky důvěry

Lze podle něj říci, že havárie v Černobylu zvedla velkou vlnu zájmu o Chartu 77, Greenpeace a západní média, která se dostala do podvědomí lidí v tehdejším Československu.

"Československo spolu s Rumunskem a NDR své občany o havárii v Černobylu informovalo mnohem hůře než státní orgány v Polsku, Maďarsku, ale i samotném Rusku. Tam totiž přistoupili na Gorbačovovu perestrojku, kdežto naše vláda chtěla zůstat věrná "starému Sovětskému svazu"," tvrdí Vaněk.

"Šlo o hrubé selhání režimu, došlo ke krizi důvěry obyvatel v oficiální média, která se až do listopadu 1989 nespravila," dodává.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Festival Malá inventura začal udílením cen České divadelní DNA

Asociace nezávislých divadel Českých republiky, režisér Jakub Čermák za inscenaci souboru Depresivní děti touží po penězích a Divadlo X10 se stali držiteli cen Česká divadelní DNA za mimořádný počin na poli nového divadla. Ocenění za dlouhodobý přínos, rozvoj a podporu nového divadla získal časopis Svět a divadlo, cenu za podporu a prezentaci české kultury v zahraničí obdržela předsedkyně občanského sdružení Tanec Praha Yvona Kreuzmannová. Předáním cen ve čtvrtek večer v pražském divadle Studio Hrdinů začal 18. ročník festivalu Malá inventura. Ten na více než 20 místech v Praze nabídne pět desítek inscenací, potrvá 10 dnů.

Zdroj: ČTK
před 5 hodinami

Irský premiér Leo Varadkar podal demisi

Irský premiér Leo Varadkar ve čtvrtek podal demisi. V čele vlády nicméně zůstane do doby, než se podaří zvolit jeho nástupce. V Irsku se na počátku února konaly předčasné parlamentní volby. Tři velké strany získaly zhruba stejný počet mandátů a cesta k vytvoření nové vlády je vzhledem k jejich vzájemné nevraživosti složitá. Kvůli rozložení sil není vyloučené ani to, že se budou konat další předčasné volby.

Poslanci takzvaného Dáilu, tedy dolní komory irského parlamentu, se ve čtvrtek sešli na ustavující schůzi. Podle očekávání se žádné ze tří velkých stran nepodařilo získat dostatek hlasů, aby byl její kandidát zvolen novým premiérem.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Tesla může vykácet část lesa na pozemku pro továrnu u Berlína, rozhodl soud

Americký výrobce elektromobilů Tesla může pokračovat v kácení lesa na pozemku nedaleko Berlína, kde chce vybudovat první továrnu v Evropě. Rozhodl o tom dnes berlínský vrchní správní soud, který zamítl stížnosti dvou ekologických organizací. Proti rozhodnutí se nelze odvolat, informovala agentura DPA.

Přípravu pozemku na výstavbu továrny v braniborské obci Grünheide, která leží několik kilometrů jihovýchodně od německé metropole, pozastavil vrchní správní soud v pondělí, aby mohl posoudit stížnosti ochránců přírody. Dnes rozhodl, že americká firma splnila všechny zákonné požadavky nutné ke kácení lesa. Před začátkem vegetačního období hodlá Tesla vykácet borovicový les na rozloze 90 hektarů.

Zdroj: ČTK
před 6 hodinami

Nové Mexiko žaluje internetovou společnost Google, firma prý sbírala osobní údaje školáků

Generální prokurátor Nového Mexika Hector Balderas zažaloval americkou internetovou společnost Google. Tvrdí, že firma v tomto státě získala osobní údaje školáků, čímž porušila jejich právo na soukromí. Informovala o tom dnes agentura Reuters.

Google podle Balderase využil řadu svých produktů, jako je například e-mailová služba Gmail, ke sběru informací o studentech ve věku do 13 let, a to bez souhlasu jejich rodičů.

Balderas již předloni podal podobnou žalobu na Google a několik dalších technologických podniků, ve které firmy obvinil z nezákonného sběru údajů z mobilních aplikací určených dětem. Firmy pochybení popírají, na rozhodnutí soudu se stále čeká.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 7 hodinami

Bývalý poradce prezidenta USA Trumpa byl odsouzen na 40 měsíců do vězení

Bývalý poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa byl odsouzen ke 40 měsícům vězení. Roger Stone byl loni shledán vinným v sedmi bodech obžaloby včetně lhaní Kongresu, ovlivňování svědka a maření vyšetřování. Prokuratura původně požadovala trest v rozmezí sedmi až devíti let.

Trump navržený trest kritizoval jako příliš přísný a ministr spravedlnosti William Barr doporučil nižší trest.

Podle dnešního rozsudku dostal Stone 18 měsíců za ovlivňování svědka, 12 měsíců za lhaní a 40 měsíců za maření vyšetřování. Tresty si bude odpykávat souběžně. K verdiktu patří ještě pokuta 20 tisíc dolarů (465 tisíc korun).

Trump na rozsudek reagoval sdělením, že bude případ sledovat a v určité chvíli učiní patřičné rozhodnutí. Stone má podle něj velkou šanci na "naprosté očištění".

Zdroj: ČTK
Další zprávy