Děčín - Vláda se přihlásila k plánu na stavbu minimálně jednoho jezu na Labi u Děčína, aby se zlepšily plavební podmínky pro nákladní lodě.
Tím rozpoutala další kolo souboje o tuto stavbu, kterou dopravci a podnikatelé prosazují bezmála dvacet let a ochránci přírody stejnou dobu úspěšně blokují. V pátek se na místo, kde by zdymadlo za několik miliard korun mohlo stát, jel podívat nový ministr dopravy Vít Bárta.
"Chce se podívat na místo, o kterém bude rozhodovat. Jde vyloženě o informační cestu. Za čtrnáct dní se pak má pan ministr sejít s rejdaři a ekology," řekl Aktuálně.cz Jakub Ptačinský z tiskového oddělení ministerstva dopravy.
Ještě než Bárta vyrazil na dolní tok Labe, poradily mu na dálku tři nevládní ekologické organizace, aby za plánovaný vodní stupeň u Děčína neutrácel peníze, kterých je ve státní pokladně poskrovnu.
"Pokud ministr Bárta přislíbí státní dotaci na stavbu jezů na dolním Labi, musí jasně říci, které stavby obchvatů měst a obcí chce zastavit," stojí ve společném stanovisku sdružení Arnika, Dopravní federace a Zelený kruh, které připomněly, že stát musí kvůli nedostatku peněz zastavit desítky staveb dálnic či obchvatů měst.
Voda se zastaví, živočichové a rostliny vymřou
Ochránci přírody upozorňují, že betonové přehrazení Labe zničí poslední volný úsek této řeky, zmizely by desítky živočišných a rostlinných druhů. "Kaňon Labe představuje velké přírodní bohatství," upozornil Petr Bauer, ředitel Chráněné krajinné oblasti Labské pískovce.
Jeho předchůdce ve funkci Werner Hentschel uvedl, že jez by zastavil proudění vody v řece a silně by omezil kolísání hladiny během roku. "Pro mnoho druhů, které v řece žijí, by se podmínky pro život změnily natolik, že by vymizely," varoval Hentschel.
Po vodě se toho vozí čím dál méně
Odpůrci upozorňují i na to, že se po Labi vozí stále méně zboží. "Není to proto, že by jezdit nedalo, o tolik se přece plavební podmínky nezhoršily. Prostě nemají zakázky," citovala ČTK někdejšího ředitele CHKO Labské Pískovce Wernera Hentschela.
Bývalý náměstek ministra životního prostředí Aleš Kuták, který nyní působí ve sdružení Dopravní federace, tvrdí, že zboží převážené po Labi je možné přesměrovat na železnici.
Dvacet let tahanic o jez
- O stavbě jezu v Prostředním Žlebu u Děčína a v Malém Březně u Ústí nad Labem se začalo uvažovat v roce 1992
- O deset let později vydalo ministerstvo životního prostředí při posuzování ekologického dopadu jezů negativní stanovisko a poté i odmítlo vydat příslušnou výjimku na stavbu vodních děl.
- V roce 2005 se ministerstva dopravy a životního prostředí dohodla na stavbě jednoho jezu u Děčína
- O dva roky později ovšem se tehdejší ministři životního prostředí a dopravy Martin Bursík a Aleš Řebíček dohodli, že se jez znovu posoudí podle vlivu na životní prostředí.
- Nejvyšší kontrolní úřad v roce 2009 označil projekt jezů za nerentabilní.
"Již postavený železniční koridor má o jeden řád větší volnou kapacitu pro přepravy do Hamburku či dalších přístavů, než kolik zboží má podle prognóz Ředitelství vodních cest plout po Labi v roce 2020 v případě postavení plavebního stupně Děčín," řekl Kuták.
Proti stavbě jezu u Děčína se postavilo i významné německé sdružení BUND, které se shoduje s českými organizacemi v tom, že dolní Labe má celoevropský ekologický význam.
Největší šance pro jez za 20 let
Právě ministerstvo životního prostředí se stavbou jezu na dolním toku Labe dlouho blokovalo. Za vedení Martina Bursíka ze Strany zelených souhlasilo aspoň s tím, že se posoudí stavba jednoho zdymadla na okolní přírodu. Studie ještě není dokončená.
Rejdaři si teď hodně slibují od nového ministra životního prostředí Pavla Drobila z ODS. Věří, že úřad pod jeho vedením přestane jezy blokovat. Drobil se však k jezům ještě veřejně nevyjádřil.
"Ano, šanci na stavbu jezů opravdu cítíme. Dokonce bych řekl, že od roku 1990 je vůbec největší," řekl pro ČTK ředitel vodní sekce Svazu dopravy Jiří Aster.
Vodní dílo pomůže ekologii, tvrdí rejdaři
Podle českých dopravních firem zlepšení plavebních podmínek na Labi aspoň částečně odlehčí kamionové dopravě a bude i konkurencí železnici, aby nebyla příliš drahá. "Potřebujeme, aby ve státě fungovaly všechny druhy dopravy," řekl Aster.
Dodal, že součástí jezu v Děčíně má být i vodní elektrárna, která by mohla vyrobit tolik proudu, že by dokázala zásobovat všechny domácnosti ve městě.
Budou na jez vůbec peníze?
Rozhodujícím faktorem, zda se jez na Labi u Děčína nakonec postaví, či nikoli, bude dostatek peněz. Ředitelství vodních cest odhaduje, že by se potřebné miliardy daly sehnat z Bruselu.
Také vláda ve svém programovém prohlášení hovoří o "využití mimorozpočtových zdrojů" pro případné zlepšení splavnosti Labe.
Ekologická sdružení ovšem připomnají, že projekt, který by poškodil přírodu, nesmí podle platných pravidel získat žádnou podporu z fondů Evropské unie.
