Černobyl: Co dělat? Ptali se lidé marně

Vendula Křížová
25. 4. 2006 10:43
Praha - Dnes je to dvacet let od výbuchu v Černobylu. Co o tom lidem řekl komunistický režim? Uvnitř: AUDIO, ANKETA, SPECIÁL.

Jak to vypadalo v Černobylu po havárii věděli lidé v komunistickém Československu podrobně. Co mají dělat oni sami se nedozvídali.

Nejdůležitější roli v poskytování informací hrála v době krátce po nehodě v jaderné elektrárně Česká tisková kancelář, která byla kontrolovaná ústředním výborem komunistické strany. Všechny oficiální deníky a podobně i rozhlas a televize většinu zpráv o černobylské katastrofě přebíraly od ní.

Situaci navíc komplikoval fakt, že se blížil 1. máj a mohutné oslavy svátku práce a nehodilo se, aby se do novin dostaly zprávy o zvýšené radioaktivitě. Třiadvacátého května probíhaly volby, ve kterých vyhrála Národní fronta a na konci května přišly povodně. Výbuch v Černobylu a jeho dopady na obyvatele Československa se do zpravodajství nevešel.

Rusko dva dny výbuch tajilo

První zpráva o výbuchu, který se odehrál v sobotu 26. dubna 1986, se objevila ve všech novinách až v úterý 29. dubna a odvolávala se na informace Rady ministrů Sovětského svazu z pondělí. Tehdy Moskva, 48 hodin po katastrofě, poprvé oficiálně přiznala výbuch ve své jaderné elektrárně.

Československá vláda se k Černobylu vyjádřila až v den oslav prvního máje, kdy už radioaktivní mrak opouštěl republiku. "Není třeba přijímat zvláštní opatření," hlásal podtitulek.

Měření "kompetentních orgánů, technických pracovišť ČS komise pro atomovou energii, meteorologického ústavu a technických služeb jaderných elektráren" podle zprávy ukazovala, že není ohroženo zdraví obyvatel. Měření však začala jen o den dříve a zprávu vydal tehdejší premiér Lubomír Štrougal dříve než výsledky znal.

Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz
Rozhovor s Lídou Rakušanovou: Co všechno zamlčela česká média - ČTĚTE ZDE
"...Lidé se nám smáli," říká jedna z hlavních postav Rádia svobodná Evropa, které v roce 1986 vysílalo zprávy o Černobylské katastrofě do ČSSR, Lída Rakušanová...

Lidé nám musí věřit

Přestože informacemi o probíhajících pracech na "odklizení následků havárie" deníky plnily stránky svých zahraničních rubrik, domácí zpravodajství o katastrofě a jejích dopadech na obyvatele Československa bylo velmi skrovné.

Foto: repro Aktuálně.cz

"Reakce lidí na absolutní nejistotu a nevědění byly časté případy předávkování jodem a vypjaté emocionální reakce," uvedl na semináři Dvacet let po Černobylu historik Miroslav Vaněk z Ústavu pro soudobé dějiny akademie věd.

Až více jak týden po havárii ve všech denících oficiálně vystoupila hlavní hygienička Dana Zusková. V rozhovoru poprvé přiznala zvýšení radioaktivních látek v zemi, ale dodala, že lidé se nemají čeho obávat, jelikož šlo o zvýšení mírné. "Lidé nám musí věřit," řekla tehdy.

"Hygienička mluvila o západní hysterii s omýváním ovoce a zeleniny a nakonec připomněla, že se lidem nic nestane, pokud budou dodržovat základní hygienické normy a mýt ovoce a zeleninu," uvedl Vaněk.

Pomluvačná psychologická válka

Reakce států západní Evropy a Spojených států se posléze stala hlavním tématem všech deníků.

Nečestné politické cíle. Protisovětská kampaň. Západ rozpoutal nebezpečnou psychózu. Pomlouvačné výmysly. Jak je rozpoutávána psychologická válka proti SSSR.

To jsou jen některé z mnoha titulků, které spolu s připomínáním nehod v západních jaderných elektrárnách a informacemi o jaderných pokusech měly odrážet zprávy o pomalém a nedůsledném informování o nehodě v Černobylu ze strany Sovětského svazu.

Foto: repro Aktuálně.cz

Avšak i média v západním světě se nechala strhnout a v prvních dnech po havárii informovala o dvou tisících mrtvých kvůli ozáření, nebezpečné radioaktivitě, která se plíží Evropou a kontaminuje potravu i přírodu, a o hromadné panice v Sovětském svazu.

