Babiš s Macronem při jeho návštěvě Prahy v předvečer stého výročí založení Československa navštívil Národní galerii. Prohlédli si především takzvanou francouzskou sbírku s díly Clauda Moneta, Augusta Renoira, Paula Cézanna, Paula Gauguina, Vincenta van Gogha, Pabla Picassa či Georgese Braqa, která je vystavena ve Veletržním paláci a kterou zakoupil československý stát v roce 1923.
Babiš před odjezdem do Francie novinářům v Praze řekl, se v Paříži chystá navštívit mimo jiné Centre Pompidou, což má na programu v pondělí. "Naše galerie má velký zájem na pokračování spolupráce se Centre Pompidou," uvedl. "Pan prezident Macron je velký znalec umění, obdivuje našeho Kupku a další umělce a naše sbírka ho velice zaujala," doplnil.
Řekl, že Macrona informoval o svém příteli Zdenku Jandovi, "který maluje skvělé obrazy". "Není to asi ten styl, který má pan prezident rád, ale uvidíme," řekl. Jeden z Jandových obrazů, který je podle Babiše nejen krásný, ale také plný symbolů vztahujících se ke konferenci, jíž se Babiš ve Francii účastní, se rozhodl Macronovi darovat.
"Základní myšlenka obrazu je přání, aby snaha zachraňovat a budovat hodnoty převažovala nad rozpadem a ničením. Porozumění je při těchto snahách velmi důležité, determinující. Proto je zde vzata babylónská věž, symbol pýchy a neporozumění si navzájem jako symbol zcela opačný. Jako symbol snahy lidí o dosažení nových výšin poznání i ušlechtilosti. Ti, kteří zapalují a hoří, nechávají jen odpad a nabízejí zkažená jablka svých myšlenek. Ti, kteří se snaží budovat, požár hasí a stavby dokončují, přestože je jejich práce někdy bolestivá," napsal k obrazu jeho autor.
Malíř Zdenek Janda se narodil v roce 1953, po studiích kresby a malby navštěvoval ateliér Zdeňka Sýkory v Lounech, odkud také pocházel. Později odešel do Německa, kde pracoval ve filmových studiích a pokračoval v malířské tvorbě. V 80. letech svou tvorbu začal označovat jako alegorický surrelismus. Od poloviny 90. let žije znovu v České republice.
Peníze chudým namísto zbrojení
V neděli chce Babiš na Pařížském mírovém fóru, jehož první ročník se koná u příležitosti stého výročí konce první světové války, nastolit otázku, zda by nebylo lepší část peněz na zbrojení vynaložit na zlepšení života chudých ve světě. Babiš to večer řekl českým novinářům.
"Když si vezmeme tu obrovskou částku, kterou dáváme na zbrojení, to je 1750 miliard dolarů (40 bilionů korun), to je třicetkrát český rozpočet. To je obrovská částka, člověk se musí zamyslet, proč vlastně zbrojíme tolik, kdo je ten nepřítel," prohlásil Babiš. Domnívá se, že mírové fórum by k tomu mohlo být dobrou příležitostí. "Já určitě v tom panelu, kde budu vystupovat, o tom budu mluvit," poznamenal.
Babiš rovněž zmínil závazky v Severoatlantické alianci, které Česko má. V tomto případě by podle něj bylo dobře, kdyby se na výdajích na zbrojení domluvily členské státy Rady bezpečnosti OSN. "Že by aspoň tu půlku z těch peněz, řekněme tisíc miliard dolarů (23 bilionů korun), nedaly raději pro lidi, kteří žijí v chudobě, kteří nežijí tak době jako my v Evropě a kteří potom samozřejmě migrují za lepším životem," dodal.
Možnost debatovat o významu míru pro rozvoj světa měli světoví státníci již dnes na slavnostní večeři v Elysejském paláci, kterou hostí francouzský prezident Emmanuel Macron.
