Praha - Další zemětřesení v západních Čechách přesáhlo intenzitu čtyř stupňů. Co to vlastně znamená? Pro místní obyvatele samozřejmě hodně nepříjemné pocity, ale jinak naštěstí nic vážného.

Zemětřesení se šíří takzvanými seizmickými vlnami, což jsou vibrace, které míří všemi směry od ohniska zemětřesení. Zaznamenávají je přístroje zvané seizmografy.

Na základě tohoto měření vytvořil americký seismolog Charles Richter v roce 1935 stupnici označující sílu zemětřesení podle číselné hodnoty.

Desettisíckrát menší než v Číně

Avšak pozor, jeho stupnice je logaritmická, neboli každý stupeň Richterovy škály představuje desetinásobný nárůst otřesů oproti stupni předchozímu.

Tedy pro představu: Při současných zemětřeseních v západních Čechách o síle kolem čtyř stupňů se půda pohybuje desetkrát méně než při zemětřesení pátého stupně, a desettisíckrát méně než při otřesech osmého stupně. Osmý stupeň mělo například ničivé zemětřesení, které v květnu zasáhlo čínskou provincii S'-čchuan, připravilo o život asi 80 000 lidí a o střechu nad hlavou zhruba pět milionů osob.

Kritický je šestý stupeň

Ilustrační snímek z květnového zemětřesení v čínské provincii S'-čchuan. | Foto: Reuters

Celkově se dá říci, že do třetího stupně Richterovy škály zaznamenají chvění země pouze přístroje. Pak začnou záchvěvy půdy pociťovat i lidé. Kolem čtvrtého stupně se mohou objevovat drobné škody, jako třeba popraskané zdi.

Hodně špatně postavené budovy mohou být vážněji poškozeny při pátém stupni (tedy desetkrát silnějších otřesech, než jaké jsou zaznamenány v západních Čechách).

Zhruba od šestého stupně už zemětřesení začne způsobovat vážné škody i ztráty na lidských životech.

Vědci už měří jinak, ale vlastně stejně

Aby to nebylo tak jednoduché, používají seismologové pro měření největších zemětřesení škálu zvanou momentové magnitudo. Ta vychází z údajů o velikosti zlomu v půdě a posunu zemské kůry podél něj při zemětřesení, přihlíží i k pevnosti okolních hornin.

Nicméně momentové magnitudo se shoduje s Richterovou škálou zhruba po sedmý stupeň. Dosud nejsilnější zaznamenané zemětřesení na pobřeží Chile v roce 1960 mělo momentové magnitudo hodnoty 9,5, ale podle Richterovy stupnice dosáhlo hodnoty 8,6 stupně. Ničivé zemětřesení u Sumatry v prosinci 2004, které způsobilo vlnu tsunami, jež se přehnala Indickým oceánem, mělo magnitudo 9,3.

To jsou hodnoty, které naštěstí v Česku určitě nehrozí.