V soutěži, kterou pořádá Evropská unie, tak mimořádně uspěli Češi.
Kromě Zuzany Tvarůžkové si totiž ocenění Evropské kosmické agentury odváží ze Stockholmu také Ján Zahornadský z Prahy - sestavil algoritmus pro vývoj počítačové inteligence.
Na "šampionát" mladých vědců dostali pozvání talentovaní mladí lidé nejen z unijních zemí, ale celkem z 33 států světa, včetně USA, Izraele a Ruska.
Soutěže se účastnili studenti, kteří ještě během studia střední školy samostatně vymysleli a uskutečnili zajímavý projekt a výborně se s ním umístili v národní soutěži, v českém případě ve Středoškolské odborné činnosti.
Barvy stárnutí rostlin
České barvy hájil kromě Zuzany Tvarůžkové a Jána Záhornadského také Jan Půhoný. Ten při studiu pardubické elektrotechnické průmyslovky sestrojil nově pojatý bezpečnostní systém pro hlídání budov.
Zuzana Tvarůžková, dnes posluchačka Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity v Brně, ještě jako studentka Gymnázia v Kroměříži vymyslela novou metodu, jak se dá rozpoznávat a zaznamenávat stárnutí listů.
Ověřila ji na třiceti odrůdách ozimé pšenice. Její podstatou je fotografování listů digitálním fotoaparátem a hodnocení zachycených změn barev souvisejících se stárnutím. Postup rozšiřuje možnosti botaniků při sledování vlastností rostlin. Nyní za něj nyní získala cenu ve výši 1500 eur a pozvání do švédského střediska rostlinného výzkumu.
Zuzana už loni vyhrála první místo v celosvětové soutěži středoškoláků v americkém Phoenixu za jinou svoji práci. V ní zkoumala, jak výtažky z rostlin potlačují nežádoucí plísně u obilnin.
Princip učení pro roboty
Další oceněný, Ján Záhornadský, student Matematicko-fyzikální fakulty Karlovy univerzity, ještě na pražském Gymnáziu Christiana Dopplera sestavil nový typ počítačového algoritmu, podle něhož se samostatné jednotky v systému samy učí vycházet s ostatními jednotkami a v ideálním případě vzájemně spolupracovat.
Jeho práce rozvíjí principy umělé inteligence, kterou budou využívat budoucí počítače a také roboti. Ty už nebudou moci být naprogramovány na všechny typy úkolů, nýbrž se je budou samy učit řešit.
Ocenění Evropské kosmické agentury, kterou za svou práci získal, znamená pozvání na týdenní pobyt v této instituci. "Těším se na to, protože si činnosti kosmické agentury velice vážím," pochvaloval si po udělení ceny Ján Záhornadský.
Ostrá konkurence
Konkurence ve stockholmském Technickém muzeu, kde soutěž probíhala, byla ostrá.
Před české studenty se v hodnocení poroty dostali Rakušané Michael Kaiser a Johannes Kienl, kteří navrhli nový systém odstraňování námrazy z křídel letadel pomocí vyhřívaných kovových vrstev. Jejich zařízení je lehší a levnější než dnes používané systémy.
Lépe zabodoval také Polák Tomasz Wdowik, který chemicky syntetizoval nový lék pro ochranu srdce před onemocněním.
"Neudělali jste nám život vůbec lehký," řekla účastníkům předsedkyně mezinárodní poroty Jane Grimsonová z vysoké školy Trinity College v Dublinu a členka několika evropských vědeckých sborů. "Vaše práce byly fascinující, takže bylo opravdu obtížné vybrat ty, které si odnesou ocenění."
O to je pak "bodované" umístění v této soutěži cennější.
