Praha - Rozhodování zástupců státu často ovlivňují organizované skupiny a problémy zdaleka nejsou jen v nejvyšších patrech státní sféry. Vyplývá to z výroční zprávy Bezpečnostní informační služby. BIS také upozorňuje, že neřešení sociálních a etnických otázka může nahrávat do karet extremistům.

A právě uvedené problémy mohou vést k tomu, že lidé ztratí důvěru ve fungování demokratických principů.

BIS zaznamenala loni časté organizované ovlivňování představitelů veřejné správy s cílem odčerpávání peněz z veřejných zakázek.

Ceny projektů byly zpravidla uměle nadhodnocené.

Zpravodajci to napsali ve výroční zprávě, kterou BIS zveřejnila na svém webu. Podle služby se posilují vazby mezi lidmi z podnikatelské a komunální sféry.

BIS sledovala podobnou činnost i v předchozích letech, oproti dřívějšku ale zaznamenala změnu v tom, že upravené zakázky se často týkaly vnitřního provozu institucí, jako jsou dodávky technologií nebo právní služby.

Dříve šlo hlavně o tendry týkající se obchodní činnosti podniků. "Tento trend byl patrný zejména u subjektů z odvětví zemědělství a dopravy," píše BIS.

"Bylo by však velmi zjednodušující se domnívat, že se uvedený problém týká jen "nejvyšších pater" veřejné správy. Opak je pravdou, s tímto problémem se lze setkat na všech úrovních veřejné správy, pouze v různém rozsahu. Bez nadsázky jde o celospolečenský problém prostupující všemi oblastmi financovanými z veřejných rozpočtů," uvedla BIS ve své výroční zprávě.

Jako jeden z příkladů propojení klientelistických struktur uvádí služba například firmu Energetické a dopravní stavby, v níž jsou akcionáři podnikatelé Alexandr Novák, Patrik Oulický a Daniel Ježek. Podle BIS měla tato společnost přímé vazby na severočeské politiky, kteří buď zakázky nebo evropské dotace rozdělovali.

Zpravodajci upozornili, že mnohé státní instituce nebo státem ovládané podniky nehospodárně nakládaly se svěřenými prostředky. "BIS opakovaně zaznamenávala při zadávání zakázek postupy, které byly v rozporu se zákonem o veřejných zakázkách nebo které tento zákon účelově obcházely. Nehospodárnost se projevovala často také v neefektivním prodeji vlastních služeb, zboží a majetku," stojí ve zprávě.

Společným rysem byla v těchto případech existence neformálních vazeb mezi zástupci státních subjektů a skupinami lidí, kteří se z činnosti subjektů snažili získat prospěch.

Změna vedení nepomůže

Skupiny využívaly interní informace a také ovlivňovaly rozhodování zástupců státní správy. "Součástí metod, kterými se tyto skupiny snažily získat privilegovaný přístup k zakázkám nebo výhodnější podmínky při jejich plnění, byly dohody o obsahu zadávacích podmínek nebo o formě použitého výběrového řízení, dodatečné změny již dojednaných smluvních podmínek či neuplatňování sankcí ze strany zástupců státu a státem ovládaných podniků," uvedla BIS.

Zpravodajci rovněž upozornili, že ani razantní změna vedení nemusí být řešením. "V několika případech dokázala struktura na úrovni středního a nižšího managementu zajistit, aby nové vedení nebylo schopno zásadní problémy identifikovat či najít jejich vhodné řešení, nebo pomáhala udržet vliv původního managementu," napsala BIS.

Ze zprávy také vyplývá, že managementy státem ovládaných společností často informují dozorčí rady neúplným, nesprávným nebo zavádějícím způsobem, což má negativní vliv na rozhodování zástupců státu nebo to vede k tomu, že stát reaguje na přicházející hospodářské hrozby se zpožděním.

"Popsaná rizika se objevovala zejména v sektoru dopravy a energetiky," zjistila BIS.

Zneužívání mezer v zákoně

Problémem je i stále propracovanější zneužívání nedostatků v zákonech. "Nejzávažnější hrozby pro ekonomické zájmy státu se objevovaly např. v oblasti ochrany životního prostředí, skladování ropy a ropných produktů nebo ve zdravotnictví," uvedli zpravodajci.

Zpravodajci se v minulém roce zabývali zejména dvěma aspekty organizovaného zločinu - dysfunkcí orgánů státní moci a působení regionálních klientelistických struktur.

"Struktury organizovaného zločinu nejen nadále systematicky vyváděly prostředky z veřejných, ale zejména byly schopny ovlivnit důležitá rozhodnutí orgánů státu a samosprávy, která se týkala infrastrukturních projektů, dotačních programů, veřejných zakázek souvisejících s poskytováním veřejných služeb, či samotný legislativní proces," zjistila BIS. Skupiny zneužívali zejména toho, že zástupci státu nemají žádnou faktickou osobní odpovědnost za učiněná rozhodnutí.

Akademické debaty o etnických problémech nikam nevedou

Podle zpravodajců BIS v loňském roce prakticky nefungovala neonacistická scéna. Oslabila ji nejednotnost a rozháranost. Podle BIS však neřešení sociálních problémů může v budoucnosti vést k napětí a důsledkem může být rostoucí podpora extremistů.

"Navíc hrozí riziko, že i standardní politické strany, zejména na komunální úrovni, budou postupně přebírat rétoriku či některé postoje extremistů a využívat je v rámci politického boje," napsala BIS, podle které je potřeba opustit bázlivý přístup zejména k etnickým problémům.

"Je nutné opustit neustálé nikam nevedoucí akademické debaty a cíleně se zaměřit na konkrétní projekty a záležitosti praktického rázu. Jedině tak lze ubrat argumenty extremistickým uskupením, a nepřímo tak snížit jejich popularitu," míní BIS. 

Ohrožení demokracie ale podle BIS nemusejí nutně přinášet činy extremistů. "Zdrojem takového ohrožení se za určitých okolností může stát i nárůst nedůvěry některých skupin obyvatel k fungování demokratických principů obecně," varuje BIS.

"K vytváření takové nedůvěry mohou přispívat nejen dopady ekonomické krize a úsporná opatření vlády, ale zejména pak nejrůznější korupční kauzy, dysfunkce orgánů státní moci, působení klientelistických struktur, nedostatečná osobní odpovědnost úředníků a veřejně činných osob za učiněná rozhodnutí atd. To vede u značné části lidí k frustraci, pocitu bezmoci a bezvýchodnosti současné situace," vysvětlují zpravodajci.