Praha - Jaké bude postavení Evropy ve vesmíru v příštích letech? A jak se na tom budou podílet přímo Češi? I o tom debatovali účastníci čtvrteční česko-francouzské konference o spolupráci v kosmickém průmyslu.
Američané mění své plány, brzy ukončí lety raketoplánu, ale ještě nevědí, jakou náhradu za něj budou vyvíjet, když před měsícem zcela zastavili vývoj nového kosmického plavidla Orion. Otevírá se tak prostor pro jiné země, aby byly ve vesmíru viditelnější. Evropa zatím nereagovala. Nicméně první rozhodování se blíží.
Mezinárodní kosmická stanice ISS měla létat kolem Země do roku 2015. A do té doby také platí dohody o jejím užívání. Nyní však zúčastněné země, včetně USA, souhlasí s tím, že by stanice určitě měla pokračovat v činnosti nejméně do roku 2020 a možná i poté. To znamená, že se bude vyjednávat nová dohoda o jejím užívání. Americká kosmická agentura NASA v době jednání nebude pravděpodobně mít k dispozici plavidlo schopné doletět až k ISS, a bude tedy v jiné pozici než dříve, kdy zásobování stanice záviselo na amerických raketoplánech a ruských lodích Sojuz.
I Evropa tedy bude mít možnost vyjednat si nové podmínky užívání kosmické stanice. Nyní na ní má samostatnou laboratoři zvanou Columbus a dokázala, že k ní dokáže vyslat automatickou kosmickou loď - první tam vypravila před dvěma lety, další chystá letos na podzim.
Laser nastavuje hodiny
Tím by se otevřela i příležitost pro české firmy podílet se na dalším vývoji stanice. V tuto chvíli je jasné, že Evropská kosmická agentura ESA připraví pro kosmickou stanici ultrapřesné atomové hodiny, které umožní uskutečnit mimo jiné fyzikální experimenty související se zkoumáním obecné teorie relativity a kvantové teorie strun.
Brněnská společnost CSRC (Czech Space Research Centre) vyvíjí pro atomové hodiny přijímač laserových signálů ze Země, díky nimž se bude přístroj synchronizovat.
Příští rok bude ESA rozhodovat o vybavení plánované sondy Solar Orbiter, která má zkoumat sluneční záření. I do ní české firmy nabízejí své přístroje.
Velké zakázky nejsou pro malé firmy
Čtvrteční konference v Praze měla za cíl seznámit české firmy s těmi francouzskými. Především s EADS Astrium. Což je největší evropská a třetí největší světová společnost zabývající se výrobou pro vesmír; zhruba polovinu svých kapacit má ve Francii, další pak v Německu, Británii a dalších zemích.
ESA totiž obvykle vypisuje velké zakázky, třeba rovnou na celou družici nebo celé kosmické plavidlo. Na to malé firmy nemají. Ale mohou se na zakázkách podílet jako subdodavatelé velkých společností.
Jako subdodávka pro AEDS Astrium vzniká i největší současný český kosmický projekt: mikroakcelerometry, neboli přístroje pro měření velmi malých zrychlení či zpomalení, které pro tři evropské družice SWARM připravuje Výzkumný a zkušební letecký ústav v Praze Letňanech.
Ukázka pro budoucnost
„V pořádku jsme odevzdali prototyp a nyní pracujeme na třech zařízeních, která poletí přímo do kosmu," řekl pro Aktuálně.cz Martin Holl, který má v ústavu na starosti kosmické programy.
První družice SWARM měla do vesmíru vzlétnout ještě letos, zdá se však, že nepoletí dříve než koncem roku 2011.
„Z našeho pohledu to je projekt, při němž nás bude Evropa pozorně sledovat," hodnotí Jan Kolář z České kosmické kanceláře. „Když se tam naše mikroakcelerometry osvědčí, bude to dobrá reference pro další spolupráci."
Nápady pro vesmír však nekončí jen v kosmických výšinách. „Vyvineme technologie, které jednou dvakrát využijeme, a pak je můžeme prodat průmyslu," poznamenal technický ředitel EADS Astrium Robert Lainé. „Dodali jsme takto například odolnou technologii pro vrtule větrných elektráren."
