Buzková prosadila jazyky za pět miliard

Simona Holecová
21. 12. 2005 21:08
Praha - Pět miliard korun. To je cena za nový projekt, jak ve školách učit cizí jazyky. Vláda se dnes večer rozhodla, že peníze na tuto akci uvolní.
Foto: Aktuálně.cz

Projekt kolegům ve vládě předložila již před měsícem ministryně školství Petra Buzková.

Žádala přes šest a půl miliardy korun, které by příští tři roky použila na posílení školní výuky jazyků, na přípravu nových jazykových pedagogů, ale také na bezplatné internetové kurzy cizí řeči pro dospělé či na jazykové poukázky.

Plán jednou neprošel

Poprvé narazila - právě kvůli finančním nárokům celého projektu. Nyní Buzková celkovou sumu snížila na pět miliard a uspěla.

"Více než 839 milionů chceme získat z fondů Evropské unie," uvedla ministryně. "Z nich se zaplatí posílení výuky cizí řeči na druhých stupních základních škol o dvě hodiny týdně. Dále by z nich měly být financovány rozsáhlé výměny žáků a učitelů, vedoucí ke zlepšení jejich jazykové schopnosti," dodala.

Stručný obsah plánu, který počítá například s tím, že se prvním povinným jazykem ve školách stane angličtina, si přečtěte ZDE.

Premiér Jiří Paroubek posílení znalosti cizích jazyků označil za jednu z priorit svého kabinetu.

Schopnost Čechů domluvit se patří totiž v Evropě k horšímu průměru. Plných 27 procent lidí starších patnácti let nemluví jinak než česky, 29 procent komunikuje pouze v ruštině. Alespoň částečně se německy domluví 40 procent populace, anglicky zhruba čtvrtina občanů.

Dnešní vládní rozhodnutí pocítí školy už v příštím roce. Na prvním stupni by dětem měly přibýt celkově tři jazykové hodiny týdně.

"Žáci by se tak od září příštího roku měli povinně začít učit jeden cizí jazyk už ve třetí třídě," upozornil náměstek ministryně Jaroslav Müllner. V současnosti se v běžné základní škole začíná s cizí řečí ve čtvrté třídě, druhý cizí jazyk je nepovinný.

Bude dost učitelů?

Ve školách však mají už dnes pochybnosti, jestli budou mít dost schopných pedagogů, kteří by jazykové hodiny navíc vedli.

"Sehnat třeba mladého angličtináře, který vystudoval jazyk na vysoké škole pedagogické - a tudíž ví, jak děti jazyk správně učit - je malý zázrak," řekl před časem třeba ředitel 3. základní školy v Turnově Karel Bárta. "Takový člověk vyjde ze školy a jde tlumočit. Dostane mnohem více a může dělat kariéru."

Jeho slova podporují neoficiální statistiky pedagogických fakult. Podle nich dnes angličtinu studuje pětkrát více budoucích učitelů než před deseti lety. Uplatnění ve školství však hledá jen pár procent z nich; ostatní odcházejí do privátních společností.

"Nám ovšem nejde ani tak o nové učitele jako o ty stávající. Chceme dát peníze na kursy a programy, v nichž by získali novou kvalifikaci," tvrdí poradce Buzkové Martin Profant. "Výuka je samozřejmě efektivnější, pokud je předmět veden aprobovaným učitelem." #reklama

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 8 minutami

Stovky ruských komunistů protestují v Moskvě proti výsledkům voleb

Stovky přívrženců ruských komunistů se v sobotu zapojily v centru Moskvy do protestu proti výsledkům parlamentních voleb z konce minulého týdne. Moskevská radnice akci nepovolila s odkazem na omezení kvůli pandemii covidu-19, policisté nicméně zatím nezakročili.

Agentura TASS uvedla, že na Puškinově náměstí se podle policie sešlo asi 400 lidí. Zpravodaj německé agentury DPA odhadl účast na zhruba tisícovku osob, podle něho je na místě množství příslušníků bezpečnostních složek a policejních kamionů. Policisté z reproduktorů pouštějí hlasitou hudbu, aby účastníci protestů neslyšeli projevy organizátorů, jinak ale proti demonstraci zatím nezasáhli.

Vládnoucí strana Jednotné Rusko ve Státní dumě, dolní komoře ruského parlamentu, obsadí 324 z celkových 450 křesel, což znamená dvoutřetinovou většinu, která je potřebná ke změně ústavy. Komunisté (KPRF) získali 57 mandátů, třetí Spravedlivé Rusko 27, Liberálnědemokratická strana Ruska (LDPR) Vladimira Žirinovského 21 a loni založená strana Noví lidé 13. Po jednom zástupci budou mít Vlast, Strana růstu a Občanská platforma. Do parlamentních křesel usedne i pět nezávislých poslanců.

Opozice a volební pozorovatelé mají podezření, že vládnoucí strana blízká prezidentu Vladimiru Putinovi dosáhla vítězství i za pomoci podvodů. Žádají mimo jiné přepočítání elektronicky podaných hlasů, které byly podle ní systematicky falšovány.

Aktualizováno před 38 minutami

Tálibán pověsil na náměstí v západoafghánském městě Herát mrtvé tělo na jeřáb

Signalizuje to návrat některých metod, k nimž se islamistické hnutí uchylovalo v minulosti, poznamenala agentura. Muž, jenž provozuje na náměstí lékárnu, agentuře popsal, že na místo byla přinesena čtyři těla, z nichž tři skončila vystavená na dalších náměstích ve městě. Tálibové podle něj lidem sdělili, že čtveřice se podílela na únosu a policie je zabila. Tálibán se zatím oficiálně nevyjádřil.

Místní policejní velitel, kterého dosadil Tálibán, později uvedl, že čtveřice zemřela při přestřelce s táliby při vysvobozování uneseného muže a jeho syna. Při boji podle něj únosci zranili jednoho člena Tálibánu a civilistu. Unesené se prý povedlo osvobodit.

Núruddín Turábí - jeden ze zakladatelů radikálního islamistického hnutí a hlavní zastánce přísného výkladu islámského práva v době, kdy Tálibán vládl v Afghánistánu poprvé, řekl tento týden agentuře AP, že uskupení hodlá opět provádět popravy a utínat ruce. Podle jeho slov se to ale možná nebude dít veřejně jako v minulosti.

Od chvíle, kdy Tálibán v polovině srpna převzal kontrolu na asijskou zemi, mnozí Afghánci i svět s obavami sledují, zda tálibové obnoví tvrdou vládu z druhé poloviny 90. let, kdy hnutí Afghánistán spravovalo poprvé. Vůdci radikálního uskupení zůstávají zakořeněni v hluboce konzervativním a tvrdém světonázoru, ačkoliv přijímají technologické změny jako jsou mobilní telefony, poznamenala AP.

Představitelé Tálibánu dříve prohlásili, že nebudou opakovat fundamentalistickou politiku předchozí vlády svého hnutí.

Další zprávy