Rozhovor – Barikády, dým z hořících pneumatik a boje s policií – tak v těchto dnech vypadá centrum Kyjeva. Viktoru Janukovyčovi ani politické opozici, vedené Vitalijem Kličkem, Arsenijem Jaceňukem a Olegem Ťahnybokem, se zatím nedaří najít cestu z krize.
„Je zřejmé, že vládě hrozí ztráta kontroly nad jednotlivými regiony,“ řekl v rozhovoru pro deník Insider Jurij Romaněnko, ukrajinský politolog a ředitel Centra politické analýzy Stratagem. Za současné situace ale nemá opozice podle něj šanci vyhrát.
Ukrajinská opozice dva měsíce poklidně protestovala v centru Kyjeva. V polovině ledna se situace náhle změnila. Proč došlo k eskalaci protestů a srážkám s policií?
Protože nebyly vyřešeny problémy, proti nimž opozice vystupovala. Politická opozice přešlapovala na místě a nic neřešila. Na náměstí Nezávislosti – Majdanu – rostla nespokojenost. Navíc radikálové začali hrát svou hru. Myslím si, že srážky na ulici Hruševského 19. ledna byly vyprovokovány. Stojí za nimi oligarchické skupiny, které se koncem loňského listopadu postavily proti Janukovyčovi.
O víkendu prezident Janukovyč nabídl třem lídrům protivládního hnutí – Kličkovi, Jaceňukovi, Ťahnybokovi – kompromis. Lidé však v ulicích i nadále zůstávají. Jsou opoziční předáci schopni kontrolovat situaci?
Nejsou. Naopak, roste počet protestujících, kteří jsou s nimi nespokojeni. Po jejich prvním jednání s Janukovyčem bylo jasně vidět, že Majdan je odmítá respektovat.
Lidé v ulicích bojují za ideály, které opoziční lídři prosazovali v prvních dnech protestu. Po dvou měsících protestů je možné konstatovat, že ideály lídrů opozice byly fikcí. Když došlo na skutečnou politiku a oni se měli projevit jako lídři, tak se schovali do křoví. O tom, že ztrácí kontrolu nad situací, svědčí i obsazování úřadů v ukrajinských regionech. Lidé je obsazují spontánně, bez ohledu na Klička a jeho dva kolegy.
Znamená to, že se z protivládních protestů stává neřízená anarchie?
Protestní hnutí na Majdanu se začalo samostatně organizovat. Vzniká koordinované prostředí bez vůdců s širokou podporou. To se týká nejen Kyjeva, ale i ukrajinských oblastí. Tam spolupracují opozičníci z různých politických stran a občanští aktivisté.
Proto nelze říci, že na Ukrajině panuje anarchie. Země žije svým životem. Stačí se trochu vzdálit od náměstí Nezávislosti a uvidíte, že autobusy jezdí a obchody jsou otevřené.
Celkově je však vidět, že se situace začíná vymykat kontrole. Je zřejmé, že vláda stojí před hrozbou ztráty kontroly nad jednotlivými regiony.
Jak na Ukrajině vnímají Evropskou unii, která se nejdříve snažila s Kyjevem podepsat asociační dohodu, avšak nyní evropští politici nejsou schopni podpořit proevropsky naladěnou opozici?
Evropská unie se chová jako zrádce. Mnozí intelektuálové si byli velmi dobře vědomi, že Evropa je slabá a nic ve skutečnosti řešit nemůže. Není schopna zaujmout nějakou pozici.
Proto hlavní roli hrají Spojené státy, Rusko a Německo. Tato trojka má vliv na rozložení politických sil na Ukrajině. Pokud tři měsíce opozice poslouchala prohlášení evropských politiků s nadějí, nyní se jim nepokrytě vysmívají. Vypadají jako klauni, kteří nejsou schopni odpovídat za svá slova.
Po nocích zde eskadry smrti unášely a zabíjely lidi a my neustále z Evropy slyšíme, že už brzy budou zavedeny sankce. To je zkrátka směšné.
Evropa se chová přesně tak, jak se chovala v roce 1938, když nechala napospas Berlínu Československo. Jedná na základě svých zájmů. Tato motivace je jasná.
Pro nemalý počet lidí, kteří očekávali, že nám Evropa bude pomáhat a proevropská volba je pro Ukrajinu důležitá, to je obrovské zklamání.
Jak se podle vašeho názoru bude v příštích dnech vyvíjet situace?
Existuje několik scénářů. První scénář – opozice bude ztrácet čas, poskytne Janukovyčovi možnost přeskupit síly. Janukovyč se pokusí ovládnout situaci a začnou represe. Za mřížemi se ocitne většina aktivistů a nastoupí reakce, která dočasně stabilizuje situaci.
Není však jasné, jestli je Janukovyč schopen udržet si moc ve střednědobé perspektivě. Jeho režim má omezené prostředky a je závislý na vnějších zdrojích – především na ruské pomoci. To zpochybňuje jeho schopnost udržet si moc s pomocí bezpečnostních struktur.
Druhou variantou je, že pod tlakem vnějších hráčů Janukovyč přistoupí na reformu mocenského systému. Sám oslabí prezidentskou moc a vznikne parlamentní nebo parlamentně-prezidentská republika. Prostřednictvím předčasných parlamentních voleb bude vytvořena nová koalice a tímto způsobem bude vyřešen problém obnovy legitimity systému a jeho kontroly.
Přitom zahraniční hráči, o kterých jsem hovořil – USA, Rusko, Německo –, mohou kontrolovat moc na Ukrajině prostřednictvím struktur, které jsou na ně napojeny. Země bude tím pádem fakticky pod vnější správou.
Třetí scénář – ztráta kontroly nad zemí a vypuknutí občanské války. Spontánní povstání v centrální a východní části země se začnou rozvíjet podle libyjského scénáře. Ukrajina se promění ve válečnou zónu východní Evropy, východoevropské Somálsko.
Má politická opozice šanci vyhrát?
Scénář s vítězstvím opozice se mi zdá málo pravděpodobný. Protože Kličko, Jaceňuk a Ťahnybok vypadají jako slabí a neschopní lídři. Také jsem skeptický k vítězství radikálního křídla opozice.
Rozhodující vliv bude mít, jak tvrdě bude Janukovyč potlačovat opozici na Majdanu. Pokud si zásah vyžádá mnoho obětí, tak to vyvolá hrůzu u zahraničních hráčů i větší části ukrajinského obyvatelstva.
Vzhledem k tomu, jak se do současné chvíle vyvíjela situace, kdy násilí vyvolává mobilizaci části společnosti, tak nelze vyloučit, že velká míra násilí při potlačení protestního hnutí na Majdanu způsobí ještě větší mobilizaci, která přivede k vítězství radikální křídlo protestního hnutí minimálně na polovině území Ukrajiny. A to může následně způsobit krystalizaci nových politických lídrů.
JIŘÍ JUST
