Za kulisy událostí – Ministerstvo financí chce zarazit praxi některých měst a obcí, které si na pořádání voleb draze najímají výpočetní techniku. Stát to každé volby stojí zbytečně desítky milionů korun.

Není totiž výjimkou, že si obce na dva dny voleb pronajmou počítače s tiskárnou za cenu, kterou by stálo zakoupení nových. Jiné to přitom zvládnou s vlastní technikou.

Pravda je, že obce při volbách nejsou dosud příliš motivovány šetřit: jejich náklady totiž kompletně hradí stát a nestanoví přitom strop, za jakou sumu si mohou počítače pronajmout. Není navíc vyloučeno, že v některých případech mohou vedení radnic nechat schválně vydělat spřáteleným firmám.

Kromě toho, že chce ministerstvo připravit změnu směrnice, podle níž se náklady na volby proplácejí, plánuje i posílat do obcí finanční kontroly, aby zkoumaly oprávněnost nákladů.

Dát strop, nebo paušál?

Změna by se měla udát ve spolupráci s ministerstvem vnitra. "Ministerstvo vnitra nyní chce dělat kroky k zefektivnění výkonu agend a mělo by se to týkat i voleb a nákladů na ně," uvedl ředitel odboru financování územněsprávních celků ministerstva financí Miroslav Matej.

V jaké to bude podobě, ale zatím není jasné. "Nyní teprve vzniká komise, která se tím bude zabývat. Ze strany ministerstva financí ale zazněl požadavek zahrnout to do připravovaných změn," potvrdil ředitel odboru veřejné správy a eGovernmentu ministerstva vnitra Bohdan Urban.

"Uvažuje se o tom, že by se náklady na volby dávaly jen paušálem – ale je to politická otázka. Dosud to neprošlo kvůli odporu ministerstva vnitra a obcí," naznačuje jednu z cest Matej. Druhá je pak ta, že se prostě náklady na pronájem techniky zastropují.

Současná platná směrnice je přitom paradoxní. Zatímco třeba flashdisky k přenosu dat z volebních místností do sčítacích center Českého statistického úřadu si mohou obce pořídit maximálně v ceně 200 korun a jen jednou za pět let, tak u pronájmu počítačů takový limit není.

Tam na Praze 7

Příkladem je třeba Praha 7 a Praha 6. První zmíněná si pro květnové volby do Evropského parlamentu zapůjčila 36 počítačových souprav a vydala za ně celkem 235 tisíc, tedy 6534 korun za jeden. Praha 6 naopak nechtěla ani korunu – použila počítače škol, kde jsou volební místnosti.

Když sumu, kterou radnice Prahy 7 za pronájem při květnových volbách zaplatila, uviděl Jan Čižinský z hnutí Praha 7 sobě, nabídl jí, že na komunální volby v říjnu obstará techniku za šestinu uvedené ceny. A domluvil vypůjčení 36 sad počítačů s tiskárnami u několika škol – odhadovaných 40 tisíc by pak šlo na dopravu počítačů a mzdu technikům, kteří je připraví.

Počítače ale nedodá. Radnice mu sice minulý týden poslala výzvu, ať jí pošle nabídku do poptávkového řízení, ale současně ho diskvalifikovala: V podmínkách uvedené zakázky stanovila, že zájemce musí mít mimo jiné zkušenost s obdobnou dodávkou ve výši nejméně půl milionu korun. To samozřejmě splnit nemůže.

"Považujeme za logické svěřit dodání funkční počítačové sítě firmě, která má s obdobnými zakázkami nezpochybnitelné zkušenosti,“ reagoval mluvčí radnice Martin Vokuš. To, že nepoužije počítače úřadu a jeho škol jako Praha 6, vysvětlil tím, že takové počítače nemají.

Finanční kontrolo, zasáhni!

V tomto či podobných případech by ale mohl zakročit finanční úřad a odmítnout náklady na drahé počítače proplatit. Formulace směrnice o úhradách nákladů na volby totiž říká, že je možné hradit jen nezbytně nutné výdaje.

"Z dikce směrnice vyplývá očekávání státu, že obce, které mají vhodné počítače či tiskárny ve vlastnictví (a to budou asi skoro všechny), použijí vlastní majetek a na státu budou požadovat jen náklady s jejich instalací a provozem,“ uvedla již dříve pro deník Aktuálně.cz právnička sdružení Oživení Petra Bielinová.

A k tomuto výkladu se nyní přiklání i ministerstvo. "Pokud je prokazatelné, že mohli mít techniku za symbolickou cenu, tak je to porušení zákona o finanční kontrole, která stanovuje principy hospodárnosti, efektivity, účelnosti. Pokud je prokazatelné, že ta zakázka byla zbytečná, neodůvodnitelná, tak finanční správa může odmítnout to proplatit a nepůjde to ze státního, ale obecního," uvádí ředitel Matej.

I když tuto možnost již zákon dává, finanční správa ji dosud příliš neuplatňovala. Respektive vůbec. Na přímý dotaz přiznala, že kvůli přemrštěným nákladům na volby ještě žádné obci peníze nekrátila.

"Kontroly hospodaření obcí jsme prováděli, ale šlo spíše o celkové kontroly, speciálně na náklady voleb jsme se nezaměřovali," připouští ředitel finanční správy Jiří Žežulka.

Děláme to pořád stejně

To se nyní ale změní. Ministerstvo bude podle Mateje chtít, aby se kontroloři na výdaje na volby zaměřili. "Pokud se o nějakém takovém případu dozvíme, dáme finanční správě podnět, ať jej vyšetří," říká Matej. "Ale takový podnět může podat každý," podotýká.

Výsledkem tak může být to, že finanční správa odmítne pronájmy jako neefektivní proplatit, a tak místo ze státního půjdou z obecního. Vzhledem k tomu, že za měsíc jsou komunální volby, noví vládci radnic tak mohou dostat nepříjemný dar od svých předchůdců.

Například Praha 7 se ale podle svého mluvčího Vokuše takové varianty neobává. "MČ Praha 7 postupuje při organizaci všech voleb stejným způsobem a ze strany státních orgánů nikdy nebyly shledány žádné nedostatky. Nemáme důvod se domnívat, že by tomu nyní mělo být jinak," řekl Vokuš.

Přesun pod ministerstvo

Nicméně to, že by stát mohl svůj postoj k nákladům na techniku pro volby přehodnotit, nevyplývá jen z prohlášení ředitele Mateje.

Ministr financí Andrej Babiš rozhodl, že od října část kontrolorů převede z finanční správy přímo pod ministerstvo do pravomoci náměstka Lukáše Wagenknechta. Slibuje si od toho efektivnější kontrolu.

"Může to být jedno z témat kontrol," potvrdil Wagenknecht na adresu nákladů na volby. Podle něj by se ale neměly kontrolovat a případně postihovat jen jednotlivé případy, ale i to, zda je správně nastaven celý systém.

Marek Pokorný