Praha - Česko uzavře s australskou firmou European Metals Holdings (EMH) do jednoho týdne dodatek k memorandu o těžbě lithia u Cínovce. Po jednání s EMH a její dceřinou firmou Geomet to oznámil ministr průmyslu v demisi Tomáš Hüner (za ANO).
O obsahu dodatku podle něj ještě není možné mluvit. Variant kapitálových účastí je podle něj několik, nevyloučil ani účast státní firmy Diamo. Podle analytiků by měl být dodatek formulován tak, aby na těžbě lithia vydělala česká ekonomika. Zástupci těžařů čtvrteční jednání po jeho skončení nekomentovali.
"V dodatku musí být zejména ošetřená struktura, na základě které získá státní rozpočet významnější podíl na tržbách z prodeje vytěžené suroviny. Ta struktura může být stanovena různě: pomocí daní a poplatků či pomocí spoluúčasti při těžbě," uvedl dnes analytik společnosti Finlord Boris Tomčiak. Sazba z vydobytých nerostů, kterou by měl případný těžař platit státu, činí nyní u lithia 10 692 korun z tuny. Například u uranu je sazba zhruba poloviční, u cínu naopak více než dvojnásobná.
Podle hlavního ekonoma BH Securities Štěpána Křečka není státní společnost Diamo v současnosti na těžbu lithia připravena. "Nemá potřebné znalosti, vybavení ani personální kapacity. Abychom průzkum a těžbu mohli Diamu svěřit, muselo by dojít k restrukturalizaci firmy," dodal.
Možná těžba lithia v ČR se stala jedním z rozhodujících témat před loňskými volbami do Poslanecké sněmovny. Důvodem bylo právě memorandum o porozumění, které s EMH podepsal tehdejší ministr průmyslu Jiří Havlíček (ČSSD) a které se stalo terčem kritiky zejména od hnutí ANO. Dnešní jednání bylo první, které Hüner od loňských voleb do sněmovny s těžaři vedl.
"O obsahu dodatku se v současné době nemohu bavit. Jeho návrh jsme předali partnerům. Ti řekli, že ho doplní o záležitosti, které vnímají ze své strany a s ohledem na ochranu akcionářů," uvedl dnes ministr. Zároveň řekl, že právo těžby cínoveckého ložiska nevychází z memoranda, ale z povolení geologického průzkumu.
Lithium je považováno za kov budoucnosti, využívá se mimo jiné při výrobě baterií. V Česku jsou podle odhadů asi tři procenta světových zdrojů lithia - naprostá většina na Cínovci a malé množství v ložisku ve Slavkovském lese. Australský investor by mohl začít s hlubinnou těžbou v Krušných horách v roce 2022. Za 21 let plánuje dobýt 37 milionů tun rudy.
Autoři loňské studie Vysoké školy báňské - Technické univerzity Ostrava, jejímž zadavatelem byl Geomet, už dříve uvedli, že za nejvýhodnější považují variantu co nejrychlejšího zahájení projektu s vytvořením uceleného řetězce na území ČR, od těžby po finální výrobek. Příjem státu z daní a odvodů podniků zapojených do takového řetězce, ať už přímo, nebo nepřímo, by v tom případě činil ročně až 33,5 miliardy korun. Za 21 let, kdy chce Geomet lithium dobývat, má jít o více než 700 miliard korun.
Povrchově chce těžit lithium u Cínovce také společnost Cínovecká deponie, kterou ovládá investiční skupina RSJ kolem miliardáře Karla Janečka. Firma má už všechna povolení k těžbě.
Na oznámení dohody reagoval úřadující šéf ČSSD Milan Chovanec. Právě kauza kolem těžby lithia podle analytiků sociální demokracii před volbami poškodila. "Musím se ozvat! Hnutí ANO dnes potvrdilo, že kauza lithium, která mu pomohla vyhrát volby a doničit ČSSD, byla od samého počátku vylhaná. Podvedli všechny voliče!" napsal Chovanec na Twitter.
Musím se ozvat! Hnutí ANO dnes potvrdilo, že kauza lithium, která mu pomohla vyhrát volby a doničit ČSSD, byla od samého počatku vylhaná. Podvedli všechny voliče!
— Milan Chovanec (@Milan_Chovanec) January 25, 2018
