"Ta 'radost' trvala fakt jen chvíli," vybavuje si několik týdnů starou událost mladší žena s kočárkem. Blíží se poledne a v ulicích středočeské Libiše korzuje s kočárkem. "Že Spolana bude masivně propouštět, není dobrá zpráva, ale protože tady žiju jen pár let a chemičku vidím a cítím téměř každý den, zaradovala jsem se, že se tu konečně zlepší vzduch," pokyvuje směrem ke spícímu miminku.
Naráží tak na to, že "restrukturalizace" podniku neznamená jen to, že o práci přijdou stovky lidí, ale především definitivní odstavení několika provozů vypouštějících do vzduchu rakovinotvorné látky. "No, ale pak přišla ta chvíle, kdy jsme se doma dozvěděli, že místo toho se ve Spolaně rozjede velká spalovna. Bojíme se nejen škodlivin, ale i dopravy," změní žena tón svého hlasu.
V Libiši se dvěma a půl tisíci obyvatel, na jejímž katastru Spolana leží, není rozhodně jediná. Obec s plánem nové spalovny nesouhlasí a vzdoruje, jak může.
"Nechceme to," říká na rovinu Pavla Komeštíková (NK), starostka Libiše. "Bráníme tomu, aby to bylo. Klademe námitky," pokračuje. Územní rozhodnutí pro stavbu spalovny sice ještě úřady nevydaly, už dřív ovšem ministerstvo životního prostředí v rámci schvalovacího procesu EIA udělilo projektu kladné stanovisko. Podle Komeštíkové se Libiš, která se konečně po pádu Spolany mohla nadechnout jakžtakž čistého vzduchu, bojí s rozjezdem spalovny nečistot ve vzduchu a silné dopravy po páteřní mělnické silnici, jež obec protíná.
"Veškerá nákladní doprava, zahrnující vše od návozu odpadů přes doplňování pomocných látek a chemikálií až po odvoz zbytků po spalování, znamená při plném provozu průměrně 33 nákladních vozidel v pracovní den," vypočítává společnost FCC, jež za projektem nové spalovny stojí.
Aktuálně pokračuje územní řízení a Pavla Komeštíková chce za Libiš opět poslat vyjádření. Cíl je zřejmý: dosáhnout toho, aby spalovna projektovaná do prostoru čtyřhektarového brownfieldu na území chemičky nezískala územní rozhodnutí.
Kroky starostky se však nelíbí některým opozičním zastupitelům. Jak třeba namítá Michal Štětka (LL), Libiš se prý chová nepromyšleně. "Vedení obce velmi afektovaně a dogmaticky brání výstavbě spalovny, která by nám do budoucna zajistila dlouhodobý příjem a Spolaně zlevnila energie a zvýšila konkurenceschopnost," tvrdí Štětka. A dodává, že pád chemičky bude mít podle něj na Libiš "obrovský" dopad.
"Nemůžeme tomu zabránit"
Dlužno dodat, že vedení Libiše je spolu s ekologickými organizacemi asi nejhlasitějším odpůrcem stavby. Sousední Neratovice nijak bojovnou náladou neoplývají. "Když to nebude, budu radši," tvrdí nicméně Roman Kroužecký (SpN), starosta města dlouhodobě velmi úzce propojeného s chemičkou.
Ale jedním dechem Kroužecký poměrně smířlivě dodává: "My se na to snažíme dívat realisticky, nemůžeme tomu zabránit." Podle Kroužeckého navíc investor spalovny, firma FCC, která už dnes část areálu Spolany využívá, Neratovicím slíbila, že odpad bude z města svážet za poloviční cenu.
Podle dostupných informací by měla výstavba spolknout několik miliard korun, velmi výraznou část plánuje společnost FCC získat z dotací. Těmi chce stát a Evropská unie podpořit odklon od skládkování komunálního odpadu. Dlouhodobou a kontroverze vzbuzující otázkou přitom zůstává, zda je právě spalování onou cestou.
"Spalovna vznikne i bez chemičky!"
Podle dostupných informací se nyní počítá s tím, že neratovická spalovna odpadů by měla zahájit svůj provoz do pěti let. Není ovšem jasné, jak s plánem zahýbá restrukturalizace Spolany, která se nyní podle neoficiálních informací zdá být mnohem razantnější, než se ještě vloni počítalo a připravovalo.
Energii a teplo vyrobené ve spalovně totiž měla kontinuálně odebírat právě chemička. Jenže s jejím útlumem vyvstává otázka, zda to vůbec bude potřebovat. Starostové okolních měst a obcí oslovení Aktuálně.cz navíc přiznávají, že oni teplo z odpadu do své sítě brát nemohou, a pokud ano, tak maximálně přes zimní měsíce.
"Spalovna vznikne, i když se provoz chemičky omezí. Projekt není na provozu Spolany plně závislý," reaguje Kristina Jakubcová, mluvčí firmy FCC. "Poměr výroby tepla a elektřiny lze díky kondenzační odběrové turbíně přizpůsobovat preferencím potřeb odběratele a lze tak například i více vyrábět elektřinu i s dodávkou do distribuční sítě," vysvětluje.
"Spolupráce na projektu pokračuje dle původních dohod," přidává se Martina Lehká, mluvčí Spolany.
