Moskva - Ruský prezident Vladimir Putin je sice nejpopulárnějším politikem v zemi, na jedno prvenství ale nikdy nedosáhne. To si dnes s sebou vzal do hrobu jeho předchůdce.
"Dnes v Moskvě nečekaně skonal první prezident Ruska Boris Nikolajevič Jelcin," uvádí se v prohlášení vydaném tiskovou službou Kremlu. Příčinou úmrtí byla zástava srdce.
Jelcina, který 1. února oslavil 76. narozeniny, dlouho provázely zdravotní potíže (od roku 1996 měl pětinásobný srdeční bypass). Ty jej také donutily na sklonku roku 1999 odejít z prezidentského postu ještě před koncem řádného mandátu.
Úřad od té doby zastává právě Vladimir Putin, kterého nedlouho předtím Jelcin do Kremlu povolal jako premiéra.
"Díky Borisi Jelcinovi byla kdysi přijata nová ústava, která z lidských práv učinila prvořadou hodnotu. Dal tak lidem možnost svobodně vyjadřovat své názory a rozhodovat o tom, kdo jim bude vládnout," shrnul dnes v ruské televizi hlavní Jelcinovy zásluhy Putin.
Ten sám je ovšem z porušování všech zmiňovaných výdobytků soustavně obviňován, a to jak doma, tak v zahraničí.
Rusové přesto ve své drtivé většině dávají přednost jeho vládě, kterou vedle oklešťování základních práv a svobod charakterizuje vzývaný pořádek a stabilita, před chaotickými 90.lety, kdy Rusku, jež do té doby nemělo sebemenší zkušenost s demokracií, vládl Boris Jelcin.
Smíšený odkaz
Rusové nemohou Jelcinovi odpustit především to, že dal vzniknout úzké vrstvě tzv. oligarchů, kteří při divoké privatizaci lacino přišli k obrovskému, do té doby státnímu, majetku.
Kromě toho na veřejnosti dodnes vyvolává pohoršení jeho slabost pro alkohol, která několikrát způsobila i mezinárodní ostudu. Bývalý prezident Bill Clinton jej nicméně považoval za přítele a byl přesvědčen, že právě Jelcin je zárukou rozvoje demokracie v největší zemi světa.
Bývalý komunistický politik zpod Uralu se na počátku 90. let stal symbolem ruské demokracie, když se veřejně postavil proti puči, kterým se zastánci tvrdé linie v sovětském vedení pokusili svrhnout reformátora Gorbačova.
Boris Jelcin
1. února 1931 - Narodil se ve vesnici Butka (Jekatěrinburská oblast Ruska) v rolnické rodině.
1955 - Absolvoval Uralský polytechnický institut S. M. Kirova ve Sverdlovsku (dnes Jekatěrinburg).
1955 - 1963 - Pracoval ve stavebních závodech Sverdlovské oblasti postupně jako mistr, stavbyvedoucí, hlavní inženýr a náčelník stavební správy trustu Južgorstroj.
1961 - Vstoupil do KSSS.
1963 - 1968 - Hlavní inženýr a později náčelník Sverdlovského stavebního kombinátu.
1968 - Začal se věnovat výhradně stranické práci.
1975 - 1976 - Tajemník sverdlovského oblastního výboru KSSS.
1976 - 1985 - První tajemník sverdlovského oblastního výboru KSSS.
Březen 1981 - červenec 1990 - Člen ÚV KSSS.
Červenec 1985 - únor 1986 - Tajemník ÚV KSSS.
Prosinec 1985 - listopad 1987 - První tajemník moskevského městského výboru KSSS.
Říjen 1987 - Na zasedání ÚV KSSS kritizoval práci řídících stranických orgánů. Konzervativní síly v ÚV KSSS odsoudily Jelcinova stanoviska jako údajně politicky chybná.
Květen 1989 - Zvolen členem Nejvyššího sovětu SSSR.
Květen 1990 - červenec 1991 - Předseda Nejvyššího sovětu RSFSR.
Červenec 1990 - Na stranickém sjezdu vystoupil z KSSS.
Červenec 1991 - prosinec 1999 - Prezident republiky (poprvé zvolen v přímé volbě 12. června 1991; znovu zvolen 3. července 1996).
Srpen 1991 - Zasloužil se o likvidaci pokusu o odstranění Michaila Gorbačova z funkce, ale vzápětí Gorbačova zastínil.
Listopad 1991 - červen 1992 - Předseda vlády.
Prosinec 1991 - Společně s vedoucími představiteli Ukrajiny a Běloruska
podepsal smlouvu o ukončení existence SSSR.
Březen 1992 - květen 1992 - Ministr obrany.
4. října 1993 - Střelbou z tanků zaútočila více než tisícovka vojáků na budovu ruského parlamentu obsazenou Jelcinovými odpůrci. Vyvrcholila tak krize započatá v září téhož roku, kdy Jelcin rozpustil Nejvyšší sovět a Sjezd lidových poslanců. Střety si vyžádaly podle některých údajů až 146 mrtvých.
