Podle ní také budou postupně klesat poplatky za služby. "Nejde to však stylem ode zdi ke zdi - je poplatek a najednou není. Chce to vývoj," míní Dolanská.
Nedávno jste zrušili poplatek za příchozí platby. Co vás k tomu vedlo? Hrálo roli to, že byl označen v anketě jako nejnesmyslnější bankovní poplatek?
Ne, ale potvrdilo nám to, že naše úvaha je správná. My jsme naši strategii formulovali již na podzim. Naším cílem je orientovat se na masového klienta, a je potřeba se k němu tím pádem chovat vstřícně. Toto je jedna z prvních vlaštovek, které jsme pro naše zákazníky připravili. Myslím, že pro klienta s nižším příjmem, což je velká část našich zákazníků, je důležitý každý náklad, a proto je to dobrý motivační prostředek proč využít naši banku.
Infobox
VLASTA DOLANSKÁ
- Do bankovní světa se vrhla šéfka Poštovní spořitelny hned po dostudování Vysoké školy ekonomické
- Banku s dvěma miliony klienty řídí od roku 2001
- Začínala na přepážce a postupně se propracovala nahoru
- Děvětačtyřicetiletá manažerka má dva již dospělé syny a s manželem bydlí v Táboře
- Doma má dva psy. Její je dalmatin, manžel má zase dogu
Na druhou stranu jste ale na rozdíl od mnohých konkurentů nezrušili poplatek za zrušení účtu. Plánujete to v dohledné době, nebo poplatek budete účtovat nadále?
Nebudeme ho rušit. My chceme mít poplatky transparentní, spojené vždy s nějakým nákladem, aby klient věděl, že opravdu si účtujeme poplatky jen, když tomu odpovídá nějaký náš výkon. Chceme, aby každý klient platil opravdu jen to, co používá. Takže žádné balíčky, kdy zákazník dopředu platí i za něco, co nevyužije.
A se zrušením účtu je opravdu hodně práce. Je třeba například údaje o účtu archivovat ještě dalších deset let. Kdybychom ho zrušili, porušili bychom transparentnost, protože by náklady na rušení účtu byly hrazeny z jiných poplatků, tedy by to platili jiní klienti.
A těch dvě stě korun to pokryje?
Samozřejmě ne v celé výši, ale o něco více než padesát procent ano.
Proč jsou vlastně bankovní poplatky v Česku tak vysoké? Ve srovnání se západní Evropou jsou často dokonce nominálně vyšší a přitom jsou zde mnohem nižší platy...
Tady je potřeba si uvědomit, že západní banky fungují v tržním hospodářství mnohem déle a zákazníci se naučili používat ve větší míře celou škálu jejich služeb. Takže tyto banky vydělávají na jiných službách než poplatcích spojených s účtem. I když také se jich zcela nevzdaly.
Na Západě je mnohem běžnější, že klienti využívají řadu úvěrových či investičních produktů a také kreditní karty, takže výnosy mají banky z mnoha kanálů. Český trh teprve západní trh dohání.
Není to ale začarovaný kruh? Poplatky musí být vysoké, protože zákazníci využívají málo služeb, ale oni je nevyužívají i proto, že je to spojeno s dalšími poplatky...
Především si to nelze představovat jako pohyb ode zdi ke zdi: Poplatek je, poplatek není. S tím je spojen určitý vývoj. Vždy při určité četnosti využívání služby je možné posouvat cenovou hranici dolů. Takže poplatky budou postupně klesat. Ale nelze to brát jako přímou úměru, protože se neustále zvyšují náklady, rostou platy, ceny energií jdou nahoru.
Vy jste také teď připravili unikátní kampaň na lokomotivách Českých drah. Proč zrovna lokomotivy?
My se chceme odlišovat, a proto jsme přemýšleli, co tu ještě nebylo. Lokomotivy se nám velmi líbily, protože vlakem jezdí přesně naše cílová, tedy retailová klientela. Také jsme to nedali na Pendolino.
Můžete alespoň rámcově naznačit finanční podmínky takovéhoto kroku?
Samozřejmě přesná čísla vám nedám, navíc to řešilo naše marketingové oddělení. Ale je to v relacích běžných za takovýto typ reklamy.
Připravujete nějakou užší spolupráci s Drahami?
Jednáme o možnostech jak spolupracovat. Třeba nás zajímá rekonstrukce nádraží. Není třeba nemožné, že bychom třeba usilovali o to, aby na nádraží byly naše pobočky. Případně bychom mohli spolupracovat na projektu nějakého typu elektronických peněženek pro cestující drah. Ale nějaké přesné informace o možné spolupráci vám teď s ohledem na konkurenci nedám.
