reklama
 
 

Brdy jsou českým unikátem, obloha bez světelného smogu je tam nezvykle tmavá, tvrdí astronomové

18. 1. 2017 21:00
Podle studie České astronomické společnosti je nová chráněná krajinná oblast Brdy velmi zajímavá kvůli tmavé obloze i nočním ekosystémům. V lokalitě totiž prakticky neexistuje umělé osvětlení. Podle astronomů jsou tak Brdy vhodné k pozorování noční oblohy. Navíc umělé světlo neomezuje ani živočichy, především pak ty noční.

Brdy – Nová CHKO Brdy je unikátem, podle České astronomické společnosti (ČAS) vyniká nejen tmavostí oblohy, ale také ekosystémy, které nejsou ovlivněny světelným znečištěním. Na rozsáhlém území totiž nejsou téměř žádné umělé světelné zdroje, a podle astronomů je tak lokalita zajímavá pro pozorování oblohy i přírody.

Vědci z České astronomické společnosti loni na jaře a na podzim měřili jas noční oblohy na deseti místech v chráněné krajinné oblasti Brdech.

"Z deseti měřených lokalit se pro astronomická pozorování jeví jako nejslibnější plochy bez lesa v okolí obcí Míšov a Teslíny v jižní části CHKO. Jedná se o lokality snadno přístupné díky silnici I/19, s dobrým rozhledem a relativně tmavou oblohou. Atraktivní jsou i Padrťské rybníky v mělkém údolí se širokým rozhledem, kde dojem z nočního prostředí neruší žádný zdroj umělého osvětlení," říká spoluautor studie Michal Bareš ze západočeské pobočky ČAS.

Největšími zdroji světelného znečištění v okolí jsou Praha a Plzeň.

Přestože poměrně temné nebe můžeme najít i v oblastech, jako je Křivoklátsko nebo Povltaví, Brdy vynikají především ekosystémy bez vlivu umělého osvětlení. Lokalita je tak velmi zajímavá pro pozorování nočních živočichů.

"Noční ekosystém na relativně velkém území zde není nijak ovlivněn umělým osvětlením a přirozený denní a roční životní cyklus živočichů ani rostlin není v tomto ohledu nijak narušen. Brdy jsou proto cenné zejména z hlediska vnímání noční krajiny a také z hlediska živé přírody, jejíž přirozené procesy nejsou nijak ovlivňovány působením umělého osvětlení," uvádí ČAS.

Astronomové také upozorňují na to, že tyto ekosystémy jsou citlivé na narušení, a proto je potřeba je chránit. Území by se ale podle nich mohlo využít k popularizaci noční oblohy a přírody. 

Pro ohodnocení kvality tmavé oblohy používají astronomové devítistupňovou Bortleovu stupnici, kde vynikající skutečně temná obloha (stupeň 1) umožňuje vidět pouhým okem hvězdy až magnitudy 8 a obloha uvnitř velkoměsta (stupeň 9) jen stěží umožní zahlédnout i ty nejjasnější hvězdy.

V ČR se nejtmavší obloha stupně 3 Bortleovy škály vyskytuje jen v nejodlehlejších částech Šumavy a Novohradských hor. Poměrně tmavá je také v oblastech pohraničních hor. Opravdu temná obloha 1. a 2. stupně Bortleovy stupnice se u nás již nevyskytuje. K nejvíce prosvětleným zdrojům patří tradičně největší města.

autor: Martina Heroldová | 18. 1. 2017 21:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama