Bonusy pro nemocnice jsou v pořádku, musejí mít ale jasná pravidla, rozhodl ministr

Markéta Šrajbrová Markéta Šrajbrová
Aktualizováno 26. 4. 2018 14:35
Od září budou fakultní nemocnice muset takzvané zpětné bonusy od dodavatelů evidovat na speciálním účtu.
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch
Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch | Foto: Milan Bureš

Praha - Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) upravil nemocnicím, které přímo řídí, pravidla pro hospodaření. Takzvané zpětné bonusy od dodavatelů budou nemocnice muset od září vést na speciálním účtu a dokládat, na co je využívají. Zároveň budou povinny bonusy za konkrétní léky a materiál vykazovat zdravotním pojišťovnám.

"Bonusy nechceme příkazem rušit, pouze jim chceme dát jasná pravidla. Vnímáme je jako jeden z finančních příjmů nemocnic. Pokud jsou řádně využívány, mohou sloužit ke zlepšení hospodaření," uvedl ministr.

Zpětné bonusy jsou v českých nemocnicích, ať už ministerských či krajských a soukromých, běžnou praxí. Dodavatelé je poskytují, když například objednávají velké množství zboží. Princip se využívá i v jiných odvětvích ekonomiky, ovšem ve zdravotnictví je rozdíl ten, že nemocnice léky nenakupují za své peníze, ale za peníze, které od občanů a státu vybírají zdravotní pojišťovny. Těm už ovšem vrácený bonus neplyne, nemocnice si ho nechávají. To může vést k netransparentnosti.

"Problémem je to, že bonusy by v určitých případech měly být vykazovány zdravotním pojišťovnám. Pokud nejsou, tak se na to dá pohlížet tak, že je na pojišťovně spáchán určitý podvod," vysvětlil Vojtěch.

Podle ministra je nutné pojišťovnám vykazovat bonusy, které lze spojit s konkrétní krabičkou léku nebo balíkem materiálu. U neadresných bonusů, které se odvíjejí například od obratů, vykazování pojišťovně nutné není.

Fakultní nemocnice Motol, která je největší v Česku, se ještě podle mluvčí Pavlíny Dankové bude muset s ministerskými pravidly seznámit. Speciální účet pro bonusy už ale prý má. Na to, kolik peněz na bonusech získala v minulém roce, má pouze hrubý odhad. "Jedná se cca o 80 milionů korun a peníze jsou zásadně využívány k úhradě léčebných výloh, které pojišťovny zdravotnickému
zařízení neproplácí," uvedla mluvčí.

Pravidla jsou závazná pouze pro nemocnice přímo řízené ministerstvem, tedy například pro všechny fakultní. Vojtěch doufá, že by manuál mohly přijmout za svůj i ostatní zařízení.

To, že jsou jasná pravidla potřeba, podle něj dokazují i nálezy Nejvyššího kontrolního úřadu, který přímo řízeným organizacím netransparentnost vytkl.

"Bylo opakovaně konstatováno, že není možné dohledat, jak konkrétně byly bonusy použity," řekl ministr. Loňská kontrola tří fakultních nemocnic ukázala, že za tři roky bonusy dosahovaly120 až 490 milionů korun. O bonusy se zajímá i Vrchní státní zastupitelství v Praze.

O možném podání trestního oznámení se mluví v souvislosti s hospodařením Fakultní nemocnice Ostrava. Vojtěch poukazuje na to, že za vedení Svatopluka Němečka (ČSSD) nemocnice u třech lékových skupin zpětné bonusy vůbec nesjednávala. "Je tedy otázkou, zda ty bonusy třeba nebyly vyjednávány někde bokem. To se musí prověřit," řekl ministr.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy