Čtení na víkend - Stejně jako mnoho dalších mužů, kteří se narodili v Sudetech nebo pocházeli ze smíšených česko-německých manželství, Walter Bláha narukoval do německé armády. Stal se pilotem bombardéru Heinkel He-111 na ruské frontě. Nehledě na kořeny a studia na německých školách se ovšem považoval za českého vlastence. Rozhodl se, že přeběhne ke Spojencům.
Příležitost se mu naskytla 3. prosince 1942 během bitvy u Stalingradu. Svůj stroj po vzletu z Rostova na Donu otočil směrem na neutrální Turecko.
"Mraky byly asi jen 50 m nad zemí a dosahovaly nad 4000 m, takže jsme v nich byli zcela skryti, což nic netušící posádce nedovolovalo pozorování. Letěl jsem úmyslně ve výšce přes 4000 m, aby manko kyslíku účinkovalo na posádku, která se stala zcela apatickou. Mířili jsme přímo na severní turecké pobřeží,“ vypověděl později Bláha ve Velké Británii.
Horliví a přes míru podezřívaví českoslovenští zpravodajci mu ale nikdy zcela neuvěřili a po opakovaných výsleších jeho zařazení k RAF – zejména kvůli jeho německému původu - nedoporučili. Bláhovy naděje na vytoužené zařazení k RAF tak byly pohřbeny ještě dříve, než byl pořádně vyslechnut. Letce nakonec přeřadili k československé obrněné brigádě ve Velké Británii.
Z německého pilota měli obavy
Bláha chtěl létat, a tak vzal osud do svých rukou. Začal na vlastní pěst jednat s Američany. Dokonce se s posádkou amerického bombardéru Martin B-26 Marauder dohodl, že ho vezme na cvičný let. „Když veliteli letounu řekl, že je bývalým dopravním pilotem, předali mu i řízení,“ říká historik Rajlich. Oba američtí letci později vypověděli, že je překvapilo, s jakou rutinou dokázal Bláha pilotovat obtížně ovladatelný stroj. O tom, že si byl s Američany zalétat, se po návratu ke své jednotce raději nezmínil. Následující den Američané objevili u letounu, který Bláha pilotoval, únik benzinu v pumovnici. Podezřelým ze sabotáže se stal právě Bláha.
Ačkoliv byl brzy zproštěn obvinění, stal se ještě více podezřelým. „Frustrace Bláhy, o jehož vlasteneckých pohnutkách není dnes pochyb, musela být obrovská,“ míní Ivo Pečoch.
Zklamání a hořkost až do konce
Za své válečné činy byl Walter Bláha vyznamenán Československou medailí Za chrabrost. Přesto se musel po příjezdu do vlasti před lidovým soudem obhajovat, že není kolaborant. Po nástupu komunistů k moci v roce 1948 si uvědomil, že by mohl mít velké potíže, a opět se rozhodl k útěku.
V březnu 1948 k němu použil letadlo - tentokrát cvičný Zlín Z-181. Akci pečlivě naplánoval kvůli stíhačkám S-99, které operovaly z ruzyňského letiště. Vše muselo vypadat co nejdéle jako tréninkový let pilota Aeroklubu, který se chce proletět se snoubenkou Zdenkou Viktorinovou.
Bláha byl prvním pilotem, jemuž se podařilo uletět z komunistického Československa.
Zemřel 28. září 2009 ve Fort Lauderdale na Floridě ve věku 87 let. Ke své vlasti, za niž chtěl jako letec tolik bojovat a byl opakovaně odmítán, se už nikdy nepřihlásil.
Jan Gazdík
