Za kulisy událostí - Klíčovou otázku, jestli má povinnost zveřejňovat smlouvy platit i pro polostátní firmy, dnes rozhodne koaliční rada. Ministři se sejdou nad zákonem o registru smluv, který už za svou dvouapůlletou existenci stihl být koaličním i opozičním návrhem, až nakonec připadl ministerstvu vnitra, aby přichystalo jeho návrh, pod který se podepíše vláda.
Vnitro je hotové, ale složité body, které vyžadují politické rozhodnutí, nechalo na koaliční radě. Ministři musejí říci, jestli smlouvy na internet budou muset vyvěsit i firmy, v nichž má stát, kraj nebo obec částečný vlastnický podíl. Požadavek, aby vypadly společnosti se soukromým podílem, přinesla ČSSD. „Konkurence nemůže vidět do strategií podniků, pokud se pohybují v tržním prostředí,“ vysvětluje postoj ČSSD její poslanec Jan Chvojka.
Původní verze zákona, za níž stojí poslanec TOP 09 Jan Farský, přitom chce, aby každá firma, kde je třicetiprocentní podíl veřejných peněz, své hospodaření dala k dispozici on-line.
Pokud výjimka podle ČSSD projde, spousta městských a státních firem zůstane mimo registr. Smlouvy bude muset například posílat Budějovický Budvar a brněnský dopravní podnik, ale už ne Pražské služby nebo Český Aeroholding. Ovšem i tyto podniky mohou začernit části smluv, které považují za obchodní tajemství. A výjimku žádá ČSSD i pro firmy kotované na burze – jinými slovy ČEZ. Na jeho vyloučení ovšem stačí splnění podmínky stoprocentního vlastnictví.
Názor v koalici na řešení není jednotný. „Poměrně intenzivně se o tom v KDU-ČSL přeme,“ uvádí Pavel Bělobrádek, předseda lidovců. Podobně rozpolcené je i ANO.
Druhou věcí, kterou má koaliční rada rozhodnout, je, pod koho bude registr smluv, faktur a objednávek patřit – zda pod ministerstvo vnitra, nebo financí. Pokud databáze připadne pod Andreje Babiše, mohl by funkci registru rozšířit nápad jeho náměstka Lukáše Wagenknechta – propojit registr se státní pokladnou a nenechat odejít platbu, dokud se nespáruje faktura s objednávkou. „K takovému řešení se přikláním. Protože ministerstvo financí by mělo mít dohled nad tím, jak třeba státní firmy hospodaří,“ míní Antonín Prachař, ministr dopravy z ANO 2011.
Návrh zákona už je z většiny hotový. Novinkou oproti původní verzi je, že dokumenty do registru mají posílat i příspěvkové organizace – to znamená například školy, muzea, knihovny i některá zdravotnická zařízení. „Na žádost lidovců jsme přidali i zaměstnanecké zdravotní pojišťovny,“ říká Adriana Krnáčová, náměstkyně ministerstva vnitra. Výrazně se tak rozšíří počet těch, kteří budou své hospodaření v registru vykazovat.
Zároveň z návrhu zmizel 50tisícový limit na faktury a objednávky. Teď mají padat do systému všechny bez ohledu na sjednanou částku. Zůstává dvouletá přechodná doba zveřejňování smluv pro malé obce i jejich firmy, ale posouvá se i účinnost zákona na devátý měsíc od zveřejnění ve sbírce zákonů.
Přibyla možnost opravit zveřejněnou smlouvu, pokud ten, kdo ji poslal, přijde na chybu. Až kdyby na takovou výzvu nereagoval, smlouva by byla prohlášena za neplatnou.
Kateřina Surmanová
