Zemřel asijský Mandela, architekt korejského míru

Roman Gazdík
18. 8. 2009 10:45
Exprezident Kim Te-džung získal v roce 2000 Nobelovu cenu míru
Kim Te-džung
Kim Te-džung | Foto: Reuters

Soul - Ty obrázky tehdy obletěly celý svět. Duo Kimů, seveokorejský Kim Čong-il a jihokorejský Kim Te-džung se na nich objímají a s úsměvem si třesou pravicí. Svět doufal, že na Korejském poloostrově zavládne po desetiletích křehkého vojenského příměří konečně mír.

O devět let později má za sebou Severní Korea dva testy jaderné zbraně, dělá pokroky ve vývoji mezikontinentální balistické rakety a architekt sbližování obou zemí je po smrti.

Bývalý jihokorejský prezident Kim Te-džung zemřel v pětaosmdesáti letech (jiné zdroje uvádějí v třiaosmdesáti) na infarkt v nemocnici, kde se léčil na zápal plic.

Sám Kim považoval onen summit v severokorejském Pchjongjangu v červnu 2000 za nejdůležitější čin své politické kariéry a za úsilí o sjednocení poloostrova získal koneckonců stejný rok Nobelovu cenu míru. I jeho předchozí život však byl velmi pestrý.

Muž nazývaný "asijský Mandela" jej zasvětil boji za demokracii a lidská práva, a to nejen na komunistickém Severu, ale také na diktátorském Jihu, kde se civilisté definitivně dostali k moci teprve v roce 1993.

Prodemokratický aktivista Kim byl v Jižní Koreji nesčetněkrát zadržen a roku 1980, v době největší represe, odsouzen k smrti. Trest mu byl později změněn na doživotí, pak na dvacet let a nakonec byl roku 1982 propuštěn. Celkem za svůj život strávil dle agentury Reuters ve vězení šest let, tři roky byl v nuceném exilu a deset let v domácím vězení nebo pod dohledem tajných služeb.

Přežil také několik pokusů o atentát a v srpnu 1973 ho jihokorejští agenti unesli přímo z tokijského hotelu.

Zdraví nyní neslouží ani druhému Kimovi, severokorejskému Kim Čong-ilovi
Zdraví nyní neslouží ani druhému Kimovi, severokorejskému Kim Čong-ilovi | Foto: Reuters

Po přechodu k demokracii se několikrát ucházel o prezidentskou funkci a roku 1997 byl konečně úspěšný. Šlo o první pokojné předání moci mezi vládnoucí stranou a opozicí od konce americké okupace v roce 1948. V prezidentské funkci setrval šest let.

"Někteří lidé se domnívají, že Severní Korea nemá v úmyslu vzdát se jaderných zbraní, ale to není pravda," řekl Reuters v červnu v jednom ze svých posledních interview. "Nakonec začne jednat."

"V této chvíli a blízké budoucnosti zůstanou vztahy mezi Korejemi napjaté, ale myslím si, že je zlepší ekonomická stránka věci, protože přijdou nějaké pozitivní iniciativy ze soukromého sektoru."

Kim je druhou bývalou hlavou státu, o kterou Jihokorejci v poslední době přišli. V květnu spáchal sebevraždu Kimův následník Ro Mu-hjon.


 

Právě se děje

před 19 minutami

Írán zatkl opozičního novináře Zama, spolupracoval podle něj se zahraničními tajnými službami

Íránské revoluční gardy oznámily, že zatkly íránského novináře Rúholláha Zama, který využíval komunikační aplikaci, aby posílil disent. Informoval o tom zpravodajský web BBC. Zam žil podle médií v exilu v Paříži. Okolnosti jeho zadržení jsou nejasné.

Šestačtyřicetiletý Zam, který je synem reformního duchovního Mohammada Alího Zama, byl podle revolučních gard dopraven do Íránu v rámci komplikované tajné operace. O jeho zatčení informovala íránská státní televize s tím, že krok představuje vítězství nad západními tajnými službami. Podle revolučních gard dostával novinář pokyny a ochranu od zpravodajských služeb Francie, Spojených států a Izraele. Jeho zadržení íránské úřady připsaly moderním a inovativním technikám, který byly využity k "oklamání" zahraničních tajných služeb.

Zam v minulosti odmítl, že by spolupracoval se zahraničními zpravodajskými službami. Novinář spravoval populární protivládní zpravodajský kanál Amadnews, kterému íránské úřady připisují podněcování protestů v letech 2017-2018 po sporných prezidentských volbách. Web sdílel videa z protestů, nelichotivé informace o íránských politicích a na šifrované komunikační aplikaci Telegram měl web 1,4 milionu sledujících. Íránské úřady uvedly, že kanál podněcoval násilné povstání, a následně jej zablokovaly. Později ale web začal fungovat pod jiným názvem.

Zdroj: ČTK
Další zprávy