"Politováníhodné šíření paniky mají na svědomí především ti, komu je cizí sám duch důvěry a uvolňování a pro koho je rozdmýchávání nepřátelství mezi národy běžnou věcí," odpovědělo na tyto zprávy 5. května Rudé právo.

Radiace, která nebyla, rychle klesá

Přestože oficiální orgány z počátku tvrdily, že se radiace v Československu po výbuchu v Černobylu nezvýšila, 9. května přiznal tehdejší ministerský odborník pro hygienu Emil Kunz, že "dávkové příkony ve vzduchu se zvýšily dvakrát až třikrát", což však podle něj nebylo nebezpečné. O týden později dokonce tehdejší předseda Československé komise pro atomovou energii Stanislav Havel uvedl, že původně neexistující radiace "rychle klesá".

"Informování o možných zdravotních potížích bylo nedostatečné, informace o tom, co se děje byly zpožděné. Lidé neměli možnost naplňovat své základní právo chránit své zdraví. I kdyby se později ukázalo, že bylo jen hypotetické," říká historik Miroslav Vaněk.

Režim selhal a podkopal zbytky důvěry

Lze podle něj říci, že havárie v Černobylu zvedla velkou vlnu zájmu o Chartu 77, Greenpeace a západní média, která se dostala do podvědomí lidí v tehdejším Československu.

"Československo spolu s Rumunskem a NDR své občany o havárii v Černobylu informovalo mnohem hůře než státní orgány v Polsku, Maďarsku, ale i samotném Rusku. Tam totiž přistoupili na Gorbačovovu perestrojku, kdežto naše vláda chtěla zůstat věrná "starému Sovětskému svazu"," tvrdí Vaněk.

"Šlo o hrubé selhání režimu, došlo ke krizi důvěry obyvatel v oficiální média, která se až do listopadu 1989 nespravila," dodává.

 

Právě se děje

před 29 minutami

Polovina kontrolovaných e-shopů v prvním čtvrtletí porušila zákon, zjistila inspekce

Polovina internetových obchodů, které kontrolovala v letošním prvním čtvrtletí Česká obchodní inspekce (ČOI), porušila předpisy. Nejčastěji se zjištěná pochybení týkala zákona o ochraně spotřebitele a inspekce za ně uložila pokuty za téměř 1,5 milionu korun. V tiskové zprávě to v pondělí uvedla ČOI, která ve sledovaném období, poznamenaném epidemií nemoci covid-19, provedla meziročně šestkrát více kontrol e-shopů. Vzhledem k uzavření mnohých kamenných prodejen kvůli protikoronavirovým opatřením se totiž prodej přes internet výrazně zvýšil.

"Výsledky kontrol v 1. čtvrtletí 2021 potvrzují, že u internetového prodeje dochází stále k vysokému počtu porušování spotřebitelské legislativy," uvedl ředitel ČOI Mojmír Bezecný. Podle něj e-shopy často neinformují zákazníky o subjektu mimosoudního řešení spotřebitelských sporů nebo o jejich právech týkajících se reklamace zboží. Dopouští se i nekalých obchodních praktik a často poskytují lživé či neúplné údaje o výrobku, dodal.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 45 minutami

Dálnice uzavřená kvůli popraskané vozovce způsobuje na Olomoucku dopravní komplikace

Dálnice D35 ve směru z Olomouce na Ostravu je uzavřena kvůli nehodě nákladního a osobního auta. Nehoda se stala na 279. kilometru, všechny nájezdy ve směru na Ostravu jsou uzavřeny, informoval mluvčí policie Libor Hejtman. Provoz je podle Ředitelství silnic a dálnic odkloněn na exitu 276 Holice. Okolnosti nehody se vyšetřují.

Dálnice je uzavřena od 275. kilometru. "Všechny nájezdy na 276. kilometru exit Holice ve směru na Ostravu jsou uzavřené a to od Olomouce i od Přerova. Řidiči mohou zpět na dálnici D35 najet na 290. kilometru exitu Velký Újezd," uvedl mluvčí policie.

Komplikace na dálnici D35 zkomplikoval o víkendu také teplem poškozený povrch a to v úseku mezi Přáslavicemi a Velkým Újezdem. Dálnice D35 je nyní v úseku od 281. kilometru do 290. kilometru zcela uzavřena v obou směrech. Kvůli zvlněné vozovce tam poté havarovala čtyři osobní auta a nákladní vůz, při nehodách utrpělo deset lidí lehčí zranění. Záchranáři zraněné ošetřili a některé převezli do nemocnice.

Další zprávy