Za kulisy událostí - Českou diplomacii, krom jiného, tíží architektonické dědictví komunismu. Nejvíc se to týká ambasády v Berlíně, která patřila k symbolům kdysi rozděleného města.
Ministerstvo zahraničí ji sice prezentuje jako architektonickou perlu, socialistický nádech budovy a hlavně její drahý provoz však vede resort k přesvědčení, že je potřeba se jí zbavit.
Děje se tak trochu ve stínu „operace“ prodeje pražského Lobkovického paláce, kde sídlí ambasáda Spolkové republiky Německo, do německých rukou. Jednání s Berlínem se táhnou už nějaký čas a česká diplomacie se snaží zájmu Němců využít k tomu, aby co nejlépe vyřešila svoji situaci v Německu.
„Za to, co v Berlíně zaplatíme za energie, bychom mohli zřídit několik úřadů ve světě, to je taky důvod. Jenom z úcty k architektuře 70. let ji udržovat nechceme,“ řekl náměstek ministerstva zahraničí Jiří Schneider poslancům na zahraničním výboru krátce před Vánocemi.
S prodejem budovy v Německu souhlasí i opozice. "Budova velvyslanectví v Berlíně je zastaralá a velmi drahá na provoz. Souhlasím se záměrem ji prodat," uvedl místopředseda Poslanecké sněmovny i jejího zahraničního výboru Jan Hamáček (ČSSD).
Vlivný český diplomat pak připomněl, že Berlín Praze už nějaký čas nabízí místo v diplomatické čtvrti v centru německé metropole - v Tiergarten. Nabídka je však časově omezená.
„K prodeji Lobkovického paláce se vláda ještě vrátí. My jsme v té věci pouze prostředníky a smysl této transakce je v tom, že by se nám podařilo vyřešit neuspokojivou situaci recipročně v Berlíně,“ uvedl.
Německá ambasáda v Praze jednání ohledně ambasád odmítla komentovat s tím, že se jedná o citlivou záležitost. České úřady zatím podle všeho zkoumaly cenu Lobkovického paláce, který je jako kulturní památka chráněn. Mluví se o stovkách milionů korun.
Budova ambasády v Berlíně ještě není podle českého velvyslance v Německu Rudolfa Jindráka k prodeji připravena. "Nechal jsem zatím předběžně udělat odhad ceny pozemku. Ten je velmi atraktivní. Stát na takovém prodeji určitě tratit nebude," uvedl diplomat.
Je přitom pravděpodobné, že budova v Berlíně po prodeji do soukromých rukou nevydrží. Jak přiznávají diplomati pod podmínkou anonymity, nový vlastník ji nejspíš zbourá a využije hlavně pozemek.
Lze přitom očekávat, že by se kolem případné demolice domu rozproudila bouřlivá debata. Budovu v Berlíně by totiž většina Čechů nejspíš poznala na první pohled, protože se nápadně podobá pražskému obchodnímu domu Kotva. A nejde o náhodu, autory architektonického návrhu jsou manželé Věra a Vladimír Machoninovi, kteří projektovali právě i slavnou socialistickou stavbu v centru Prahy.
Budova velvyslanectví byla postavena v roce 1978, a protože stála v bývalém východním Berlíně, byla centrálou československé komunistické diplomacie.
Na webu ministerstva zahraničí ostatně nalezneme vzpomínky diplomatů na staré časy: „V blízkosti budovy se nacházela (i když za zdí na západní straně – pozn. red.) vyhlídková plošina umístěná na dnešním Postupimském náměstí, která umožňovala návštěvníkům západního Berlína pohled na život za zdí.“
Akce Berlín patří do plánu ministra zahraničí Karla Schwarzenberga, který se ve svém druhém období pustil do velkého „úklidu“ českých nemovitostí v zahraničí. Insider opakovaně psal o tom, že budovy opuštěných velvyslanectví rozprodává už rok s jedním hlavním cílem, a to získat finanční prostředky na výstavbu nové ambasády v USA. Tam je podobný problém jako s budovou v Berlíně. Postavili ji komunisti na přelomu 50. a 60. let minulého století a začala chátrat.
Další desítky milionů zase musí stát investovat do české ambasády v Londýně. Ta sice dostala ve své době architektonické ceny, ale stárne podobně jako další komunistické architektonické výtvory.
