Pravidla podpory zpřísňuje od července jedna z novel zákona zvaného Lex Ukrajina. Stát přestane příchozím nouzové ubytování v ubytovnách, na internátech, v penzionech či hotelích po pěti měsících hradit. Pokud si ho nezačnou platit sami, budou si muset najít jiné bydlení. Netýká se to lidí nad 65 let, postižených, rodičů předškoláků či dětí a mladých do 18 let.
Humanitární dávka se bude odvíjet od životního minima. Po čase klesne na existenční minimum, pokud si zdraví dospělí nenajdou práci. K humanitární dávce se přidají započitatelné náklady na bydlení, které stanoví vláda. V evidovaných bytech, které zaregistrují majitelé, bude podpora plná. V ostatním bydlení by měla být podpora nižší.
"Systém evidence se dneškem spouští. Prosíme, aby se lidé (majitelé bytů) logovali postupně. Nápor je technicky vždy problém," uvedl ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). Druhé čtvrtletí je podle něj přechodné období, v němž stát díky evidenci zjistí, kolik bytů, jakých a v jakých částech Česka je pro příchozí k dispozici.
Návrh nařízení se započitatelnými náklady na bydlení pro stanovení výše podpory by měl být podle ministra hotový příští týden. Kabinet by ho pak měl schvalovat v květnu.
Podle vrchního ředitele sekce informačních technologií ministerstva práce Karla Trpkoše by registrace měla být jednoduchá. Majitelé do systému zanesou údaje o bytě, uprchlících i nájemní smlouvě, kterou s příchozími mají. Vidět by pak také měli, jak vysoká by mohla být podpora.
Dosavadní solidární příspěvek pro ty, kteří u sebe doma či ve svém volném bytě zdarma běžence ubytovávají, se podle Jurečky přestane na konci června vyplácet. S prodloužením se zatím nepočítá. Kabinet by poskytování dávky protáhl případně jen tehdy, pokud by v registru byl zapsaný malý počet bytů pro příchozí.
V nouzovém ubytování podle ministra bydlí kolem 70 tisíc dětí a dospělých z Ukrajiny. V únoru úřady práce vyplatily 23 100 solidárních příspěvků a 102 300 humanitárních dávek.
V Česku pracuje skoro 100 tisíc ukrajinských uprchlíků
Od dubna se podle Jurečky také spustil registr zaměstnanců a pracovníků na dohodu s vízem k ochraně. Ministerstvo práce by tak mělo mít lepší přehled o práci příchozích a jejich výdělcích i odvodech. Práci v Česku má teď kolem 98 tisíc uprchlíků z Ukrajiny.
"Celkově od loňského března překročil počet pracovníků 200 tisíc. Aktuálně je kolem 98 tisíc lidí, kteří pracují. Číslo už je poměrně stabilizované," uvedl ministr. Podle dřívějších informací dvě třetiny pracovníků tvoří ženy.
Jurečka míní, že se počet pracujících uprchlíků může ještě mírně zvednout. Zájem bude také o síly pro sezonní práce v zemědělství či stavebnictví, podotkl šéf resortu.
