Praha - Výstavba nových jednotek je jednou z priorit nedávno jmenovaného náčelníka generálního štábu Aleše Opaty.
Ten se svými plány seznámil poslance na posledním jednání sněmovního branného výboru. "Chceme vybudovat tři jednotky, které reagují na strategické zadání a současnou bezpečnostní situaci. Na prvním místě je to velitelství kybernetických a informačních operací, dále posílení logistické podpory a také výsadkový pluk na základě 43. praporu," shrnul plány na posílení armády.
Armáda tak podle Opaty získá jak jednotku velmi rychlé reakce, kterou bude právě pluk výsadkářů, dále bude provozovat brigádu lehkého typu a těžkou brigádu s pásovými obrněnci. Tedy celou škálu jednotek od lehkých a rychle použitelných až po ty s největší palebnou silou.
Nový výsadkový pluk bude z českého pohledu netypický - nebude se dělit na prapory, ale přímo na menší jednotky, roty.
"Tím, že v pluku nebude praporní mezistupeň, vznikne hodně ‘štíhlá’ jednotka s výrazně vyšším počtem rot," popsal podplukovník generálního štábu a někdejší zástupce velitele 43. praporu Ivo Zelinka princip, který počítá s tolika výsadkáři-bojovníky, kolik se jich jen do pluku vejde.
Důležitou, i když ne jedinou inspirací pro takto postavenou jednotku byl pro české vojáky 26. výsadkový pluk německé armády. "Smysl takové struktury je v tom, že jednotka má výrazně víc vojáků v manévrové složce, v bojové podpoře i zabezpečení, lze ji dlouho udržet v operaci a je efektivní," doplnil Zelinka.
Celkový počet rot nového pluku není zatím veřejnou informací. Vznikat má ale tak, aby byl použitelný i před naplněním. "V jakýkoliv okamžik výstavby pluku tam stále bude ono tvrdé jádro ze 43. výsadkového praporu, zatímco kolem něj budou vznikat nové roty," říká Zelinka. Počítá se s tím, že zhruba desetina příchozích budou vojáci od stávajících jednotek, zbytek z civilu.
Armáda se při změnách bude muset vyrovnat s nepříznivou demografickou situací. Zatímco v posledních letech narůstala až o tisícovku mužů a žen ročně, prognózy jsou skeptičtější a noví rekruti jsou také často starší, než by bylo vhodné. Náčelník generálního štábu Opata navíc upozorňuje, že odchází generace, která si ještě dříve dokázala hrát venku a vykoupat se v rybníku - a mladí lidé odkojení virtuální realitou jsou něco, na co vojsko není zvyklé.
Lehké brigádě zůstanou tři prapory, u mechanizované jeden "ztěžkne"
Chrudimští výsadkáři dosud v armádě tvořili jeden ze čtyř praporů 4. brigády rychlého nasazení. Té zůstanou jen tři. Alianční standardy nicméně u lehkých brigád právě tento počet předpokládají - a nepočítají s tím, že by jejich součástí byli výsadkáři. Brigáda tak zapadne do alianční definice.
Větší změny čekají mechanizovanou brigádu. "Pro tuto republiku není z hlediska obrany nic důležitějšího, než přezbrojení 7. brigády novými pásovými obrněnci, tak, aby to byla těžká brigáda hodná svého jména," připomněl Zelinka absolutní prioritu - blížící se 53miliardovou zakázku na techniku nahrazující dosluhující pásová "bévépéčka". V rámci změn obdrží těžkou techniku i dosavadní lehký prapor, který brigáda má. Teprve pak budou moci Češi v NATO ohlásit, že mají těžkou brigádu splňující alianční kritéria.
Mezery v logistických schopnostech hodlá armáda zacelit vybudováním nového logistického praporu v Rakovníku. Ten má sloužit mimo jiné k podpoře aliančních jednotek, pokud by potřebovaly působit na českém území.
Ještě vyšší prioritu pak má výstavba velitelství kybernetických a informačních operací. "Je to schopnost, kterou nyní buduje většina států NATO, nejsme v tom dramaticky napřed ani pozadu, ale znamená to, že je obtížné se u někoho inspirovat," poznamenal Zelinka. Velitelství začne vznikat už příští rok, tedy dříve než například zmíněný výsadkový pluk. Ten je sice atraktivní, nikoliv však nejdůležitější částí změn, jak je chápe šéf armády Opata.
