Glosa – Připravovaná vládní novela zákona o podpoře obnovitelných zdrojů má hned od počátku příštího roku odejmout podporu výrobě elektřiny z větru. To svádí k myšlence, že rok 2013 by mohl být rokem urychlení projektů výstavby větrných elektráren, podobně jako tomu bylo u elektráren slunečních v roce 2010. Existuje skutečně možnost opakování takového boomu?

Zatím se zdá, že není třeba mít tak velké obavy. Situace se v případě větrných elektráren od fotovoltaiky liší v několika ohledech:

-       Realizace takové elektrárny je v tuzemsku poněkud obtížnější. Vhodné přírodní podmínky bývají ve vyšších nadmořských výškách, tedy spíše v hornaté krajině. Umístění stožárů naráží na protesty proti estetickému narušení krajiny, ale také na skutečnost, že hornaté lokality leží nezřídka již v pásmu ochrany přírody.

-       Výkupní ceny nikdy u elektřiny vyrobené větrnými elektrárnami nebyly tak atraktivní jako u solárních zdrojů. Proto historicky pozorujeme prakticky rovnoměrný růst počtu větrných elektráren a instalovaného výkonu na rozdíl od solárních elektráren (viz graf). V současné době představuje instalovaný výkon větrných elektráren necelých 13 % instalovaného výkonu ve fotovoltaických elektrárnách.

-       Případní investoři mohou být již ovlivněni horšími zkušenostmi s nestabilní situací kolem podpory obnovitelných zdrojů – a také budou částečně narážet na odmítavé veřejné mínění.

-       Své může sehrát také čas potřebný na schvalovací řízení a samotnou stavbu. Optimistické odhady hovoří minimálně o jednom až dvou letech, které uplynou od záměru k zahájení výroby elektřiny.

Počty větrných elektráren se v prvním čtvrtletí tohoto roku prakticky nezměnily. Nečekáme, že by se koncem tohoto roku dramaticky změnila situace.

Petr Hlinomaz

Graf: porovnání vývoje instalovaného výkonu větrných a solárních elektráren

Pozn.: Zdrojem dat v grafu jsou statistiky Energetického regulačního úřadu