Bonn - Vypadá to, že bílkovina, fungující mimo jiné jako "vstupní brána do nebe" při užívání marihuany či hašiše, má další, dosud neznámou funkci: chrání mozek během stárnutí.

Zjistili to vědci z univerzity v německém Bonnu. Poté, co vyřadili z funkce - neboli "knock-outovali" - gen pro kanabinoidní receptor CB1.

Dráha, ve které funguje, ovlivňuje činnost gliových buněk, které v mozku působí jako univerzální podpora. Poskytují nervovým buňkám výživu, vytvářejí myelin (obal nervových vláken) a zároveň působí jako imunitní systém mozku.

S rostoucím věkem mozek postižených myší stárnul a oproti normálním myším se výrazně rychleji zhoršoval. Jak říká vedoucí studie, doktor Andras Bilkei-Gorzo, ty, kterým chyběl gen pro daný receptor, se oproti svým normálním protějškům hůře učily nové věci a horší byla i jejich paměť.

Významně se také zmenšil počet nervových buněk v hipokampu, části mozku zodpovědné za paměťové funkce.

Právě tato oblast je bohatá na CB1 receptory. Při užívání marihuany nebo hašiše se látky v nich obsažené - kanabinoidy - vážou na tyto receptory, a způsobují tak zhoršení krátkodobé paměti. Vzhledem k provázanosti s dalšími částmi mozku však může v některých případech dojít i k selhání paměti dlouhodobé.

Vědci zkoumali myši různého věku, od stáří několika týdnů po roční jedince.

Ukázalo se, že ke snižování počtu nervových buněk u různých věkových kategorií nedocházelo v důsledku snížené neurogeneze (tvorby nových nervových buněk) či epileptických záchvatů. Zjistilo se však, že v mozku postižených myší docházelo ve větší míře k zánětlivým pochodům.

Cesta k poznání tajemství stárnutí

Vzhledem k tomu, že mezi myším a lidským mozkem lze najít mnoho společného, zejména co se změn spojených se stárnutím týče, je velmi pravděpodobné, že endokannabinoidní systém představuje ochranný mechanismus i v lidském mozku.

Proto je publikace, otištěná v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences of the United States of America (PNAS), důležitým krokem na cestě k poznání konkrétních příčin stárnutí.

Lepší znalost způsobu, kterým pomáhá CB1 chránit mozek, může v budoucnu otevřít dveře vývoji látek, které by pomohly zmírnit některé dopady stárnutí.