Brusel - Bosna a Hercegovina udělala 13 let po konci občanské války důležitý krok na cestě do Evropské unie.
Její představitelé s EU podepsali stabilizační a asociační dohodu, která určuje podmínky vstupu do unie.
Podepsání dohody bylo od dubna odkládáno, protože se čekalo, až bude text přeložen do jazyků všech 27 členských zemí Evropské unie. Kromě Kosova byla Bosna a Hercegovina poslední zemí bývalé Jugoslávie, která dosud asociační dohodu nepodepsala.
Bosnu čeká do unie dlouhá cesta. Unie požaduje řadu reforem, které mají Bosnu a Hercegovinu proměnit z rozdělené země v prosperující demokratický stát.
Země se stále potýká s následky války - etnickým napětím, kriminalitou a ekonomickými problémy.
Politické uspořádání je v současné Bosně a Hercegovině složité. Jde o konfederační stát rozdělený na muslimsko-chorvatskou federaci a Republiku Srbskou. Každý z federativních států má vlastní vládu a další orgány, navíc nad nimi stojí společná vláda Bosny a Hercegoviny.
Na dění v zemi kromě toho stále dohlíží Vysoký představitel pro Bosnu a Hercegovinu, slovenský diplomat Miroslav Lajčák, který prohlásil, že Bosna a Hercegovina potřebuje mít konkrétní cíl, aby se v zemi snížilo etnické napětí. Tím cílem má být právě vstup do EU.
Podle Lajčáka poslední volby v Bosně a Hercegovině ukázaly, že touha obyvatel po členství je velmi silná. "Evropská unie nabídla Bosně evropskou perspektivu. Vstoupili jsme do procesu a teď už je jen na Bosně, jak dlouho bude tento proces trvat a kdy se stane členem unie," prohlásil Lajčák.
| Vše o dění v Evropské unii: Čtěte Eurorubriku Aktuálně.cz |
