Praha - Vláda Andreje Babiše (ANO) navzdory doporučení svých legislativců neodmítla návrh ústavního zákona poslanců hnutí Svoboda a přímá demokracie, který má zavést obecné referendum. Podle výsledků jednání kabinetu, které poskytl tiskový odbor úřadu vlády, zaujali ministři k návrhu neutrální postoj.
Legislativci přitom v doporučení psali, že referendum v podobě SPD je v rozporu s principy zastupitelské demokracie. Babiš na Twitteru uvedl, že ANO referendum chce, ale nemělo by rozhodovat o zahraničních závazcích či daních.
Legislativci upozorňovali, že pokud by bylo všelidové hlasování navrhované hnutím Tomia Okamury zavedeno, o zásadních záležitostech by navíc mohla rozhodovat výrazná menšina voličů. O předloze SPD rozhodnou zákonodárci. Protože se jedná o ústavní zákon, v obou parlamentních komorách by musel získat nejméně třípětinovou podporu.
Pokud by byl zákon přijat, výrazně by zastupitelskou demokracii oslabil, a vedl by tak k pochybám o její smysluplnosti, stálo v podkladech pro ministry. "Ústavodárce zamýšlel využití výkonu státní moci přímo lidem jako výjimečný doplněk k jinak primární zastupitelské demokracii," napsali v předběžném stanovisku kabinetu.
Babiš uvedl, že ANO zákon o referendu chce. Svolat referendum by podle něj mělo mít možnost deset procent oprávněných voličů, tedy zhruba 800 tisíc obyvatel. "A rozhodnout musí většina oprávněných voličů. Referendem nechceme rozhodovat o všech tématech, určitě ne o zahraničních závazcích a daních," napsal na Twitteru.
Zákon o referendu určitě chceme. Kvórum, tedy počet lidí, kteří můžou referendum, svolat, by mělo být podstatně větší. Navrhujeme 10 % z oprávněných voličů, to je asi 800 000 obyvatel, a rozhodnout musí VĚTŠINA oprávněných voličů.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 17, 2018
Obyvatelé by mohli podle návrhu SPD rozhodovat ve všelidovém hlasování téměř o čemkoli, třeba i o vystoupení Česka z Evropské unie. Referendum by se nesmělo týkat jen otázek směřujících ke změně podstatných náležitostí demokratického řádu a ke zrušení nebo omezení základních práv a svobod. Vyloučeny by byly také otázky, které by nebyly v souladu se závazky vyplývajícími z mezinárodního práva, a k zásahům do soudní moci. O přípustnosti všelidového hlasování by rozhodoval Ústavní soud.
Obecné referendum by mohli vyvolat podle předlohy SPD obyvatelé peticí s nejméně 100 tisíci podpisy, nebo vláda. Samotné hlasování by vyhlašoval prezident potom, co by Ústavní soud shledal, že je přípustné. Hlasování by se muselo konat do roka, nejdříve ale za půl roku, aby byl podle zdůvodnění čas na veřejnou diskusi. Navrhovatelé a oponenti by dostali pro prezentaci stanovisek nejméně pětihodinový bezplatný prostor v Českém rozhlasu a v České televizi.
Výsledek referenda by byl podle předlohy platný bez ohledu na účast při hlasování. Byl by závazný. Babišův kabinet podle předběžného stanoviska měl uvést, že by to vedlo k "nežádoucí praxi, kdy by o zásadních věcech výkonu státní moci mohla rozhodnout výrazná menšina oprávněných osob".
Kabinet měl také zpochybnit navrhované nadřazení zákona přijatého v referendu nad ostatní zákony. Vládní legislativci připomínali, že ústava dělí zákonné normy z hlediska právní síly jen na zákony a na ústavní zákony. Skutečnost, že by zákon přijatý v referendu nemohl měnit Parlament, může vést k vysoké míře právní nejistoty, uvedli.
Obdobný návrh ústavního zákona předkládal v minulém volebním období tehdy ještě Okamurův Úsvit. Sněmovna předlohu zamítla už v úvodním kole. Babišova vláda chce předložit vlastní předlohu o zavedení všelidového hlasování. Ústava obecné referendum předpokládá, příslušný návrh zákona ale zákonodárci nikdy neschválili. Lidové hlasování se může konat jen na obecní a krajské úrovni, pro jeho platnost zákon stanoví několik podmínek.