11. prosince 1994 - Na jeho rozkaz vstoupila vojska ministerstva obrany a ministerstva vnitra na území Čečenska a začala první rusko-čečenská válka.
12. května 1997 - S prezidentem Čečenska Aslanem Maschadovem podepsal v Kremlu mírovou smlouvu.
5. dubna 2000 - Oficiálně se stal důchodcem.
23. dubna 2007 - Zemřel ve věku 76 let.
Zdroj: ČTK
Ten byl také mezi prvními, kdo dnes Jelcinově vdově Naině a celé jeho rodině kondoloval. "Naše cesty se protnuly v době, kdy se v zemi děly důležité změny... Bylo mnoho věcí, v nichž jsme se rozcházeli a byly to velké rozdíly," poznamenal Gorbačov.
Jelcin ale podle něj "stál na stráži demokracie", i když učinil podle Gorbačova nesprávné rozhodnutí rozpustit Sovětský svaz.
Podle bývalého ruského premiéra Viktora Černomyrdina končí s Jelcinovým odchodem jedna epocha ruských dějin. "S ním začala nová cesta Ruska. Jím založené demokratické a ekonomické základy už nelze vyvrátit, nelze od nich odejít. V tom je největší zásluha prvního prezidenta," řekl současný velvyslanec Ruska na Ukrajině.
Předsedkyně Moskevské helsinské skupiny Ljudmila Alexejevová poznamenala, že Jelcin udělal mnoho chyb a neodpustitelnou bylo zahájení první čečenské války. "Ale kdo z lidí nechybuje, zvlášť z těch, kdo mají takovou odpovědnost?," uvedla. Přesto podle ní Jelcin pochopil, že Rusko se musí pohybovat směrem k demokracii. Podle ní si také první ruský prezident nikdy nedovolil výčitky vůči svobodnému tisku.
"Boris Jelcin dal našim občanům svobodu," uvedl pravicový politik a někdejší vicepremiér Boris Němcov. Podle poslance Pavla Krašeninnikova byl Jelcin "největší osobností" současného Ruska.
Podobně se vyjádřil jeden z nejvýznamnějších ekonomických reformátorů Jelcinova období a architekt nepopulární "šokové terapie" Anatolij Čubajs: "Boris Nikolajevič nás dovedl od nesvobody ke svobodě," řekl Čubajs.
Naopak šéf ruských komunistů Gennadij Zjuganov prohlásil, že dnes se "jako patriot" raději komentářů zdrží: "Dobrá slova o jeho politice nemám a špatná dnes říkat nechci," poznamenal Jelcinův někdejší soupeř v prezidentských volbách.
Vzpomínky českých diplomatů
Nezpochybnitelná pozitiva připisují prvnímu ruskému prezidentovi i čeští diplomaté, kteří jej osobně poznali.
"Byl odvážný, emotivní, ale zároveň velmi rozporuplný člověk. Především se díky němu Sovětský svaz přeměnil v jiné státy nikoliv drastickou cestou, jakou třeba prošla Jugoslávie. Může být hodnocen různě, ale v tomto důležitém bodě má své zásluhy," zdůraznil v rozhovoru pro Aktuálně.cz první polistopadový ministr zahraničí Jiří Dienstbier.
"Jak jsem ho poznal jako člověka? Jak už jsem říkal: velice emotivní. Byl neustále v takovém stavu, jak to říct... Někdy více a někdy méně ztrácel nad sebou kontrolu," dodal Dienstbier.
Nijak výrazný osobní dojem prý neučinil Jelcin ani na Luboše Dobrovského, který po listopadu působil na ministerstvech zahraničí a obrany, v Kanceláři prezidenta republiky a v letech 1996 až 2000 také coby velvyslanec České republiky v Moskvě. Na tom, že Rusku rozhodně více prospěl, než uškodil, ale kategoricky trvá.
"Rusové ho nemají rádi právě za ty věci, které lze z našeho pohledu označit za přínos," uvedl Dobrovský v rozhovoru pro Aktuálně.cz. "Navíc Rusko za jeho éry rozhodně nevyhrožovalo ostatním zemím takovým způsobem, jako to dělá dnes."
Topolánek: Odešel velký politik
Český premiér Mirek Topolánek dnes Vladimiru Putinovi zaslal jménem vlády i jménem všech občanů České republiky kondolenční dopis, v němž označil Borise Jelcina za "historickou osobnost, která ve své zemi zajistila přechod od sovětského řádu k moderní ruské společnosti".
Topolánek v dopise připomíná, že to bylo právě během návštěvy Jelcina v Praze v srpnu 1993, kdy obě země podepsaly smlouvu o přátelských vztazích a spolupráci.
"Sdílíme zármutek všech ruských občanů... Pan Boris Jelcin zůstane v našich pamětích zapsán jako velký politik 20. století," uzavírá svůj dopis český premiér.
