Za kulisy událostí – Za čas příletu letadla je nutné považovat až okamžik, kdy se otevřou alespoň jedny dveře. Teprve k tomuto času lze vztahovat nárok na odškodnění cestujících za případné zpoždění.

Rozhodl o tom Soudní dvůr Evropské unie ve sporu mezi leteckou společností Germanwings a jejím klientem. Verdikt je důležitý i pro posuzování dalších nároků na náhradu škody za zpoždění letadel v Evropské unii.

Pětiminutový rozdíl

V konkrétním případě se jednalo o let z rakouského Salcburku do německého Kolína nad Rýnem. Letadlo vzlétlo se zpožděním tři hodiny a deset minut, avšak kola letadla se dotkla povrchu dráhy na kolínském letišti se zpožděním „jen“ dvě hodiny a 58 minut. Než se ale letadlo dopravilo na své parkovací stanoviště, dosáhlo zpoždění tři hodiny a tři minuty. Krátce nato se otevřely dveře letadla.

Jeden z cestujících požadoval náhradu škody, kterou unijní předpisy přiznávají při zpoždění nad tři hodiny ve výši 250 eur. Společnost Germanwings ale tvrdila, že za skutečný čas příletu je považován okamžik, kdy se kola letadla dotknou povrchu přistávací dráhy. Požadované odškodnění tedy odmítla zaplatit.

Dosednutí na letiště nestačí

Soudní dvůr Evropské unie nyní rozhodl, že pojem „skutečný čas příletu“ nemůže být definován smluvně, ale jednotně v celé Unii. Za skutečný čas příletu podle něj musí být považován až okamžik, kdy cestující skutečně může opustit letadlo a opět se nerušeně věnovat svým osobním, rodinným, sociálním či pracovním záležitostem. Rozhodující je tedy otevření dveří posádkou, nestačí jen přistání nebo „zaparkování“ letadla.

„Během letu se cestující nachází v uzavřeném prostoru, řídí se pokyny leteckého dopravce a podléhá jeho kontrole a jeho možnosti komunikace s vnějším světem jsou z technických a bezpečnostních důvodů značně omezeny. Netrvá-li let déle, než kolik činí jeho plánovaná délka, musí být takové nepohodlí považováno za nevyhnutelné, v případě zpoždění to však neplatí mimo jiné vzhledem k tomu, že cestující nemohou využít „časovou ztrátu“ k cílům, kvůli nimž si vybrali právě tento let,“ konstatoval soud.

Petr Kučera