Praha- Novoroční amnestie exprezidenta Václava Klause se už dotkla více než 50 000 odsouzených či obviněných, přičemž počet amnestovaných dále poroste.

Více než čtvrtinu amnestovaných tvoří lidé potrestaní nepodmíněným odnětím svobody. Vyplývá to ze zprávy, kterou ve středu předloží ministerstvo spravedlnosti vládě a kterou má k dispozici ČTK.

Zastavení dlouhotrvajících trestních stíhání podle nejkontroverznějšího, aboličního článku amnestie zatím ministerstvo eviduje v 3120 případech.

Podle zprávy bylo k poslednímu únorovému dni amnestováno celkem 50 184 osob, z toho 13 154 lidí odsouzených k nepodmíněným trestům a 28 310 k podmíněným trestům odnětí svobody.

Odpuštěných podmínek ještě přibude

"Číslo amnestovaných nepodmíněných trestů se do budoucna již zásadním způsobem zvyšovat nebude, to však neplatí u podmíněných trestů, neboť tam je agenda amnestie stále v běhu a lze očekávat nárůsty," stojí ve zprávě.

Amnestie prominula také alternativní tresty domácího vězení a obecně prospěšných prací. V této kategorii bylo do konce února amnestováno 3378 lidí, z toho 176 domácích vězňů. Podle odhadů Probační a mediační služby se amnestie dotkne dalších 8825 odsouzených k alternativním trestům.

V českých věznicích zůstalo po amnestii 16 121 vězňů, propuštěno bylo celkem 6442 odsouzených. Nejvíce amnestovaných vězňů si za mřížemi odpykávalo trest za krádež (37 procent), maření výkonu úředního rozhodnutí (22 procent) a zanedbání povinné výživy (21 procent). Následuje podvod (čtyři procenta) a ohrožení pod vlivem návykové látky (tři procenta).

Amnestovaní mají na svědomí 537 deliktů

Statistika policejního prezidia uvádí, že amnestovaní vězni se na znovunabyté svobodě dopustili k 1. březnu celkem 537 deliktů, z toho 316 trestných činů. Převažují delikty majetkového charakteru.

Provádění amnestie stálo Vězeňskou službu ČR 4,4 milionu korun. Jeden milion z této částky tvoří přímé náklady, zejména cestovné a stravné pro propuštěné vězně. Zbytek sumy vynaložila vězeňská služba například v souvislosti s přesčasy svých 520 zaměstnanců a příslušníků, kteří se na provádění amnestie podíleli.

Ministerstvo odhaduje, že díky výraznému úbytku vězňů letos vězeňská služba ušetří 180 milionů korun. Vychází z toho, že se sníží spotřeba potravin či energií.

Klausova amnestie má řadu kritiků, stala se dokonce jedním z důvodů pro podání ústavní žaloby na dnes už bývalého prezidenta. Senátoři také navrhli Ústavnímu soudu, aby aboliční článek amnestie zrušil, soud se však návrhem odmítl zabývat s tím, že amnestie je pro svou specifickou povahu soudně nepřezkoumatelná.