Za kulisy událostí - Ministr obrany Martin Stropnický mohl krátce po svém nástupu uzavřít největší realitní obchod české armády za posledních 17 let. Za budovu bývalých kasáren v pražském Karlíně mu podnikatelka Ivana Tykač, manželka miliardáře Pavla Tykače, nabízela 589 milionů. Ministr však prodej zastavil a místo toho se začátkem léta pokusil nabídnout budovu za vyšší cenu. Zájemce se ale již nenašel.
Ministr nyní tvrdí, že se tímto fiaskem odradit nenechá. „S odstupem času se o prodej určitě opět pokusíme,“ slibuje. Již při posledním pokusu přitom ministerstvo vyzkoušelo všechno možné. Oslovilo třeba ambasády, aby nabídku tlumočily zahraničním investorům. Jakou strategii nově zvolí, si ale Stropnický nechává pro sebe. „Mohu jen říct, že budeme postupovat jinak. Jak a ,za kolik‘, to si nechám, s dovolením, pro sebe,“ dodává.
Citlivé jméno Tykač
Prodej areálu o rozloze více než jednoho hektaru se mohl stát největším obchodem armády od prodeje kasáren Jiřího z Poděbrad u pražského náměstí Republiky, z nichž později vyrostlo obchodní centrum Palladium. Již téměř domluvený obchod s Ivanou Tykač ovšem Stropnický zastavil s argumentem, že mu nepředcházela férová soutěž – o budovu se koncem loňského roku přihlásily tři firmy, z nichž dvě byly přímo spojené s podnikatelkou Tykač. „To není akt proti paní Tykačové. Kdyby se taková vlastnická struktura točila okolo jiného jména, museli bychom se zachovat stejně,“ vysvětlil tehdy ministr.
Sama podnikatelka vidí motivy jinde. „Myslím, že pravým důvodem byla představa, že na jméně Tykač lze nasbírat laciné politické body,“ řekla v rozhovoru pro HN. Čtvrtého nejbohatšího Čecha totiž dva roky stíhá policie kvůli údajnému tunelování CS fondů – loni se mu dokonce pokusila obstavit část majetku.
Naproti tomu Stropnického argumenty o neférové soutěži považuje Ivana Tykač za liché a rozhodování ministerstva za nekompetentní. „Soutěžní podmínky účast vlastnicky propojených firem nezakazovaly a já jsem netajila, že za nimi stojím,“ namítá.
Ministr obrany ovšem trvá na svém a spor ještě více stupňuje. „Chápu její rozčarování. Občas v životě něco nevyjde podle našich představ a nemusí být snadné se s tím smířit,“ vzkazuje podnikatelce. Na svém původním rozhodnutí by podle svých slov ani teď nic neměnil: „Podstatné pro mě je garantovat, že soutěž bude skutečně soutěží.“
Nestárnoucí budova?
Ministerstvo dnes zdůrazňuje, že prozatím není žádný důvod k panice. Roční údržba kasáren stojí prý jen několik set tisíc korun, a navíc rozlehlá budova v developersky zajímavé lokalitě nebude podle úředníků ztrácet na ceně.
Oslovení realitní experti však již tak optimističtí nejsou. „Pokud je nemovitost nevyužita a bude dále chátrat, tak lze předpokládat, že její hodnota může klesat. Budova je totiž památkově chráněná a musí být v podstatě zachována v původní podobě,“ říká Václav Kovář, konzultant firmy Knight Frank. S přibývajícím časem tak podle něj mohou růst náklady na pozdější rekonstrukci.
Ivana Tykač tvrdí, že skutečná tržní hodnota budovy je někde na úrovni čtyř set milionů – o dvě stě milionů méně, než požadovalo ministerstvo. „Na první pohled lákavá stavba s sebou nese mnoho obtíží – vysokou památkovou ochranu, nutnost změny územního plánu nebo řešení potenciální ekologické zátěže,“ vypočítává. Za budovu byla podle svých slov ochotna dát 598 milionů proto, že se jí kasárna z poloviny 19. století hodila do plánu na vybudování univerzitního kampusu. Dalších kol se však již zřejmě účastnit nebude: „Kloním se k názoru, že další příležitost k mediálnímu lynči si nechám ujít.“
Ministr Stropnický dnes nechce dávat žádný termín, do kdy budovu zpeněží. Ostatně připouští již také možnost, že se to během jeho funkčního období nestihne. „Ale stále věřím, že se nám to povede. A kdyby ne, státu bude pořád patřit nemalý majetek,“ říká ministr.
Vladimír Šnídl