Kárné provinění spatřuje Benešová v tom, že Zeman v postavení nejvyššího státního zástupce schválil a podepsal v prosinci 2019 dovolání v trestní věci týkající se vydání osvědčení o československém občanství Josefiny Czerninové, aniž by rozhodnutí o podání dovolání delegoval na některého ze svých náměstků a upozornil na svůj vztah k věci. Podle Benešové přitom měl k dané trestní věci osobní poměr.
Výsledek trestního řízení totiž mohl mít podle kárné žaloby přímý vliv na soukromoprávní pozemkový spor, ve kterém vystupuje Zemanův osobní přítel, podnikatel Petr Habesberger. V tomto sporu měl navíc Zeman působit jako "zprostředkovatel", jehož snahou bylo dosáhnout smírného řešení, když inicioval a uskutečnil v průběhu roku 2014 tři schůzky s příbuzným druhé strany sporu, soudcem Janem Czerninem.
Zeman už dříve odmítl, že by se v postupu ve věci dopustil jakéhokoliv pochybení a nepřipustil ani neetické jednání. V Zemanově postupu nevidí problém ani dřívější Zemanův první náměstek a od minulého týdne nový nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Zemanovy schůzky se soudcem Czerninem naopak kritizoval zájmový spolek Unie státních zástupců.
Zeman nyní působí jako řadový státní zástupce Nejvyššího státního zastupitelství, pracuje v metodickém oddělení. Benešová podle něj kárnou žalobou znovu zpětně potvrdila důvody jeho rezignace na funkci šéfa žalobců. Zeman rezignoval k 30. červnu a mezi důvody svého rozhodnutí zmínil tlaky ze strany ministryně, Benešová ale toto tvrzení odmítla.
