Praha - Agentury zkoumající veřejné mínění už léta marně bojují s tím, aby do myslí čtenářů dostaly fakt, že průzkum není volební prognóza, ale "jen" obraz zpravidla několik týdnů starého rozložení sil ve zhruba tisícihlavém vzorku.
Letos paletu tradičních průzkumů doplnila řada nových technik. Model ekonomky Zuzany Havránkové spojil data z průzkumů s kurzy sázkových kanceláří, které odrážejí okamžité nálady voličů. Ukázalo se, jaká čísla přinese výzkum, na který se složí lidé půl milionem korun na internetu. A tři agentury vytvořily matematické predikce, založené na prvních výsledcích.
Odchylka v řádu desetin procentního bodu
Predikce obstály velmi dobře. V době, kdy se na sociálních sítích zejména liberální voliči hrozili nad průběžnými výsledky - tedy asi po hodině sčítání, kdy byla nacionalistická SPD druhá a KSČM třetí - poskytla predikce agentury Median důležitou korekci: uvedla, že druhá bude ODS a třetí piráti.
Nakonec to tak opravdu dopadlo. Mimochodem - u čtyř stran zmíněných v předchozím odstavci se predikce ze sobotních 15:04 od konečných výsledků lišila jen o 0,2 až 0,3 procenta. Průměrná odchylka u deseti sledovaných stran činila 0,5 procentního bodu.
Další projekci výsledku spolu vytvořily agentury STEM/MARK a STEM. I tento výpočet byl velmi přesný a ve tři hodiny odpoledne přinesl čísla, která se od celkových výsledků lišila v průměru o 0,6 procentního bodu. Predikce sice ukazovala, že těsně druhá bude SPD, které nakonec patří čtvrtá příčka, byla ale přesnější u výsledku TOP 09.
Obě předpovědi vznikly odlišnými postupy, v principu ale vzaly data z prvních sečtených okrsků a změnily je na základě toho, jak se lišily od závěrečného výsledku v minulém sčítání. Umožnilo jim to správně předpovědět například propad komunistů či růst ODS.
V budoucnu by predikce mohly zaujmout místo tzv. exit pollů, tedy dotazování u volebních místností. Takové výzkumy jsou drahé a zatížené výběrovou chybou, přičemž bývají zveřejněné jen o hodinu dříve.
Kurzy sázkových kanceláří přecenily ČSSD, to ale každý
V Česku nová je i metoda ekonomky Zuzany Havránkové, která čerpá inspiraci z USA. Tam už léta fungují agregátory, které spojují data z více průzkumů a ideálně jim i přisuzují váhu podle dlouhodobé kvality a stáří průzkumu.
"Experimentální predikce", jak o své technice hovoří Havránková, dávala rovnou váhu průzkumům i kurzům. Z webu Kdovyhrajevolby.cz zmizela tři dny před začátkem voleb, jak vyžaduje zákon. Nemohla tak zohlednit voliče rozhodující se krátce před volbami - a těch bylo hodně. V posledním týdnu před hlasováním se podle agentury Median rozhodlo 42 % lidí.
Predikce se u devíti stran proniknuvších do sněmovny lišila od konečného výsledku voleb v průměru o 2,5 procentního bodu na každou stranu. Zachytila ale trendy - slábnutí ČSSD a nástup pirátů a SPD (viz článek HN zde).
Ani průzkum zaplacený lidmi není se zárukou
Staršího data (21. září až 8. října) pak byl sběr dat pro projekt Mapa voličů, na který se částkou 475 tisíc korun složili lidé na portálu HitHit (psali jsme o něm zde). Nepřinesl volební model v pravém slova smyslu, nabízel porovnání velikosti volebních jader a potenciálů (například ANO a SPD měly po přepočtu na šedesátiprocentní volební účast potenciály 33, resp. 26 procent, jádra obou formací byla dle výzkumu ještě srovnatelnější - v jiných výzkumech ovšem SPD takto blízko za ANO nebyla).
Volební výsledky se trefily do rozpětí jader a potenciálů, udávaných Mapou voličů, nutno ale dodat, že rozpětí mezi jádrem a potenciálem vycházela v Mapě voličů výrazně větší (a tedy "trefitelnější") než například Medianu.
Mapa voličů se zaměřovala také na vystižení toho, jak k sobě voliči jednotlivých stran mají blízko. Zkoumala i jejich hlubší motivace a životní zájmy. Tuto detailnější část ovšem autoři zkoumali jen na "internetové" populaci.
Čím pozdější a důkladnější, tím blíže výsledku
Předvolební dění rámovalo šest výzkumů a volebních modelů. Trojice dřívěji konaných výzkumů (CVVM 4.-14. září, Médea Research pro Týden 14.-25. září a Phoenix Research 11. září až 8. října) nabídla model, jehož závěry se od výsledků voleb do sněmovny (u stran, které získaly nad pět procent) lišily všechny přibližně o 2,5 procentního bodu.
Z před volbami vydaných volebních modelů byl nejblíže výsledkům voleb výzkum agentury Median (zde; sběr dat 26. září až 14. října) - rozdíl u každé strany činil v průměru 2,1 procentního bodu. Před volbami publikované výzkumy agentur STEM a STEM/MARK pro televizi Nova a deník MF DNES se lišily od výsledků v průměru o 2,3-2,8 procentního bodu.
Od výsledků se výrazně odlišoval výzkum agentury Focus, která sice sbírala data krátce před volbami (3.-10. října), ale její model se s volební realitou míjel v průměru o tři procentní body na stranu.
Konečné výsledky ale poměrně odpovídaly trendům z posledních průzkumů, zvláště pokud o těchto trendech shodně informovalo více agentur. Například Median a CVVM v posledních měsících před volbami zaznamenávaly pád komunistů, prudký růst SPD a pirátů a mírný vzestup Starostů a nezávislých. Na výsledky voleb se lze dívat i jako na pokračování těchto trendů.
Nepovedený výzkum volebního potenciálu
Že není totéž, když dva dělají totéž, se ukázalo u výzkumu volebního potenciálu společností SANEP (konal se 28. 9. až 4. 10., tedy s výhodou výzkumu časově blízkého termínu voleb). Ten zobrazoval jak voličská jádra, tedy pevně rozhodnuté voliče, tak potenciál, čili hodnotu, kterou by mohla strana získat, kdyby pro ni hlasovali i všichni ti, kteří její volbu zvažují.
Jenže zatímco u agentury Median se volební výsledky do rozpětí udávaného potenciálem vešly, SANEP tak úspěšný nebyl. Z 11 stran, kterým dával šanci na sněmovnu, dvě překročily i potenciál, který jim přisoudil (ANO a piráti), a tři získaly méně než agenturou udávané voličské jádro (KSČM, zelení, Realisté).
