Za kulisy událostí - Pět dní po zatčení někdejšího Topolánkova pobočníka Marka Dalíka už je jasno, jaké důkazy proti němu policie nashromáždila a využila k tomu, aby ho obvinila z pokusu o podvod.

Deník Insider získal text Dalíkova obvinění v kauze obrněnců Pandur, v němž jsou stěžejní policejní důkazy detailně popsány.

Kromě dosud známých výpovědí manažera rakouské firmy Steyr Stephana Szücse a poradce zbrojařů Victora Jackoviche se detektivové opírají o dva dokumenty. Jeden je v písemné podobě, druhý v elektronické – jde o e-mailovou korespondenci, kterou policie u aktérů případu zabavila.

Ani jeden z nich ale není přímým důkazem, že si Marek Dalík skutečně řekl o půl miliardy korun. Policie však tyto dokumenty dává do řady s výpověďmi Szücse, Jackoviche a dalších tří lidí, kteří však už znají klíčové události jen zprostředkovaně, a vytváří z nich proti Dalíkovi takzvaný řetězec nepřímých důkazů.

Pokud se tedy situace během vyšetřování dramaticky nezmění (neobjeví se nějaké další zlomové skutečnosti), je už zřejmé, že žalobci to nebudou mít jednoduché a případný soud si  bude muset vybrat, komu uvěří.

Z pět let staré listopadové schůzky, patrně v luxusní restauraci U Malířů, má totiž policie dvě svědectví (Szücse a Jackoviche hájících zájmy amerických zbrojařů), že si Dalík řekl za dodávku pandurů třikrát šest milionů euro, proti však stojí slova vlivných přátel dvou premiérů. Odmítá je nejen Topolánkův obviněný spojenec Dalík, ale také Miroslav Výboh, muž blízký Robertu Ficovi.

Na scéně Lowa Drori

Právě roli Miroslava Výboha však policie v obvinění dále rozvádí. Manažer Steyru Szücs totiž detektivům řekl, že po schůzce U Malířů jej tento slovenský zbrojař znovu kontaktoval spolu s viceprezidentem izraelské zbrojovky Rafael (transportéry vybavila věžovými systémy). Výboh a Lowa Drori mu prý nabízeli „pomoc se zaplacením požadované částky“.

Jenže Szücs už neříká, komu a za co měla být částka určena, kdo peníze poslal, zkrátka vypovídá, jak si policie poznamenala, „bez bližších informací“.

Obdobně mluví i Jackovich, který v té době pracoval pro amerického majitele Steyru, firmu General Dynamics. „Uvedl, že se účastnil v prosinci 2007 schůzky ve Vídni, kde měl nabízet pomoc s inkasem platby Lowa Drori,“ stojí v dokumentu Dalíkova obvinění. Detaily opět nenásledují.

Miroslav Výboh svědky uváděné angažmá výslovně popřel přímo do policejního protokolu s tím, že ve Vídni v inkriminované době vůbec nebyl. Droriho bude česká policie teprve cestou právní pomoci vyslýchat, už dříve ale v médiích prohlásil, že žádnou pomoc s platbami v souvislosti se zakázkou na pandury nenabízel.

E-maily ve Steyru

Policie nicméně disponuje také e-mailovými zprávami mezi Jackovichem a dalším rakouským zástupcem Steyru, Gerhardem Skoffem. V jednom z nich, z 12. prosince 2007, Skoff  píše: „...pokud vezmeme v úvahu jejich nedávnou žádost o osobní služby, které GD (americký vlastník výrobce) nesplnila...“

Kriminalisté z toho usuzují, že obvinění svědků proti Dalíkovi nebyla vymyšlena ex post. Jinými slovy – že Szücs a Jackovich už v té době mluvili o Dalíkově údajné žádosti o peníze a o následných krocích Výboha a Droriho s dalšími lidmi ve firmě. Mimo jiné se v tomto bodě detektivové opírají i o skutečnost, že Jackovich o všem podle svých slov informoval i tehdejšího velvyslance USA v Praze Richarda Grabnera.

Szücsovo memorandum

Posledním nepřímým důkazem proti Marku Dalíkovi je takzvané Memorandum chronologie projektu Pandur pro ČR, které sepsal Stephan Szücs pro interní potřeby firmy Steyr. Popisuje v něm svou verzi případu, jak ji vylíčil už na výslechu.

Podle policie bylo memorandum pořízeno záhy po výše popsaných událostech. Mimochodem je na něm rozpor v datu. Podle policie bylo sepsáno v lednu 2008, datováno je však rokem 2007.

Pravdivost dokumentu i období jeho vzniku policii potvrdil tehdejší prezident General Dynamics William Cosper a další anonymní svědek vyslechnutý ve Švýcarsku. Oba však byli o událostech informováni zprostředkovaně.

Insider odhaduje, že případné soudní líčení rozhodně bude zajímavé. Na přetřes určitě přijde i otázka, proč zástupci firmy Steyr či jejich amerických vlastníků celý případ neoznámili úřadům hned, ale čekali několik let.

A také to, jakou roli tu hrály americké zájmy. Hlášení manažerů o údajné Dalíkově nabídce ležela dva roky na americké ambasádě a teprve v únoru 2010 byla podle serveru WikiLeaks odeslána do Washingtonu.