Nejoblíbenější letní destinace v průběhu let

(ubytování objednaná přes online platformy*, počet strávených nocí turisty / počet místních obyvatel, léto 2018-2023)

Fotografie: Aktuálně.cz

Nápor v oblíbených dovolenkových destinacích není celoroční. Oproti zimě, kdy do Chorvatska, Řecka či Španělska turisté téměř nejezdí, se v srpnu naplní v podstatě všechny přímořské oblasti.

další

Na Baleárských ostrovech, kam patří i Mallorca, strávili turisté v loňském srpnu 1,4 noci na každého místního. U Jadranu v Chorvatsku to bylo dokonce 7,8 noclehu na místního.

Mallorčané viní turisty například z toho, že se za posledních 10 let zvýšila cena místních nemovitostí o 250 procent, protože tam hosté skupují letní domy. Mzdy domácích přitom stagnují. Vše se podle protestujících uzpůsobuje a ohýbá ve prospěch turistů tak, že už stálí obyvatelé nemohou na Mallorce téměř žít. Místní turistům opakují věty „Váš ráj je naše noční můra“ nebo „náš ostrov není na prodej“.

Napjatá atmosféra byla před začátkem turistické sezony i na Tenerife. Místní tam dávají masovému turismu za vinu ničení životního prostředí, dopravní zácpy, nedostatek dostupného bydlení, přelidnění, růst cen, ale i nedostatek vody, přetížené zdravotnictví, nepřiměřenou zátěž pro úklidové systémy a likvidaci odpadu.

I Čechy oblíbené Chorvatsko hledá způsoby, jak cestovní ruch regulovat. Od letošního roku mají samosprávny možnost omezit nabídku ubytovacích kapacit. Zákon má podle chorvatské vlády ukončit takzvanou apartmánizaci – fenomén krátkodobého pronajímání soukromých objektů, které v Chorvatsku zažívá boom v posledních letech a které podle expertů v řadě obcí znásobilo problémy spojené s turismem. Přílišná nabídka ubytovacích kapacit vytvářela tlak na infrastrukturu i davy lidí, na které si stěžují jak místní, tak samotní turisté.

Problémy jsou i v rakouském Hallstatu. Tam žije 800 lidí, každý den ho v sezoně navštíví přes tři tisíce turistů, místní mluví dokonce až o trojnásobku. Od loňského roku přistoupilo městečko k různým opatřením. Razantně zdražilo a omezilo možnost parkování autobusům, reklamu v Asii zredukovalo na nulu. Starosta zvažuje i možnost turniketů, které by pustily do prostoru pouze omezený počet lidí.

Různá opatření zavádí města po celém světě. Na hlavní benátský kanál nesmí vplout velké výletní lodě, množství připlouvajících lodí omezuje i francouzská Marseille či skotské Orkey. Barcelona zavedla od loňského dubna vyšší městskou daň. V Římě se nesmí sedět u Fontány di Trevi ani na Španělských schodech. Problémy jsou i v Česku – na limity naráží Adršpašské skály, Jizerské hory i Sněžka.

Nejoblíbenější destinace v průběhu roku

(ubytování objednaná přes online platformy*, počet strávených nocí turisty / počet místních obyvatel, leden - srpen 2023)

Fotografie: Aktuálně.cz

Nejvíce turistů bylo v roce 2019. Pandemie covidu jejich přísun ale zastavila a očekávalo se, že se už v takové síle nevrátí. Opak byl ale pravdou.

Co s overturismem mohou dělat turisté

Overturismus je jev, kdy je na jednom místě v jeden čas moc lidí. Hraniční počet je pro každou destinaci jiný. Nedá se tedy určit, kdy začíná být turismus problematický. Podle francouzského start-upu Murmuration, který monitoruje dopady cestovního ruchu na životní prostředí pomocí satelitních dat, 80 procent cestovatelů navštíví pouze 10 procent turistických destinací. Většina turistů se tedy koncentruje v těch nejpopulárnějších destinacích.

Jakmile k přelidnění dojde, je to problém pro místní i turisty. Ti si výlet kvůli stání ve frontách a davech tolik neužijí. Nemají možnost navštívit restauraci bez předchozí rezervace, ceny všeho se obrovskou poptávkou a nedostatečnou nabídkou šponují nahoru. A ceny lezou nahoru i pro místní. Majitelé nemovitostí často radši pronajmou domy a byty turistům a tím se omezuje a zdražuje možnost bydlení pro místní.

Situace se bude podle expertů zhoršovat, tedy alespoň na počet přijíždějících turistů. Podle Světové organizace cestovního ruchu se do roku 2030 počet turistů celosvětově zvedne na 1,8 miliardy. V roce 2019, na dosavadním vrcholu, to bylo 1,5 miliardy.

Podle expertky na cestovní ruch Nory Dolanské chtějí letos vyjet na dovolenou tři čtvrtiny Čechů. „Celosvětově jsou to miliardy lidí. To už jsou čísla, která planeta neunese. Neunesou je letadla, dálnice, vlaky ani lidé,“ uvedla pro Aktuálně.cz

Samotným turistům Dolanská radí, aby jezdili tam, kde je uvidí rádi. „Ať už je to třeba místo v Chorvatsku, kde to znáte, nebo někde jinde, kde máte kamarády. Ale nestaňte se masovou potravou hotelových areálů vlastněných nadnárodními řetězci. Ty nepřináší jednotlivým zemím skoro nic. Daně neodvádí, platí je doma. Je jedno, jestli jsou jejich hotely v Turecku nebo ve Španělsku, mezinárodní vedení sedí třeba v Nizozemsku. A místním zůstane leda to, že si turisté udělají jednodenní výlet autobusem a koupí si suvenýr,“ nabádá Dolanská.