Zemřel pučista, který svrhl Gorbačova a pak se opil

Martin Novák Martin Novák
24. 9. 2010 10:50
Bývalému sovětskému viceprezidentovi Gennadiji Janajevovi bylo 73 let
Gennnadij Janajev (vpravo) na archivním snímku.
Gennnadij Janajev (vpravo) na archivním snímku. | Foto: Aktuálně.cz

Moskva - Muž, který chtěl před devatenácti lety změnit kurs Sovětského svazu zpět do minulosti, dnes zemřel.

Ruská média oznámila, že třiasedmdesátiletý Gennadij Janajev podlehl rakovině plic na jedné z moskevských klinik.

Janajeva si poslední sovětský vůdce Michail Gorbačov vybral v roce 1990 jako svého zástupce. Stal se tak prvním a posledním viceprezidentem SSSR, neboť funkce prezidenta a viceprezidenta byla v zemi zřízena až v roce 1990.

Gennadij Janajev působil celý život ve stranickém aparátu a také jako funkcionář Komsomolu, mládežnické organizace Komunistické strany Sovětského svazu.

Když hovořil o své kandidatuře na funkci a o programu, který bude prosazovat, omezil se na jedinou větu, která se později stala terčem mnoha vtipů: "Jsem do hloubi duše přesvědčeným komunistou."

Rudé náměstí.
Rudé náměstí. | Foto: Martin Novák

Gorbačov mnohé překvapil, že si tohoto nevýrazného aparátčíka vybral za viceprezidenta. Údajně chtěl někoho, koho by mohl snadno ovládat a kdo by mu nebyl nebezpečný.

V tom se ale zmýlil. Janajev spolu s dalšími spiklenci v srpnu 1991 vytvořil takzvaný Státní výbor pro výjimečný stav, který izoloval Gorbačova v jeho vile na Krymu a převzal moc.

Janajev se stal oficiálně předsedou výboru, ačkoliv hlavním iniciátorem akce byl šéf KGB Vladimir Krjučkov. Ve skupině byli kromě jiných také ministři obrany a vnitra Dmitrij Jazov a Boris Pugo.

Pokus o převrat se však nezdařil a po čtyřech dnech zkolaboval. Část ozbrojených složek země - například vojska dislokovaná v okolí Moskvy nebo elitní oddíl KGB Alfa - neuposlechla rozkazů pučistů.

Bývalé sídlo KGB (dnes ruské FSB) na Lubjanském náměstí v Moskvě.
Bývalé sídlo KGB (dnes ruské FSB) na Lubjanském náměstí v Moskvě. | Foto: Martin Novák

Na odpor se postavil také ruský prezident Boris Jelcin, tisíce lidí protestovaly a stavěly barikády v ulicích Moskvy a Petrohradu (tehdy ještě Leningradu). Čtyři měsíce poté se Sovětský svaz rozpadl.

Janajev vstoupil do historie 19. srpna 1991, kdy tiskovou konferenci pučistů v Moskvě přenášely televize téměř do celého světa. Bylo vidět, jak je nervózní, teče z něj pot a není schopen odpovídat na otázky.

Podle pozdějších svědectví byl v dalších dnech opilý, přestal mít vliv na vývoj událostí a nakonec se psychicky zhroutil.

Stejně jako další účastníci převratu byl zatčen a souzen. V roce 1994 všem pučistům ruský parlament udělil amnestii. Nikdo z nich už se ale do politiky nevrátil. Janajev pak ještě několik let pracoval pro penzijní fond.

Hlavní iniciátor pokusu o převrat, bývalý šéf KGB Vladimir Krjučkov, zemřel před třemi lety.

 

Právě se děje

Další zprávy