Během zpracovávání výsledků slovenských voleb statistici zaznamenali hackerský útok, informovala předsedkyně statistického úřadu Ludmila Benkovičová. Útok začal v sobotu ve 22:50 a trval půl hodiny.

Do definitivních výsledků voleb nebyla zahrnuta čísla za jeden okrsek v obci Borovce na západě Slovenska, kde policie vyšetřovala podezření na maření voleb; jedna občanka tam podle médií hlasovala dvakrát. Šéf státní komise pro volby Eduard Bárány novinářům řekl, že data z dané obce by neovlivnila výsledky za celé Slovensko.

K výsledkům slovenských voleb už se vyjádřil i předseda LS – Naše Slovensko Marian Kotleba. "Já si myslím, že to je začátek nové éry pro Slovensko a doufám, že výsledek toho celého bude, že se nám podaří zachránit Slovensko. Vláda stále více upřednostňuje zahraničí před zájmy domácích obyvatel," řekl novinářům.

Marian Kotleba, vůdce extremistické strany Lidová strana Naše Slovensko. | Foto: ČTK

"To jste v pořádně blbé situaci, nezávidím vám to", komentoval pro slovenský Denník N výsledky slovenských voleb Bývalý šéf české diplomacie a čestný předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg. Jedním z východisek patové situace v době, kdy se má Slovensko ujmout předsednictva EU, by podle Schwarzenberga mohla být úřednická vláda. Slovenský premiér Robert Fico podle něj doplatil na to, že svou radikální kampaní soutěžil o hlasy s extrémisty. "Tuto soutěž však nikdy nemůžete vyhrát."

Foto: Ludvík Hradilek

Na tahu bude nyní prezident Andrej Kiska. Hlava státu podle tradice pověřuje sestavením nové vlády vítěze voleb; samotné pověření je spíše neformálním aktem a neznamená, že prezidentem pověřená osoba se nakonec stane premiérem.

Z ústavy vyplývá, že po ustavující schůzi parlamentu, která se musí konat do 30 dnů od vyhlášení výsledků voleb, dosluhující kabinet podá demisi. Dosluhující vláda však zůstává v úřadě až do utvoření nového kabinetu, jejíhož předsedu jmenuje prezident.

Jednou ze zmiňovaných pěti stran, které se mohou podílet na složení nové vlády, je podle Fica opoziční Most-Híd. Její předseda Béla Bugár dnes ale vyloučil spolupráci s nacionalistickou Slovenskou národní stranou (SNS), což by patrně ještě více zkomplikovalo jednání o sestavení kabinetu. Podle něj pevná vláda nevznikne, proto nelze vyloučit předčasné volby.

Volební neúspěch křesťanských demokratů (KDH), kteří se poprvé v polistopadové éře nedostali do sněmovny, patrně vyústí v personální změny v tomto hnutí.

Předseda KDH a bývalý eurokomisař KDH Ján Figeľ oznámil, že o sám i vedení hnutí nabídnou své stranické funkce.

O složení nové slovenské vlády by se podle Roberta Fica mělo pokusit pět stran, všechny by ale nemusely být součástí kabinetu. "Myslím, že je šance na sestavení vlády tak, že by se vybralo ze skupiny pěti stran. Netvrdím, že by měla mít pět členů," řekl dnes televizi TA3 Fico.

Foto: Reuters

V Trenčíně, který býval v éře autoritářského premiéra Vladimíra Mečiara vnímán jako bašta mečiarismu, dokázal Rybníček jako nezávislý kandidát na primátora u místních voličů dvakrát vyhrát. Jakkoli se netají sympatiemi ke konzervativní pravici a liberálním receptům na slovenské neduhy. Ty zemi pod Tatrami naordinovala vláda Mečiarova nástupce a Ficova předchůdce Mikuláše Dzurindy.

Volby na Slovensku skončily patem, zemi hrozí ústavní krize a vypsání předčasných voleb, napsala slovenská média v reakci na dílčí výsledky hlasování, podle kterých by se do sněmovny dostalo až osm stran a hnutí včetně krajní pravice.

"Překvapivý výsledek voleb a velký počet stran, které se dostaly do parlamentu, včetně extremistů a antisystémových stran, výrazně komplikuje možnosti sestavení stabilní vládní koalice," napsal na svém webu list Sme.

V novém parlamentu bude podle výsledků, které ještě nejsou potvrzené, zastoupeno osm stran.

Těsně pod pětiprocentním volebním ziskem se zřejmě ocitly dvě strany z dosavadní rozdrobené pravicové opozice: Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), které se tak poprvé v polistopadové historii ocitlo mimo parlament, a neparlamentní Strana maďarské komunity (SMK).

Největší překvapením voleb je úspěch pravicového radikála Mariana Kotleby, který byl v roce 2013 v přímých volbách zvolen předsedou Banskobystrického kraje

Jeho uskupení mnozí politici, i šéf slovenské diplomacie Miroslav Lajčák, označují za neonacistické. Úspěch přičítají protestním hlasům, podobně jako v případě hnutí Jsme rodina Borise Kollára.

Na webu slovenského Denníku SME se lze podívat na to, kteří konkrétní poslanci se dostanou do parlamentu.

Srovnání chování voličů podle věku:

Zatím jsou sečtena pouhá 2,3 % hlasů.

V centrále nečekaně úspěšné strany Svoboda a solidarita se oslavuje. Předseda Richard Sulík si při otvírání šampaňského rozřízl ruku a musel být odvezen na pohotovost.

Slovenské televize ovládla volební studia čekající na sečtení hlasů.

Jiné odhady výsledků zveřejnili studenti politologie z univerzity v Trenčíně. Podle jejich průzkumu voličské podpory, který prováděli do dnešních 17 hodin, získá strana Smer-SD více než 31 procent.

Druhá se umístí Sieť s 11.66 procenty následovaná SNS s 7.38 %. Na dalších pozicích jsou pak OĽaNO 7,15%, MOST-HÍD 7,14%, KDH 6,15%, SaS 5,34%.

Zda se vůbec dostane do pralamentu s napětím očekává tradiční strana Křesťanskodemokratické hnutí.

Grafické znázornění odhadovaného složení parlamentu, které připravila slovenská televize Markíza na základě odhadů výsledku agentury Focus.

Devět poltických stran v parlamentu znamená naprosté překreslení slovenské poltické scény.

Překvapí vstup ultranacionalistů a velký zisk liberální Svobody a solidarity. Propadla strana Síť Radoslava Procházky.

Pokud opravdu k urnám dnes dorazí přes 60 procent voličů, půjde o rekordní účast od roku 2002.

I v případě, že by Smer nakonec nesestavoval vládu, budou jeho lidé sedět ve státních úřadech ještě léta.

Státní volební komise rozhodla, že je možné zveřejnit exit polly, tedy odhady volebních výsledků, ve 22,00 po skončení voleb, i když v jedné volební místnosti v Chorvátskom Grobe, bude hlasování kvůli rannímu zdržení prodlouženo až do 22,15.

Podle slovenského deníku Sme.sk hlásí volební komise po celé zemi nebývalou účast. Některé ji odhadují až na 60 procent. V Trnavě dokonce museli do dvou volebních místností přidat další plenty.

Pravicové strany bojují o vstup do parlamentu, největší z nich, nová Síť, může počítat se ziskem kolem deseti procent hlasů.

Některé jako třeba liberální Svoboda a solidarita se ale v průzkumech pohybovaly kolem pěti procent. Pokud nezískají dohromady v přepočtu na mandáty více než osmdesát křesel, zřejmě se nebudou ani pokoušet o sestavení pravicové koalice.

Slovenský premiér Robert Fico se svojí stranou Směr bude pravděpodobně k sestavení vlády potřebovat koalici.
Nejpravděpodobnější partner Směru je obrozená Slovenská národní strana (SNS), která může počítat se ziskem kolem osmi procent. Pokud ale Směr a SNS nebudou mít v přepočtu na mandáty bezpečnou většinu 76 a více hlasů v Národní radě, jsou otevřené jakékoli koaliční možnosti.

Je pravděpodobné, že povolební vyjednávání zkomplikuje i velký počet aktérů – do parlamentu se podle průzkumů může dostat šest až osm politických stran.

Mezi nimi i nevyzpytatelné subjekty, jako je Sme rodina miliardáře Borise Kollára nebo OĽaNO Igora Maťoviče, který se do voleb spojil s novou stranou bývalého ministra vnitra a spravedlnosti Daniela Lipšice s názvem NOVA.

Smeru po propírání přešlapů Ficovy vlády v médiích klesly preference a ve hře je i varianta, že pravicové strany složí čistě matematicky většinu v parlamentu.

Partaje na pravici jsou však rozdrobené a rozhádané. Hlavní Ficův sok, lídr Sietě Radoslav Procházka, má navíc pověst solitéra, jenž neumí pracovat v týmu a u potenciálních partnerů je neoblíbený.

Předseda slovenské strany Síť Radoslav Procházka | Foto: ČTK

Premiér Robert Fico založil kampaň své strany na ochraně Slovenska před uprchlíky a terorismem, podle průzkumů mu ale bere hlasy voličů ještě radikálnější Slovenská národní strana.

"Předpokládám, že Smer a Slovenská národní strana vytvoří koalici. Je ale možné, že budou mít jen velmi těsnou většinu. Jednoho, dvou mandátů," řekl nedávno Aktuálně.cz filozof a politolog Miroslav Kusý, bývalý rektor Univerzity Komenského v Bratislavě.

Nebylo by to ostatně nic nového. SNS s Ficem už vládla mezi lety 2006 a 2010 a její předseda Andrej Danko koalici nevylučuje.