Zamboanga - Filipínka Lita Casumlumová prožila dobrodružství, na které bude určitě vzpomínat, ale nejspíš s velkou úlevou.
Přežít potopení lodi a následně třicet hodin na moři je něco, na co se jen tak nezapomíná. Třicetiletá Casumlumová se plavila se svým manželem, synem a synovcem na trajektu Superferry 9 z města General Santos na jihu Filipín, který se uprostřed noci začal potápět.
Kapitán lodi včas rozpoznal nebezpečí, které asi tisícovce pasažérů včetně posádky hrozilo a ihned dal pokyn k evakuaci potápějícího se trajektu. Zmatek, který nastal, rodinu rozdělil a proudy Litu Casumlumovou odnesly pryč od místa neštěstí.
Většina pasažérů byla zachráněna loděmi a vojenskými vrtulníky, které na místo okamžitě dorazily. Šest hodin poté se plavidlo zcela potopilo.
Modlitby a pití slané vody
Litě Casumlumové, kterou našli 15 námořních mílí (27 km) od místa potopení trajektu, podle jejích vlastních slov pomohly motlitby a myšlenky na syna a manžela.
„Modlila jsem se v jednom kuse, aby mne našla nějaká loď nebo rybáři, ale široko daleko nikdo nebyl," řekla mladá žena novinářům těsně po tom, co ji dovezli na pevninu. „Až jsem konečně zahlédla helikoptéru."
„Věděli jsme se, že tam byly silné proudy a vysoké vlny a věděli jsme, že nemáme moc času. Ale nevzdávali jsme to. Až jsme ji zahlédli," popisuje šťastnou událost major letectva Antonio Mandaue. „Z dálky na tom širém moři vypadala jak maličká tečka."
„Když jsme k ní přiletěli ve vrtulníku, nehýbala se. Mysleli jsme si, že je mrtvá. Byla spálená od slunce a měla oteklý obličej," dodává major Mandaue. V kapse ženy záchranáři našli dva kraby, kteří jí poštípali nohy, ale to přes podchlazení necítila.
Obří trajekt Superferry 9, vyrobený v Japonsku v roce 1986, plul z úplného jihu filipínského ostrova Mindanao do přístavu Iloilo v centrální části země.
Velké dunění a pak tma
Manžel zachráněné Pepito Casumlum novinářům řekl, že celá rodina se v době neštěstí nacházela ve spodní části lodě, když zaslechli hlasité dunění. Pak zablikaly žárovky a následně zhasly.
„Slyšel jsem lidi, jak křičí a pláčou. Někdo křičel, ať opustíme loď," vybavil si krušné chvíle čtyřicetiletý tesař z provincie Iloilo. Poté, co kapitán vyhlásil evakuaci, však nastal zmatek.
Někteří pasažéři naskákali do vln Tichého oceánu bez záchranných vest. Tu si Lita Casumlumová naštěstí stihla vzít.
„Byl tam silný proud, který mne unášel rychle pryč… byla jsem tak unavená. A ta voda byla v noci tak studená a přes den bylo takové vedro," popsala nelehké chvíle novinářům přeživší Filipínka, kterou co chvíli opouštěla naděje na záchranu.
„Měla jsem velký hlad a celou dobu jsem pila jen mořskou vodu. Chvílemi jsem čekala už jen na smrt."
Námořní neštěstí u poloostrova Zamboangy si vyžádalo devět životů.
Země má nechvalně proslulou bilanci lodních katastrof. Filipínské trajekty se často potápějí z důvodu přetížení, špatného stavu plavidel a vysokého počtu tajfunů v regionu. V minulosti při lodních katastrofách přicházely o život stovky lidí, proto zůstává záchrana většiny cestujících Superferry 9 velkým úspěchem.
