V posledních dvaceti letech by se k datu 1. leden mohl připojovat podtitul Mezinárodní den sebevražd.
Platí to pro Česko i celý svět. Jen za posledních pět let si v České republice vzalo na Nový rok život nejméně 30 lidí.
První leden v počtu sebevražd ostře kontrastuje s vánočními svátky, kdy si lidé sahají na život jen výjimečně.
Víc než při nehodách
V posledních padesáti letech byl pouze jednou - v roce 1969 - počet sebevražd nižší než číslo udávající smrtelné úrazy při dopravních nehodách. Během let 2001 - 2005 zemřelo na silnicích přes 7 tisíc osob, sebevražda byla příčinou smrti u více než 8 tisíc lidí.
Nejvíce sebevražd v historii Česka a Československa bylo zaznamenáno v roce 1934 - přes čtyři tisíce.
Počet sebevražd výrazněji poklesl po roce 1995, a podle Českého statistického úřadu (ČSÚ) dál spíše klesá. V posledních letech je evidováno asi 1600 případů ročně, v průměru 15,5 na 100 tisíc obyvatel.
Podle oslovených expertů ovšem může být skutečné číslo vyšší, protože nejsou zaznamenávány některé sporné případy. Sebevrahové tvoří asi 1,5 procenta všech mrtvých.
Kraj sebevražd: Semilsko
Sebevraždu spáchá několikanásobně víc mužů než žen.
Způsob sebevraždy
Rok 2005
- Oběšení - 1005 osob
- Otrávení - 152 osob
- Zastřelení - 139 osob
- Skok z výše - 117 osob
- Ostrým předmětem - 49 osob
- Skok pod auto či vlak - 42 osob
- Utopení - 26 osob
Podle statistik tvoří 45 procent sebevražd oběšení. Druhým nejčastějším způsobem usmrcení v posledních deseti letech je zastřelení, které volí zejména muži.
Následuje otrávení a skok z výše.
V období za posledních deset let je krajem s největším počtem sebevražd na 100 tisíc obyvatel jasně Semilsko.
Naopak velmi nízký počet sebevražd zaznamenává pravidelně Opavsko. Výrazně podprůměrné je také Jihlavsko, Kutnohorsko a Třebíčsko. Poměrně málo lidí si bere život také v Brně.
Podle krajů se stane zdaleka nejméně případů na Vysočině.
Zatímco na Semilsku a Turnovsku spáchá sebevraždu v průměru 24 lidí ze 100 tisíc obyvatel za rok, na Opavsku je to pouze 11 lidí, tedy méně než polovina.
Proč právě na Semilsku? Oslovení psychologové konkrétní důvody neznají a nechtějí o nich spekulovat. Podle nich mohou tyto rozdíly souviset se skladbou obyvatelstva. Na Semilsku a Turnovsku bydlí velká část lidí na venkově, často s nízkými příjmy a vzděláním. Velká část obyvatel jsou muži středního až vyššího věku. Právě v těchto skupinách je sebevražd nejvíce.
Na Vysočině je však skladba obyvatelstva obdobná, přesto si tam bere život daleko méně lidí. Proč tomu tak je, experti netuší.
Řecko: Nejšťastnější země
Podle statistik Světové zdravotnické organizace (WHO) je evropskou zemí s nejméně sebevraždami Řecko. Je jich tam asi pětkrát méně než v Česku. Poměrně málo lidí si vezme život také ve Španělsku, Itálii a Gruzii.
Naopak velmi vysoký počet sebevražd zaznamenává ve statistikách Finsko, Bělorusko nebo například Maďarsko. V těchto státech je sebevražd na 100 tisíc obyvatel několikanásobně více než v ČR.
Celkově Česko zůstává v počtu sebevražd mírně pod evropským průměrem. Ze statistik WHO přitom vyplývá, že lidé v Evropě si mnohem méně sahají na život ve vyspělých zemích EU a naopak relativně často ve státech Východní Evropy.
Oslovení odborníci se shodují, že obecně může být počet sebevražd ovlivňován mnoha jevy - klimatem, politickou situací i počtem věřících v daných státech.
