O soutěžních a vlastně kterýchkoli jiných filmech se říká, že jsou americké, francouzské, české, zkrátka jako na olympiádě. Jenže filmový svět dneska mnohem spíš připomíná kluby v Lize mistrů. Například včera historický film Michael Kohlhaas. Podle německého románu jej natočil Pařížan Arnaud des Pallières ve francouzsko-německé koprodukci, ovšem hlavní roli ztvárnil dánský herec Mads Mikkelsen. A klobouk dolů, mluví skvěle – problémy mu přitom nedělá ani němčina nebo angličtina či ruština.

A což teprve Jen Bůh odpouští od Nicolase Windinga Refna? Dánský režisér vede Kanaďana Ryana Goslinga a britskou noblesní herečku Kristin Scott Thomas do Bangkoku, kde oba hrají Američany. A úvodní titulky filmu jsou v thajštině.

Na druhou stranu, právě po tiskové projekci Refnova filmu se před kinem rozdával časopis dánského filmového institutu. Byla to ojedinělá akce, Dánové v tomhle ohledu propagují své filmaře velmi razantně.

Ostatní národní kinematografie se spokojí s inzeráty v oborových časopisech a prezentací národní tvorby ve stánku v Mezinárodní vesnici na břehu moře za filmovým Palácem a také až za komplexem vyhrazeným soukromým firmám. V lese vlajek se třepotá i ta česká, stánek spravuje České filmové centrum ve spolupráci se Slovenským filmovým institutem. Stánek působí jako kontaktní místo pro zájemce o český film i pro české profesionály na festivalu. Česko pak na festivalu reprezentují krátké filmy O šunce Elišky Chytkové a Pandy Matúše Vizára, které se promítaly dnes ve školní sekci Cinefondation. Karlovarský festival pak jako vždy zaujal plakátovým vizuálem na titulce festivalového deníku Variety.

Mimo veškerou soutěž jsou jenom Číňané. Ti pořádají rovnou ohňostroj pro celé město.

Šimon Šafránek