Praha - "Bacha, holt si to budeme muset vyžrat, možná až do dna!" Těmito slovy komentoval politolog Petr Pithart očekávaný výsledek voleb do sněmovny, když den před hlasováním pro Aktuálně.cz tipoval, že hnutí ANO dostane 22 procent. A ČSSD přiřkl 11 procent se slovy: "Probůh, vzpamatujte se, ale bez Chovance!" Jak už víme, ANO nakonec získalo takřka 30 procent a ČSSD spadla na nečekaných 7,27 procenta.
Deník Aktuálně.cz den před volbami oslovil několik předních politologů i odborníků na výzkum veřejného mínění, aby dali své tipy, jak volby dopadnou. Nejpřesněji se nakonec trefil Jan Hartl ze STEM, který předpověděl větší úspěch protestních stran - tedy ANO, SPD i pirátů.
"Lekci utrpí zavedené strany a ty, o kterých se říká, že jsou nesystémové, zejména ty protestní jako SPD a piráti, budou velkým překvapením voleb. I když se to již tuší," uvedl Hartl, který jako jediný dal ANO víc než 26 procent a nejvíc předpovídal i pirátům. Byť i je s tipem 9,5 procenta o víc než jedno procento podcenil.
I tak jeho celková odchylka - když spočítáme, o kolik se u jednotlivých stran lišil od skutečnosti - vyšla na více než 18 procent. Hartl nepředpokládal například tak velký pokles ČSSD a KSČM, které obě skončily pod osmi procenty. Byť byl nakonec z odborníků jediný, kdo tipoval, že ČSSD dostane méně než 10 procent.
To by byla má profesní smrt
Většina oslovených politologů si byla vědoma, že tipování výsledků voleb je věc ošidná. A někteří proto účast v anketě Aktuálně.cz raději odmítli.
"Není smysl mé profese hádat," reagoval na nabídku Tomáš Lebeda z katedry politologie Univerzity Palackého v Olomouci. Zpochybnil, že by mohl být jeho osobní názor přínosný. "Vždyť na čem jiném bych mohl postavit názor než na výzkumech," dodal.
Kamil Švec z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy sice nejdříve účast přislíbil, ale poté si to rozmyslel. "Tipování je hrozné a byla by to profesní smrt," uvedl. "Umět rozebírat politické dění neznamená, že umíte věštit," řekl Lukáš Jelínek z Masarykovy demokratické akademie.
Účast chvíli zvažoval i Bohumil Doležal, ale nakonec se také omluvil. "Jsou průzkumy, které nejsou moc věrohodné, je strašná spousta nerozhodnutých voličů. Jsem srab a netroufám si na to," řekl Doležal, který to odůvodnil i tím, že mu není dobře. "To nejspíš souvisí právě s těmi volbami," podotkl.
Cestovní kancelář Tomio Okamura
I přesto se ale nakonec našlo šest odborníků, kteří byli do ošidného tipování ochotni jít. Kromě zmíněných Pitharta a Hartla to byli expert na výzkumy Jan Herzmann, Jan Kubáček, který řídí agenturu Phoenix research, Josef Mlejnek z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a Pavel Šaradín z katedry politologie filozofické fakulty olomoucké univerzity.
Jedno měly jejich odhady společné: nikdo z nich nedal v odhadech komunistům méně než 11 procent. Stejně tak až na Hartla nikdo nečekal, že méně než 11 procent dostane i ČSSD. A opět až na Hartla všichni o více než pět procent podcenili zisk hnutí ANO.
"Všechny agentury vycházely z toho, že zisk pro ANO mírně klesá. Žádný průzkum nenaznačoval, že by mělo dojít k tak velkému poklesu u KSČM a ČSSD," vysvětluje po vyhlášení výsledků Pavel Šaradín. Podle něj zřejmě voliči, kteří se hlásí k ANO, ve výzkumech svoji volbu často nesdělili a tvrdili, že budou volit tradiční ČSSD.
"Ten sociální stát, který garantovala ČSSD a komunisté, nezmizí a je tu někdo, kdo přichází s tím, že to bude řídit efektivně, a jeví se jim v tuto chvíli důvěryhodně," přemítá Šaradín.
Jan Kubáček zase upozorňuje, že byl extrémní počet nerozhodnutých voličů, takřka 50 procent. Zatímco se dříve často rozhodovali mezi dvěma či třemi podobnými možnostmi, nyní jich měli v nabídce až pět.
"To se pak velmi těžce odhaduje, na jakou stranu se na poslední chvíli přikloní," vysvětluje Kubáček, který neočekával, že Okamura přitáhne tolik levicových voličů. "Čekal jsem, že bude vybírat mezi nerozhodnutými a on je doslova vyluxoval od komunistů. Já tomu říkám cestovní kancelář Okamura," dodal.
Těkavé emoce na poslední chvíli
"Předvídat se dá velmi snadno nějaká stabilní situace nebo změna, která se dlouho připravuje. Ale pokud ta změna vznikne na základě těkavých emocí na poslední chvíli a my končíme s průzkumy řadu dní před volbami, tak to prostě nedokážeme přesně trefit. Tady to byl zvrat názorů na poslední chvíli," říká Jan Hartl s tím, že počet protestních hlasů pro ANO, piráty a SPD byl větší, než i on sám čekal.
"Okamurova formace a piráti na poslední chvíli sklidili tu žeň protestních hlasů, to se dopředu žádným způsobem nehlásilo a stejně tak se nehlásilo zlepšení situace ODS, to bylo velmi překvapivé, ještě překvapivější než pokles komunistů," uvádí.
Komunisté byli podle něj dlouhou dobu hlavní protestní stranou a univerzálním lapačem protestních hlasů. "Ale stali se už součástí establishmentu, tichý člen parlamentu bez odpovědnosti a nyní přišel někdo, kdo ty změny může podle nich skutečně udělat," soudí Hartl.
Podle Šaradína zafungovala i Babišova rétorika, díky níž jej nepotopily problémy, kterým musel v posledních měsících čelit - například obvinění v kauze Čapí hnízdo či spor o jeho donášení StB. "Má k dispozici média a dokázal přesvědčit veřejnost, že je vše proti němu účelové, 10 let staré a že je to komplot tradičních politických stran," vysvětluje si.
Růst HDP nikoho nezajímal. Zabralo "všeci kradnú"
"Voliči proti mému předpokladu vůbec neocenili ekonomické výsledky jako vysoký HDP a nízkou nezaměstnanost, protože je víc štve cosi jako 'manko spravedlnosti', které Babiš vyjádřil slovy 'všeci kradnú' (všechny politické strany), od listopadu 1989 doteď a zdejší právo je na ně krátké anebo je zkorumpované," vysvětluje si výsledky Pithart.
Proto také podle něj bylo více lidí, kteří souhlasili s EET, než těch, kterým vadí. "Volby byly, ne že nebyly, protestem proti systému. Přinejmenším selhala třetí moc: policie, státní zastupitelství, soudy. Voliči KSČM si našli 'protestnější' stranu," shrnuje Pithart.
