Urbana-Champaign - Tým vědců z americké Illinoiské univerzity ve městě Urbana-Champaign vyvinul nový typ ohebných mikročipů, které by v budoucnosti mohly být integrovány do oblečení nebo také do mozkové kůry. O jejich výzkumu informoval server britského magazínu New Scientist.
Technologie je založena na použití tenké vrstvy silikonu, na kterou se za použití stříbra a chromu nanese miniaturní síť tranzistorů. Celý čip je silný jen 1,5 mikrometru.
Čidlo předpovídá záchvat
„Chtěli bychom vytvořit elektrický obvod který by se dal ovinout kolem části mozku a rozpoznával by signály, které předpovídají náhlý záchvat nemoci ještě před jeho propuknutím," komentoval jedno z možných využití objevu John Rogers, vedoucí vědeckého týmu.
Vědci po celém světě se myšlenkou mozkových implantátů zabývají již mnoho let. Mezi nejzajímavější objevy z poslední doby patří zejména ty, které zlepšují život lidem s těžkým poškozením nervového systému.
V roce 2006 tým vědců z Brownovy univerzity v USA pod vedením profesora Johna Donoghuea vyvinul zařízení, které bylo implantováno těžce ochrnutému muži. Implantát snímající mozkové impulsy mu umožnil zapínat televizi a měnit programy, pohybovat kurzorem na počítačové obrazovce a dokonce ovládat prsty na mechanické ruce. Signál ze stovky vlasově tenkých elektrod umístěných v pacientově mozkové kůře snímá mozkovou činnost a impulsy poté dekóduje počítač.
Obdobné implantáty by také mohly výrazně pomoci osobám postiženým Parkinsonovou chorobou.
Čipy v těle i pro identifikaci
Jedním z přetrvávajících problémů je způsob propojení nervových buněk s cizorodými prvky. Vědcům z univerzity v italské Padově se v roce 2006 podařilo spojit miniaturní čip s neuronem pomocí speciální bílkoviny objevené v mozku.
Ta posloužila nejen jako pojivo, ale zároveň jako přenašeč elektrických signálů z neuronu na polovodič. Objev může v této fázi výzkumu posloužit například ve farmaceutickém průmyslu, kde umožňuje rychle a jednoduše zjistit reakci buňky na určité látky.
Integrace čipů do lidského těla však má i kontroverzní aspekty. V roce 2004 začala mexická generální prokuratura svým zaměstnancům implantovat do těla (nikoli do hlavy) čipy pro usnadnění bezpečnostních opatření a coby ochranu před únosy. Tuto praxi pak začaly používat i některé bezpečnostní agentury v USA.
Problematice se již začaly věnovat i některé zákonodárné sbory a například americký stát Washington již v roce 2006 nucenou implantaci mikročipů zakázal.
Souvislosti:
