* Slováci míří za levnými nákupy do maďarských měst * Výrazné zdanění bank vládou našlo u Maďarů pochopení
Mosonmagyaróvar (Od našeho zvláštního zpravodaje) - Vítejte ve slovenském nákupním ráji. Neleží na Slovensku, ale za hranicí v maďarském Mosonmagyaróvaru, pětatřicet kilometrů od Bratislavy.
Před místním Tescem na parkovišti tvoří automobily s maďarskou poznávací značkou zhruba jen polovinu. O místa se dělí se slovenskými a rakouskými vozidly.
Od chvíle, co se forint hluboce propadá, Slováci míří ve velkém do příhraničních měst, protože nakupování v maďarské měně je přijde mnohem levněji.
V lednu bylo euro za 324 forintů, ještě loni v létě jen za 270. Teď je to kolem 306 forintů.
Slovenská auta odjíždějí s naplněnými kufry i zadními sedadly. Mezi regály uvnitř je slyšet víc slovenštinu než maďarštinu. Padající forint zařídil, že některé zboží v maďarských obchodech je pro Slováky levnější než doma až o desítky procent.
Manželský pár z Bratislavy vystupuje na parkovišti z Peugeotu. Přijel také za nákupem.
"Jezdíme sem nedaleko také do bazénu, a když jsme tady, nakoupíme. Nevím přesně, o kolik je to levnější, ale vím, že se vyplatí například maso a sýry, také oblečení. I s benzínem za cestu z Bratislavy se nám to vyplatí," říká žena.
Prodavač kebabu ve stánku před nákupním centrem - jeden z mála Maďarů široko daleko - se usmívá. "Dnes je to tak půl na půl, ale o víkendech jsou tady Slováci a Rakušané ve většině."
Maďarsko má velké potíže. Bojuje se zadlužením a hrozbou recese, chce si vzít pro případ největší nouze úvěry od Evropské unie a Mezinárodního měnového fondu.
Lidé se musejí oproti minulosti uskrovňovat, zvláště ti, co si dříve vzali hypotéky v eurech nebo švýcarských francích, protože teď mají problémy je splácet.
Gregor Martin Papucsek je Slovák, který v Maďarsku žije už víc než dvacet let. Pracuje jako zpravodaj Českého rozhlasu v Budapešti. Podle něj vládne nyní v zemi velká frustrace a deziluze.
"Od začátku devadesátých let byli bráni jako premianti ve východní Evropě, také se tak cítili. Teď jsou na tom nejhůře z Visegrádské skupiny. Ale zatímco s Čechy nebo Poláky se moc nesrovnávají, fakt, že životní úroveň je teď v Maďarsku horší než na Slovensku, to Maďary velmi frustruje," říká Papucsek.
Vláda Viktora Orbána se snaží zemi pozvednout z dluhů a slabého hospodářského růstu některými neortodoxními kroky.
Těžké údery dostávají banky. Kabinet vyjednal, že lidem, kteří si vzali půjčky v eurech nebo švýcarských francích, banky převedou splátky na forinty, nebo na výhodnější kurs, přičemž čtvrtinu dluhů mají banky odepsat.
Orbán také prosadil velmi vysoké zdanění bank, nejvyšší v Evropě. To se dotklo například Erste, Raiffeisen i UniCredit, působících ve velké míře v Maďarsku.
"Vysoké zdanění bank je jednou z nejpopulárnějších a lidmi nejvychvalovanějších věcí, které kdy maďarské vlády udělaly. Podle převládajícího mínění jsou banky příliš bohaté a navíc zavinily krizi, do které se země dostala," říká Gábor Takács, analytik výzkumného centra Nezöpont, spojeného s vládnoucí pravicovou stranou Fidesz.
Od svého vstupu do Evropské unie Maďarsko nikdy nedostalo rozpočtový schodek pod požadovaná tři procenta. Až letos, ale díky tomu, že Orbán nařídil převést peníze ze soukromých penzijních fondů do státního.
Stát tak získal navíc v přepočtu kolem třinácti miliard dolarů. V Bruselu to považují za značně nestandardní krok, ne-li přímo podvod. V Maďarsku ale proti tomu velké protesty nebyly.
"Maďarské vlády v devadesátých letech privatizovaly v podstatě vše, co se dalo. Neosvědčilo se to, stát ztratil vliv i na některá strategická odvětví a v některých případech to zkrátka nebylo ku prospěchu země," tvrdí Gábor Takács.
Všechny tři hlavní ratingové agentury ale srazily Maďarsku hodnocení, protože hospodářskou politiku Orbánovy vlády považují za nečitelnou a odrazující investory.
Evropská komise se dostala s Viktorem Orbánem do sporu o centrální banku. Vláda chtěla rozšířením její rady a sloučením banky s regulátorem finančních trhů PSZAF oslabit postavení guvernéra banky, který premiéra kritizuje.
Mezi těmi, kteří si stěžovali, byl dokonce i francouzský prezident Nicolas Sarkozy, sám po otci původem Maďar. V dopise projevil obavy o působení francouzských firem v Maďarsku.
Orbán je kritiky pranýřován jako autoritářský politik. Zvláště poté, co jeho strana Fidesz v posledních volbách před dvěma lety dostala víc než polovinu hlasů a v parlamentu obsadila přes dvě třetiny křesel. S takovou většinou si může prakticky dělat, co chce.
Jeho obhájci ale tvrdí, že Maďarsko v současném marasmu nikoho lepšího nemá a zemi nemůže vést zdiskreditovaná a roztříštěná levice (za vlády socialistů se v minulém desetiletí drasticky zvýšilo zadlužení), ani nacionalistická a antievropská krajní pravice.
"Orbán je na maďarské poměry šikovný politik. Volí správná hesla, vytváří pocit, že Evropská unie Maďarsku ubližuje, a umí přesvědčovat, i když třeba oproti předvolebním slibům zvýšil daně," říká Gregor Martin Papucsek.
Na začátku ledna ale premiér Maďarům zřejmě říkal pravdu, když je varoval, že je čeká těžký, bouřlivý rok.
To platí i pro slabý forint. V rychlíku z Budapešti do Vídně, který zastavuje v Mosonmagyaróvaru, stevardka za kávu nechtěla forinty, trvala na eurech. Na poznámku, že při cestách z jedné země do druhé se obvykle ve vlacích akceptují měny obou (ve vlacích z Prahy do Berlína či Mnichova přece s korunami není problém), jen zopakovala: "Forinty nechci."
