Premiér Jiří Paroubek večer oznámil, že kvůli zhoršující se situaci zkrátil plánovanou návštěvu Egypta. Z Káhiry se vládní delegace měla původně vracet v pátek ráno, poté byl odjezd posunut na čtvrteční noc. Nakonec se ale premiér rozhodl vrátit už ve čtvrtek odpoledne.
Začátek mimořádného jednání kabinetu je plánován na čtvrtek na 21 hodin. Už ve středu Paroubek letěl na obhlídku nejvíce postižených míst. Navštívil Vestec na Nymbursku, který byl evakuován. A přijel se seznámit i s aktuální situací na Znojemsku.
Od odpoledne pod vodou
Do obce Podhradí na Znojemsku teče Dyje z rakouské strany hranice. V obci byly už odpoledne pod vodou rekreační chalupy, rodinné domy, voda se dostala i do sklepů hotelu Zátiší či policejního školícího střediska.
| POVODNĚ - STAV NA ČESKÝCH TOCÍCH sledujte MINUTU PO MINUTĚ - ZDE |
Voda v Dyji navíc stále stoupá. Právě ve Znojmě přitom voda v roce 2002 napáchala velké škody.
Stoupající voda v Dyji vyvolala i kritiku starostů na vzájemnou komunikaci s rakouskými úřady, odkud Dyje na Moravu přitéká. Kromě ledových ker z blízkého okolí mají podle starosty Pohradí Petra Čálka nebezpečnou situaci v obci na svědomí i Rakušané z nedalekého Drosendorfu. "Odstřelují tam ledy a nikdo nám nic neřekne," uvedl.
Obce jsou bez informací
Obec tak podle starosty kvůli nedostatku informací neví, na jaké nebezpečí se má připravit. "Hladina se přitom velmi rychle mění. Když nemáme informace, nemůžeme se na nebezpečí připravit," řekl Čálek. Třetí stupeň povodňové aktivity už by vyhlášen také v Janově na Dyji.
Spor se bude řešit na nejvyšší možné úrovni. Pomoc v jednání s rakouskými úřady dnes při své návštěvě Podhradí slíbil také premiér Jiří Paroubek. Ten požádá svého rakouského kolegu Wolfganga Schüssela, aby vesnicím na Znojemsku pomohl zprostředkovat informace k povodňové situaci na řece Dyji v Rakousku.
V Dolních Rakousích podle velení místních hasičů trvá vysoká úroveň povodňového ohrožení. Na některých místech se rozlila voda z Dunaje a také z Dyje, přerušen je provoz na některých menších místních silnicích, hasiči museli zasahovat v desítkách případů vyplavení sklepů a garáží.
Hladiny řek se i na rakouské straně hranice ale již zvedají jen pomalu a celková situace je podle agentury APA hodnocena jako "bez mimořádného ohrožení".
Problémy v komunikaci mezi českými a rakouskými úřady na pohraniční řece Dyji nenastaly poprvé.Problém ani tak není ve spolupráci kraje a rakouské spolkové vlády Dolní Rakousko, která pravidelně zveřejňuje stav na řekách, ale v komunikaci příhraničních obcí.
Chyby má odstranit cvičení - v květnu
Podobná situiace nastala i při povodních v minulých letech. Při společné kontrole to potvrdil český Nejvyšší kontrolní úřad a rakouský Účetní dvůr.
Čeští a rakouští úředníci se podle zjištění nedokázali kvůli jazykové bariéře domluvit a měli rozdílnou pracovní dobu. Při hrozící povodni se tak stávalo, že varování si na druhé straně státní hranice nikdo nepřevzal.
Podle zjištění kontrolorů rakouského Účetního dvora (obdoba našeho Nejvyššího kontrolního úřadu) vykazuje systém výrazné chyby především na rakouské straně.
"Některé výstrahy o výšce vodní hladiny vyslané z české strany nebyly po úředních hodinách při předchozích povodních vůbec doručeny. A pouze jedno ze šesti rakouských měřících stanovišť vydalo varovné zprávy v souladu s mezistátní smlouvou," uvedl šéf rakouského kontrolního týmu Heinrich Lang.
Spolupráce českých a rakouských úřadů při povodních se má zlepšit po společném čekos-rakouském cvičení. Na něm se bude řešit katastrofická situaci, kdy by se po rozsáhlém porušení hráze Vranovské přehrady hnala na Znojmo a přilehlá místa moravského i rakouského území povodňová vlna. Cvičení ale proběhne až v květnu.
Opakující se situace
Vláda spolkové země Dolní Rakousko chce navíc na Dyji vybudovat nový měřící protipovodňový systém s automatickým přenosem a hlášením dat o výšce vodní hladiny. Na moravské a především na rakouské straně hranice také chybí protipovodňová opatření.
Povodně na Dyji nejsou nijak výjimečné, naposledy hrozily minulý rok v zimě a také v březnu. Stav ohrožení byl vyhlášen na moravské straně hranice u několika obcí na Znojemsku, na rakouské straně se voda vylila z břehů.
Ještě větší problémy voda z Dyje způsobila v roce 2002. Kvůli rozbouřené řece tehdy muselo především ve Znojmě opustit domy na šest tisíc lidí, byla to největší evakuace v novodobých dějinách města.
Voda z Dyje zaplavila ve Znojmě pět ulic a způsobila škody za 50 milionů korun. Další obec Hevlín pak uchránila tři kilometry dlouhá hráz, kterou místní během dvaceti hodin postavili z dvaceti tisíc pytlů písku.
