Chicago - Američtí vojenští vědci vyvíjejí zbraně, které protivníka zneškodní, ale nezabijí.
Jsou potřebné v době, kdy vojáci často působí jako bezpečnostní síly mezi civilním obyvatelstvem. Americká veřejnost totiž nerada vidí mrtvé civilisty.
V současnosti proto vědci v USA vyvíjejí například mikrovlnnou zbraň s názvem MEDUSA, která dokáže přímo v hlavě oběti vytvořit nepříjemný zvuk. Informovalo o tom americké námořnictvo.
Zbraň vysílá kratičké pulzy, které prudce ohřejí tkáň. To uvnitř lebky vyvolá tlakovou vlnu, kterou zachytí ucho. Nová zbraň má najít uplatnění v armádě i při zvládání davů. Zařízení by však mohlo být využito i v medicíně.
Experimenty: zařízení funguje
Zbraň vyvíjí společnost Sierra Nevada Corporation, respektive její odnož WaweBand, která se pod vedením Lva Sadovnika zabývá vývojem speciálních antén pro armádní účely. I její vývoj je financován americkým vojenským námořnictvem. To nové zařízení podrobilo experimentálnímu ověření a potvrdilo, že je funkční.
MEDUSA při experimentech dokázala vyprodukovat zvukový efekt, který byl pro zasažené nepříjemný, a dokonce vyvolal nevolnost. Navíc zvuk vůbec neprochází ušním bubínkem.Účinnost zbraně způsobuje podle Sadovnika kombinace hlasitého zvuku, který vnímáme ušima, a to, že se proti němu nelze účinně bránit - zacpání uší nepomůže, zasaženému nezbývá než utéct z dosahu.
Proti člověku i hejnu ptáků
Zařízení funguje díky novému typu antény, kterou vyvinul Sadovnikův kolega Vladimir Manasson. Tato anténa dokáže mikrovlnný paprsek elektronicky směrovat, může jej dokonce zaměřit na jeden nebo i více cílů najednou.
Podle Sadovnika by tak bylo možné zbraň využít i k "nearmádním" účelům. Na mikrovlnné signály velmi citlivě reagují ptáci, novodobí strašáci by tak mohli mít i tuto podobu. Sadovnik dokonce experimentoval s využitím zařízení v medicíně, a sice pro lidi, kteří mají problém s vnějším uchem, což jim ztěžuje poslech.
Vedlejší účinky? Možná
S podobným mechanismem přenosu zvuku experimentoval i James Lin z Illioniské University v Chicagu. Jeho výzkum měl pomoci rozšířit možnosti audiosystémů používaných k poslechu hudby.
On sám při výzkumu využíval energie, které vyvolávaly daleko "tišší" zvuky, a upozornil, že nový Sadovnikův systém by mohl ohrozit zdraví zasažených. Podle něj by mohlo dojít i k poškození nervové soustavy.
Ukázkový model nové zbraně by podle společnosti Sierra Nevada měl být k dispozici zhruba do roka, během osmnácti měsíců by měl následovat transportní systém, který umožní její dopravu.
| O podobném výzkumu čtěte: Nová zbraň zneškodní člověka pouhým světlem |
Bojuje lepidlo a kluzká silnice
Ve vojenských laboratořích však vznikají i další typy neusmrcujících zbraní. Badatelé vyvíjejí například plyny, které mohou nepřátelské vojáky zbavit vědomí či z nich učinit tvárné loutky neschopné bojovat.
Nízkofrekvenční infrazvukové generátory mohou být shozeny z letadel nebo přeneseny dělostřeleckou municí. Infrazvuk z nich pak rezonuje s tělními dutinami, a podle jeho intenzity zasažená osoba ztrácí orientaci. Totéž mohou nepřátelským vojákům přivodit oslňující laserové paprsky.
Výzkumníci dokonce vyvíjejí lepkavé pěny, jež mohou dočasně slepit vojáky a jejich výzbroj a znemožnit jejich pohyb. Mikrovlny zase mohou zničit citlivé čipy v elektronických zařízeních protivníka. Velmi poťouchlou zbraní je pak uvažované bombardování silnic kluzkými látkami, jež by je učinily nesjízdnými. Sice se tak nezastaví tanky, ale zkomplikuje se nástup záloh.
Zkratované nemocnice
Vojenští odborníci však varují, že neusmrcující zbraně mohou politiky povzbuzovat k použití ozbrojených sil i v případech, kdy by jinak nikdo o vyslání vojáků vůbec neuvažoval. A zahájený konflikt pak může snadno přerůst do úplné a smrtící války.
Navíc i zdánlivě humánní zbraň může ublížit. Například za války v Perském zálivu v roce 1991 zaútočili Američané na irácké elektrické rozvodné stanice křižujícími raketami naplněnými cívkami s drátem z uhlíkových vláken. Ty zkratovaly rozvodnou síť a znemožnily používání elektřiny.
Zkomplikoval se tak život nejen vojákům, ale i civilistům. Zdánlivě humánní útok ochromil nemocnice, zastavil vodní pumpy, a tedy i zásobování pitnou vodou, a znemožnil i čištění splašků. Podle časopisu Harvard International Review bylo výsledkem rozšíření nemocí i úmrtí mezi civilisty dávno po tom, co už válka skončila.
Přestože vývoj od té doby dále postoupil, představa, že je možné vést války zcela bez lidských obětí, zůstává stále nereálná.
| Další články z rubriky věda najdete zde. |
