"Jde o to, že musíme upřesnit, jak bude celý plán financován," řekla Aktuálně mluvčí ministerstva školství Michaela Lagronová. "Také nás ostatní resorty požádaly o úpravu pasáží, které se týkají právě úkolů, které by měly plnit jiná ministerstva než školství."
Kde vzít peníze?
Problém spočívá především v tom, že ministr financí Bohuslav Sobotka odmítá hledat v rozpočtu na jazyky "volné" peníze.
Národní plán (obsah plánu ZDE), jehož pracovní návrh má redakce Aktuálně k dispozici, si nárokuje každý rok (až do roku 2008) zhruba dvě miliardy korun. Celkově by jazyková "pandemie" měla stát 6 586 245 000 korun. Lagronová však dnes tuto sumu označila za nadhodnocenou.
Plán počítá s tím, že se prvním povinným jazykem ve školách stane angličtina.
Všechny školy - od mateřských až po vyšší - pak budou jazykům při výuce věnovat více času.
A například dospělí by měli dostávat dotované poukázky na jazykové kursy.
Češi se nedomluví
Schopnost Čechů domluvit s patří v Evropě k horšímu průměru. Plných 27 procent lidí starších patnácti let nemluví jinak než česky, 29 procent komunikuje pouze v ruštině. Alespoň částečně se německy domluví 40 procent populace, anglicky zhruba čtvrtina občanů.
Česko je navíc dosud hodně vzdáleno ambicióznímu plánu Evropské komise, jenž před pěti lety vyhlásil její tehdejší předseda Romano Prodi. Podle něj má každý Evropan kromě své mateřštiny znát ještě dva další jazyky. Zatímco země Skandinávie či Beneluxu tento požadavek splňují, Češi, ale třeba i Slováci či Britové, se za pět let cíli nepřiblížili.
Buzkové plán, který na evropskou iniciativu navazuje, počítá například s tím, že stát pošle vysokým školám peníze vázané na přípravu nových jazykářů, kteří by děti ve školách jazykové vzdělávali.
Jazykáři odcházejí
Neřeší ovšem, jak jazykově vybavené kantory ve školách udržet. Což je právě to, co se zatím ředitelům příliš nedaří.
"Sehnat třeba mladého angličtináře, který vystudoval jazyk na vysoké škole pedagogické - a tudíž ví, jak děti jazyk správně učit - je malý zázrak," řekl před časem třeba ředitel 3. základní školy v Turnově Karel Bárta. "Takový člověk vyjde ze školy a jde tlumočit. Dostane mnohem více a může dělat kariéru."
Jeho slova podporují neoficiální statistiky pedagogických fakult. Podle nich dnes angličtinu studuje pětkrát více budoucích učitelů než před deseti lety. Uplatnění ve školství však hledá jen pár procent z nich; ostatní odcházejí do privátních společností.
"Nám ovšem nejde ani tak o nové učitele jako o ty stávající. Chceme dát peníze na kursy a programy, v nichž by získali novou kvalifikaci," tvrdí poradce Buzkové Martin Profant. "Výuka je samozřejmě efektivnější, pokud je předmět veden aprobovaným učitelem."
Angličtina od školky
Stanislav Pohořelý, ředitel odboru základních škol ministerstva, považuje za klíčové připravit na výuku jazyků učitelky mateřských škol. "Právě ty by se měly naučit, jak látku nenásilně prolnout s angličtinou. Když malé dítě vidí, že jeho učitelka jazyk ovládá, je to pro ně určitá motivace. A navíc pro ně bude přirozené slýchat cizí slovíčka."
V praxi by používání angličtiny od malička mělo vypadat tak, že když se děti v první třídě budou učit, kolik je dva plus dva, měla by po nich učitelka chtít, aby totéž uměly povědět i anglicky.
